„Lze předpokládat, že současná ruská kampaň s drony je navržena tak, aby zatížila ukrajinskou protivzdušnou obranu, což odráží ruskou strategii k vyčerpávání Ukrajiny,“ uvedlo estonské vojenské zpravodajské centrum ve svém nejnovější analýze situace na bojišti.
Děsivá ruská bilance činí 70 vojáků na kilometr, počítá estonská rozvědka |
Situace na frontě podle expertů nijak nenasvědčuje tomu, že by Moskva válku chtěla ukončit: tempo útoků ani nasazení dronů a raket neklesá, naopak roste, což svědčí o vůli pokračovat v dlouhé opotřebovávací kampani.
Oproti červnu, kdy Rusko na Ukrajinu vypustilo 5 500 sebevražedných dronů Šáhid/Geran, se počet dronů použitých k útokům v červenci zvýšil na 6 200. Ačkoli se Ukrajině dosud dařilo ve válce zneškodnit až 86 % přilétajících ruských dronů a s pomocí vlastních bezpilotních strojů Ukrajinci úspěšně narušují fungování ruské ekonomiky a vojenského průmyslu, masivní útoky dronů dodávají Rusku určitou jistotu v jeho schopnosti podkopat bojovného ducha Ukrajiny a zároveň posílit svou budoucí vyjednávací pozici. „To je však obzvláště relevantní s ohledem na možná nadcházející jednání,“ upozornili zpravodajci.
Rusko přitom podle zprávy navyšuje výrobu útočných dronů. Zatímco v červnu bylo Rusko schopné podle odhadů vyprodukovat denně asi 170 dronů Šáhid/Geran, do konce roku to má být asi 190 kamikaze strojů denně.
Zároveň Rusové nasazují modernizované verze, které unesou větší nálož a objevuje se i varianta s proudovým pohonem, která kvůli vyšší rychlosti znesnadňuje zachycení ukrajinskou protivzdušnou obranou. Novou ruskou taktikou je pak i kladení protitankových min pomocí dronů na ukrajinské logistické trasy, což rozšiřuje spektrum hrozeb mimo přímé údery na cíle v týlu.
Rusové pomalu postupují
Použití dronů má však svá omezení, protože dobývání území vyžaduje jeho fyzické obsazení pěchotou. Ačkoli se na rozdíl od vzdušné oblasti intenzita ruských pozemních útoků ve srovnání s předchozími týdny mírně snížila (Rusové nadále provádějí téměř 150 útoků denně), dokázaly ruské jednotky využít svou početní převahu k zajištění pomalého, ale stálého postupu.
V červenci se Rusům podařilo dobýt dalších 530 km² ukrajinského území (620 km² v červnu), ale za cenu těžkých ztrát. Celkem je v současné době pod ruskou kontrolou téměř 20 % ukrajinského území, včetně více než 90 % Luhanské a více než 70 % Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti.
Hlavním směrem ruského tlaku zůstává sektor u Pokrovska, kde probírá asi třetina všech útoků. Objevující se zprávy o ruské přítomnosti ve městě mohou podle estonských zpravodajců odpovídat spíše průzkumným a diverzním týmům a „ceremoniálnímu“ vyvěšování vlajek než stabilní kontrole.
Ukrajinci chtějí Pokrovsk bránit co nejdéle, aby měli dostatek času na vytvoření dalších obranných pozic. Rusové se snaží použít stejný typ útoku ze dvou křídel jako v Pokrovsku také u Kupjanska a Kostantynivky, ale v současné době nikde nehrozí nebezpečí obklíčení.
Rusové mučí a zabíjejí vlastní. Korupce ovlivňuje ruské operace, tvrdí rozvědka |
„Lze říci, že ani jedna strana nemá v současné době ani v blízké budoucnosti dostatečně rozhodující převahu, aby radikálně změnila situaci ve svůj prospěch,“ uvedla estonská vojenská rozvědka.
Další dny podle analytiků ovlivní především očekávání kolem moskevských jednání vyvolaných Trumpovým ultimátem. Zpravodajci ale varují před „pseudovyjednáváním“. Kreml podle nich usiluje o udržení rádoby diplomatické fasády bez toho, aniž by slevil ze svých cílů.
„Potenciální dvou či třístranné rozhovory může využít k obvyklé taktice protahování,“ konstatovali zpravodajci s tím, že Putin veřejně nemění válečné cíle a nabídka bilaterálních jednání slouží spíše ke zklidnění americké snahy „řešit konflikt diplomacií“ a k utlumení další možné konfrontace, nikoli k reálnému posunu k míru.

tisknout 





