To je možná nejdůležitější vzkaz z největšího evropského veletrhu Eurosatory v Paříži.

Pokračující brutální ruská válka na Ukrajině rychle změnila dosud zažité způsoby boje. A jestliže ještě před dvěma lety na největších obranných veletrzích světa včetně toho pařížského platilo, že bez alespoň „nějakého vystaveného dronu“ byla expozice tak trochu neviditelná, teď je situace zásadně jiná.

„Máte něco proti dronům?“ nemusíte ani vyslovit. Mají. Prakticky všichni. Od těch nejmenších úzce specializovaných firem a start-upů, přes zavedené evropské a globální hráče, až po účelová spojení jinak obchodních rivalů. A dohromady nabízejí až ohromující a inovativní paletu řešení.

„Náš záchytný dron už je v nasazení. Samostatně jej ale neprodáváme, stavíme celý komplexní systém,“ popsal osmadvacetiletý Pavlo, marketingový ředitel ukrajinského výrobce Aero Center. (Příjmení z bezpečnostních důvodů uvádět nesmí, ačkoliv jej autor zná). Vývoj podle něj neustále běží překotným tempem kupředu. Do tohoto konkrétního modelu stíhače, který má už na kontě řadu úspěšných zneškodnění ruských kamikaze dronů, proto vývojáři implementovali systém umělé inteligence.

Podle Pavla tak velmi brzy jediný operátor bude současně ovládat roj čítající až 64 těchto dronů. „Rádi bychom dosáhli toho, že lidský zásah při ničení přilétajících hrozeb bude téměř nulový. Samotná akce bude zcela autonomní. Stíhače už samy zaměřují a sledují cíle. Brzy ale operátor jen potvrdí jejich zneškodnění,“ vysvětlil Pavlo s tím, že firma na zdokonalení intenzivně pracuje.

Rusové totiž podle něj velmi záhy po zavedení těchto stíhačů začali používat k útokům na Ukrajinu vylepšené stroje Šáhid, původně íránské výroby. „Taky se zdokonalují a jejich nové modely dokážou vyvinout rychlosti, které od nich dříve nikdo neočekával,“ podotkl. „Lovce Šáhidů“ tak původně maličká garážová firmička, která vznikla teprve před třemi roky, neustále přizpůsobuje.

„Jsme lidé, kteří původně pracovali na největším kyjevském letišti. Vzali jsme různé inženýry a experty a začali vyrábět drony na obranu země,“ podotkl Pavlo. Stejně jako další začínali s malými sedmipalcovými modely – drony s přímým přenosem obrazu (FPV) a kamikadze drony. Brzy se přidali lidé z armády a dnes má firma široké portfolio bezpilotních strojů. Od těch malých až po těžké drony, které unesou až 100 kilogramů a na frontě úspěšně suplují roli bombardérů nebo zajišťují zásobování.

Broky proti blížící se smrti

Drtivá většina řešení v protidronové obraně logicky vychází ze zkušeností z ukrajinského bojiště. Ty využil také tradiční světový výrobce munice – společnost Fiocchi ze skupiny CSG českého miliardáře Michala Strnada. Firma vyvinula speciální protidronové střelivo určené pro současné zcela standardní pěchotní zbraně.

Cílem bylo, aby se prakticky každý voják na bojišti mohl okamžitě bránit proti malým FPV dronům. Bez toho, aniž by musel s sebou tahat další speciální zbraň, podstupovat nějaký zvláštní výcvik a aby munice byla ihned k dispozici.

Nová protidronová munice od Fiocchi

Právě malé FPV drony představují pro jednotlivce na bojišti asi největší riziko. Navíc s příchodem dronů naváděných optickými vlákny, které jsou imunní vůči elektronickému rušení, je prakticky jedinou možnosti obrany jejich fyzické zničení a to mnohdy na velmi krátkou vzdálenost a tedy ve velmi krátkém čase. Tyto drony jsou dostatečně malé na to, aby se vyhnuly systémům protivzdušné obrany, a proměnily oblohu v neustálý zdroj nebezpečí pro pozemní jednotky. Navíc představují výzvu i pro velezkušené střelce.

