Nový protivzdušný systém Kreuger 100 s sebou prakticky vezmete do batohu a během chvilky kdekoliv vytvoříte místo, chráněné před drony. Samotná střela - interceptor, schopný ničit blížící se bezpilotní stroje, se přitom velikosti vejde do dlaní.

Proti blížícímu se dronu bude možné odpalovat jednotlivé střely z ručních odpalovačů nebo využít sofistikovaný automatizovaný systém s infračerveným detektorem střežícím oblohu.

Lehce přenosná a nenápadná bedýnka, umístěná třeba na střeše budovy, ukrývá dvacítku takových dronových stíhačů, odpalovaných na blížící se hrozbu automaticky. I ten nejmenší dům nebo pěší jednotka vojáků tak může mít vlastní protivzdušnou obranu.

Za vývojem stojí švédská společnost Nordic Air Defence (NAD), která chce masově vyrábět cenově dostupný interceptor dronů s ambicí radikálně změnit způsob boje proti rostoucí hrozbě bezpilotních strojů. Inovativní systém klade důraz na jednoduchost a efektivitu, odstraňuje tradiční naváděcí systémy a přitom může být klíčovým nástrojem nejen pro armády, ale i pro civilní ochranu v Evropě.

„Povaha konfliktů se vyvíjí a agresoři se stále více spoléhají na bezpilotní stroje, aby získali převahu,“ uvádí start-up na svých stránkách. Vznikl teprve v roce 2023 a loni na podzim získal také 1,2 milionu eur z norského fondu SNÖ Ventures, zaměřeného právě na podporu technologických start-upů v severských zemích. Za peníze investorů má firma sídlící ve Stockholmu dokončit vývoj, výrobu prototypů a letové testy.

Kreuger 100 místo tradičních naváděcích systémů spoléhá na elektrický pohon v podobě tlačné vrtulky napájené z baterií, využívá pokročilé softwarové algoritmy pro řízení letu a zachycení cílů a prostou avšak přesnou aerodynamiku, čímž eliminuje potřebu drahých mechanických komponentů pro klasické manévrování. Let střely zcela závisí na softwarovém řízení, kdy algoritmus průběžně vyhodnocuje letové parametry a koriguje směr letu.

Podle zakladatele NAD Karla Rosandera je hlavní výzvou v moderní válce střet levných dronů proti nesrovnatelně nákladným obranným systémům. Na ničení až 90 procent nízkonákladových bezpilotních strojů jsou momentálně využívány drahé vojenské prostředky, jak ukazuje válka na Ukrajině nebo konflikty na Blízkém východě.

„Konvenční protidronové zbraně jako rušičky lasery a kinetické zbraně, jsou bohužel proti moderním hrozbám nákladné nebo neúčinné,“ konstatoval Rosander.

Nejnebezpečnější na bojišti podle něj nejsou takzvané FPV drony shazující třeba granáty nebo nesoucí nálože, ale ty, které útočník používá k přesnému zaměření cílů pomocí GPS souřadnic a navádění dělostřelecké či minometné palby nebo raketových úderů. „Potřebujeme rychlé a cenově dostupné způsoby, jak je zneškodnit,“ uvedl.

Cena nového stíhače má být desetkrát nižší než u běžných interceptorů nebo střel. Kreuger 100 má být přitom schopen zneškodňovat širokou škálu moderních bezpilotních strojů, včetně ruských Orlan-10 a íránských sebevražedných dronů Šáhid, ve středních výškách kolem 2 000 metrů. Dosahovat má rychlosti až 270 km/h ve variantě pro civilní ochranu, přičemž v armádní modifikaci může být rychlost střely podle výrobce vyšší.

Za jeden z důvodů, proč se věnuje právě protidrogové ochraně, NAD zdůrazňuje rostoucí obavy z množících se aktivit bezpilotních letounů i přímo ve Švédsku, včetně pokusů o sledování citlivé infrastruktury a několika incidentů, kdy byly zaznamenány neznámé drony poblíž vládních objektů. Kreuger 100 má být o připravenosti, mobilitě a rychlé a jednoduché nasaditelnosti.