Vývojáři Fiocchi proto vycházeli ze sportovní a lovecké střelby a vznikl tak speciální brokový náboj, který vojáci mohou ihned používat ve stávajících útočných puškách standardní ráže 5,56 × 45 mm NATO. Nemá suplovat protidronové systémy, ale sloužit doslova jako poslední vrstva obrany pro každého jednotlivé bojovníka na vzdálenost zhruba 10-70 metrů.

Na první pohled vypadá jako běžné střelivo, ale neobsahuje pouze jediný projektil, nýbrž střelu s velmi tvrdými wolframovými broky. Jakmile opustí hlaveň, prakticky ihned se otevře a vytvoří rozptyl podobně jako brokový náboj.

A velmi jednoduché má být také zavedení takové munice. Voják jen v případě ohrožení vyjme standardní zásobník s klasickou munici a vymění jej za jiný, ve kterém bude tato protidronová munice.

16 fotografií

Na standardní výzbroj jednotlivce se zaměřuje také velmi sledovaná izraelská společnost Smart Shooter. Jde však úplně jiným směrem. Vyrábí pokročilé optoelektronická zařízení pro instalaci na běžně používané útočné pušky, které vojákovi pomáhají zachytit blížící se nebezpečí v podobně dronu díky stabilizaci míření a sledováním pohyblivého cíle.

Kamera a senzor nepřetržitě přenášejí obraz do integrovaného počítače, který analyzuje scénu v reálném čase. Systém identifikuje určený cíl, zaměří se na něj a střelci ukazuje, kam má mířit podle pohybu cíle. To umožňuje bojovníkovi zachovat si přesnost střelby i při vysoké fyzické zátěži, v rychlém přesunu nebo pod palbou.

Kombinace jednoduchého hardwaru a pokročilého softwaru pro zpracování obrazu efektivně proměňuje vojáky, dokonce i záložníky bez výcviku, v ostrostřelce, kteří prakticky neminou. Systém izraelská armáda po zkušenostech z dronových útoků teroristů Hizballáhu už zařadila do osobní výstroje vojáků některých jednotek.

SMARTSHOOTER @smart_shooter_

15 years of innovation.
15 years of precision.
15 years of making every shot count.

From advanced Fire Control Systems to Counter-UAS solutions deployed worldwide — thank you to everyone who has been part of the journey.

Here’s to the next chapter.

#SMARTSHOOTER #DefenseTech https://t.co/LULV81t6s9

19. května 2026 v 18:40, příspěvek archivován: 25. června 2026 v 11:35

oblíbit retweet odpovědět

Český Trident řeší komplexní obranu

Největší česká průmyslově-technologická skupina CSG uvedla premiérově nový vícevrstvý systém protivzdušné obrany Trident určeny k ochraně nejen armádních uskupení, ale také strategických objektů i rozsáhlejších územních celků proti širokému spektru vzdušných hrozeb. Od letounů, vrtulníků, řízených střel až právě pro bezpilotní stroje.

Trident je koncipován jako modulární systém protivzdušné obrany krátkého, středního a dlouhého dosahu. Vedle řízených střel kategorie země-vzduch mohou být do sestavy integrovány také prostředky využívající hlavňové zbraňové systémy, systémy určené k boji proti dronům a dalším bezpilotním prostředkům i prvky elektronického boje či rušení.

Vizualizace komplexního protivzdušného systému Trident

Na výrobě a integraci systému se podílí několik společností ze skupiny. Pardubická Retia vyrábí radary pro systém a zároveň dodává systém velení a řízení. Tatra Trucks zajišťuje podvozkové platformy Tatra Force, na nichž jsou jednotlivé prvky systému umístěny. Tatra Defence má zase na starosti vývoj a výrobu pancéřovaných kabin, nástaveb a odpalovacích platforem pro protiletadlové řízené střely.

Strategickým partnerem je pak renomovaná turecká společnost Roketsan, která dodává protivzdušné řízené střely krátkého, středního a dlouhého dosahu včetně přepravních a odpalovacích kontejnerů. V základní konfiguraci Trident využívá různé typy protiletadlových řízených střel s dosahem až 100 kilometrů, a to jak s infračerveným, tak i s aktivním radarovým navedením na cíl.

Baterie Trident zahrnuje několik specializovaných vozidel na platformách Tatra. Od vozidla systému velení a řízení umístěné ve speciálním kontejneru, přes vozidla s odpalovacími zařízeními až po nejmodernější mobilní 3D AESA radary s dosahem 200 a 470 kilometrů.

V rozšířené konfiguraci pak systém doplňují prvky ochrany právě proti dronům (C-UAS), jako speciální radar ReGUARD zachycují i velmi malé bezpilotní stroje, hlavňové zbraňové systémy s programovatelnou municí a také miniaturní a levnější řízené střely kategorie země-vzduch, které ničí drony protivníka a šetří výkonné a dražší řízené střely na větší cíle v podobě letounů či vrtulníků.

Další česká společnost URC Systems představila v Paříži mobilní řešení schopné monitorovat rádiové spektrum a identifikovat široké spektrum hrozeb včetně bezpilotních prostředků. Systém lze integrovat na jakoukoliv platformu – od civilního terénního vozidla až po obrněnce, kontejnery nebo bezosádková vozidla.

Záměrem je oddělení pasivní a aktivní části systému. Zatímco detekční technologie mohou zůstat skryté, aktivní rušiče se po zapnutí okamžitě stávají potenciálním cílem protivníka. Proto URC Systems umožňuje jejich umístění na samostatný přívěs nebo dálkově ovládanou platformu.

Nově vzniklá společnost Omnipol Defence zase uvedla elektro-optický průzkumný kontejner Phoenix Pod pro letoun L-39 Skyfox z Aera Vodochody v konfiguraci pro boj proti bezpilotním prostředkům.

Trendem se stávají lasery

Izraelský startup Esh-Tech v Paříži představil nový laserový systém DroneLight, umístitelný prakticky na jakékoliv vozidlo nebo budovu, který ničí přilétající drony během několika sekund. Je rozměrově podstatně menší, než jiné podobné laserové nebo mikrovlnné systémy a především úspornější. Technologie založená na pulsním laseru spotřebovává pouze 4 kWh. Jen pro představu například oceňovaný systém LiteBeam od velké izraelské společnosti Rafael využívá laser s výkonem 10 kW.

Většina protidronových laserových systémů s takzvanou kontinuální vlnou svůj cíl doslova spálí. Na to ale potřebují zhruba 10–15 sekund. Pulzní lasery naopak využívají vyšší koncentraci energie avšak po velmi krátkou dobu. Cíl doslova provrtají. Nikoliv kulkou, ale světlem. Laser DroneLight konkrétně vyšle pět pulzů za sekundu a z přilétajícího dronu udělá cedník. Je přitom jedno, zda jde o plast nebo kov.

Start-up chce pomocí takových vysoce mobilních laserů umožnit vytvořit nad každým chráněným místem neviditelnou kupoli. Systém už v Izraeli úspěšně prošel testováním a první operačně nasaditelný modul má být dokončen letos v říjnu.

Trojice menších francouzských podniků (Lacroix, Bertin Technologies a MC2 Technologies) zase na Eurosatory představila své zdokonalené zařízení proti malým dronům, které využívá hned čtyři lasery, ale k detekci blížícího se nebezpečí. Zařízení S-KAPS (Soft-Kill Advanced Protection System) má pokrývat 360 stupňů kolem bojového vozidla.

Propojené laserové detektory, akustická čidla a infračervené sledovací senzory odhalí blížící se dron a při bezprostředním nebezpečí automaticky odpálí z 80mm raketometů speciální krycí a maskovací munici. Ta vytvoří multispektrální clonu, která naruší optické a infračervené naváděcí systémy dronů nebo maskuje samotné vozidlo před zrakem operátora útočícího dronu. Systém je ve finální fázi testování.

Francouzský Thales nabízí svou laserově naváděnou 70mm raketu vylepšenou o nový LiDAR pro cílení na drony. Nově vyvinutý senzor v raketě využívá laserové pulzy k měření vzdálenosti k cíli a aktivuje se, když se dostane do blízkosti hrozby. Společnost po zkušenostech z konfliktu na Blízkém východě očekává, že bude do dvou let produkovat 20 tisíc těchto raket ročně.

Výrobce tlačí ekonomický efekt

Kromě vysoce sofistikovaných systémů se výrobci snaží nabídnout ekonomicky efektivní způsoby pro boj s drony. Jasnou výzvou je čelit velkému množství útočících levných dronů, aniž by obránci museli využívat stíhačky nebo nákladné protivzdušné raketové systémy.

A odpovědí jsou proto i čistě účelová spojení výrobců. Například čtyři obranné společnosti ze tří zemí společně představili nové vozidlo pro boj s drony, určené pro ochranu vojenských či zásobovacích konvojů, základen a kritické infrastruktury.

Systém je postavený na taktickém vozidle Defenture Mammoth 4x4 (Nizozemsko), kombinuje speciální radar pro detekci dronů od Robin Radar (Nizozemsko), sadu elektronických bojových a senzorických systémů Safran (Francie) a dálkově ovládanou zbraňovou stanici Kongsberg (Norsko) vyzbrojenou 30mm kanónem.

Na druhé straně spektra stojí společnosti MOOG a Milrem Robotics, které v Paříži uvedly společné robotické bojové řešení. Systém kombinuje robotické bojové vozidlo HAVOC 8x8 od společnosti Milrem s platformou integrovaných zbraní. Vozidlo v konfiguraci s citlivými detektory, střelami a rušiči bylo speciálně vyvinuté k iniciativě NATO na posílení odstrašení na východním křídle Aliance. Hlavní výhodou je, že na místě, kde hrozí útok dronů, nemusí být fyzicky přítomen žádný člověk.

Firma DefSecIntel zase nabízí automatizovaný odpalovací systém pro stíhací drony DroneHive, který má zkrátit dobu odezvy proti blížícím se nepřátelským bezpilotním letounům tím, že udržuje stíhací drony nepřetržitě připravené k okamžitému odpálení. Stačí kontejner přivézt na místo, které má chránit.

Čína sází na mikrofony

Zajímavý je také přístup čínského výrobce Ribri Acoustics & Optics. Firma na Eurosatory představila nový přenosný pasivní systém detekce dronů Heimdall, z nějakého důvodu pojmenovaný po tajuplném bohovi severské mytologie.

Zařízení o váze 6,4 kilogramů využívá propojené akustické a optické uzly, které poskytují sesednuté pěchotě zaměřovač a vizuální potvrzení blížících se dronů ještě předtím, než je vojáci mohou spatřit. A to je v případě dronů FPV s nízkým radarovým průřezem, tichým provozem a ovládáním optickými vlákny kritická schopnost.

Systém má kombinovat soustavu citlivého mikrofonní pole s detekčním dosahem 600 metrů a optoelektronickou a infračervenou kamerovou architekturu pro ověřování cílů. Pasivní přístup umožňuje monitorování vzdušného prostoru a pozemního perimetru bez radarového vyzařování nebo aktivního rušení, což je důležité pro předsunuté jednotky, které mají zůstat ukryty.