Po víkendové show zmizí na 70 vojenských strojů ze stojánek během pár hodin. Doslova do všech koutů Evropy. Nepřetržité burácení motorů utichá.
„Odlétám zpátky na základnu RAF Waddington a mám před sebou další dva rušné týdny,“ popsal před odletem kapitán Jean-Luc Volodarsky, pilot bojového CF-188 Hornet z 425. taktické stíhací perutě kanadského Královského letectva.
Ve Velké Británii hned rovnou naskočí do velkého spojeneckého cvičení Cobra Warrior zaměřeného na operace masivních skupin bojových letounů (COMAO), které spojenci intenzivně pilují kvůli hrozbě z Ruska. Složité scénáře simulují mise proti velmi zdatnému protivníkovi.
„Až bude tohle cvičení u konce, přesunujeme se hned na cvičení do Estonska,“ konstatoval Volodarsky, který v kokpitu používá volací znak „Picard“ – to kvůli stejnému křestnímu jménu jako legendární kapitán vesmírné lodi Enterprise v seriálu Star Trek.
V pátek přiletěl na mošnovské letiště z britských ostrovů, aby si o víkendu mohli jeho stroj prohlédnout na statické ukázce návštěvníci Dnů NATO v Ostravě. Dva uplynulé dny bral jako určitý relax od jinak velmi intenzivního nasazení v Evropě. Kdy se dostane zpět na domovskou základnu Bagotville v Quebecu zatím neví kvůli stále se zhoršující bezpečnostní situaci v souvislosti s nedávnými opakovanými průniky ruských dronů a stíhaček do vzdušného prostoru v Polsku a Estonsku.
Na Dny NATO dorazilo přes 150 tisíc lidí. Působivé, žasl pilot Královského letectva |
Kvůli maximálnímu operačnímu vytížení letos úplně na Dnech NATO chyběl například alianční letoun včasné výstrahy AWACS s charakteristickou velkou kruhovou anténou na hřbetě. Letouny prakticky nepřetržitě monitorují vzdušný prostor na východní hranici NATO. Stroje jsou schopné monitorovat z nebe obrovské území až 312 tisíc čtverečních kilometrů, což z nich činí klíčovou schopnost v rámci nové operace NATO nazvané Eastern Sentry na ochranu spojeneckých zemí přímo v ruském sousedství.
Ikonický americký strategický bombardér B-52H Stratofortress, který pravidelně bývá velkým fanouškovským lákadlem a stal se pomyslným symbolem akce na mošnovském letišti, se ze stejných důvodů objevil alespoň v sobotu v několika průletech. Zakroužil nad dráhou a posádka s ním zamířila zpět na předsunutou operační základnu v britském Fairfordu. Americké 307. bombardovací křídlo z Barksdale v Louisianě tam má momentálně pouze dva tyto stroje s volacími znaky „SCALP93 a SCALP94“ a oba intenzivně cvičí se spojenci například u pobřeží Norska.
A podobně to mají i další letci, kteří o víkendu ukazovali své stroje na největší bezpečnostní show v Evropě. „Je to práce,“ konstatoval stručně Michael „Bambam“ Schaudienst, stíhací pilot letounu Eurofighter Typhoon z taktické eskadry 31 Boelcke německých vzdušných sil. Na skok se vrací na domovskou základnu Nörvenich v Severním Porýní-Vestfálsku (asi 20 km jihozápadně od Kolína nad Rýnem).
Obrazce z kouře, burácení bombardéru B-52. Na Dny NATO dorazilo 100 tisíc lidí |
Jako předváděcího pilota ho ještě příští víkend čeká plánované vystoupení během airshow na Maltě. Pak znovu zřejmě naskočí i do operační hotovosti, tedy pravidelných služeb na ochranu vzdušného prostoru. Jeho kolegové z jednotky mají právě za sebou několikaměsíční nasazení v Pobaltí, kdy startovali k nekomunikujícím ruským vojenským strojům nad Baltem.
Když zrovna nepředvádí schopnosti svého letounu, je stále bojovým pilotem. Každodenní rutina prý pro něj začíná kolem páté ráno. První je brífink, jaké budou úkoly a kolem deváté už jsem ve vzduchu. Cvičné mise trvají asi dvě hodiny, pak vyhodnocení a zhruba ve čtyři odpoledne začíná přípravu na další den. „Je to můj splněný sen. Bylo mi čtrnáct, když jsem viděl jsem Top Gun a zkrátka jsem chtěl být jako Tom Cruise. Věděl jsem, že je to přesně to, co chci v životě dělat,“ popsal. V osmnácti se pak přihlásil k letectvu a byl přijat.
Enormní operační vytížení se ovšem netýká jen stíhačů nebo bombardérů. Doslova klíčovou roli pří hlídkových misích nebo cvičeních hrají také tankery pro doplňování paliva za letu. „Jsme tam, kde nás potřebují,“ říká rezolutně Daniel Dinse, kapitán a pilot víceúčelového tankeru A330 MRTT z mezinárodní spojenecké flotily.
Americký bombardér B-52H Stratofortress prolétá během Dnů NATO v Ostravě nad mošnovským letištěm
Ta čítá zatím deset zbrusu nových letounů a na jejich pořízení a provozu se společně podílí několik spojeneckých evropských zemí včetně České republiky. Díky tomu mají přístup ke kritickým schopnostem v oblasti doplňování paliva ve vzduchu, strategické letecké přepravě a letecké evakuaci. Podle svých podílů sdílejí letové hodiny i náklady na provoz.
Vzhledem k vysokému operační nasazení kvůli ruským provokacím na východní hranici NATO byl jeho stroj i s posádkou v Ostravě doslova jen a skok. Stroje mají na střídačku nepřetržitou pohotovost. Podrobnosti o tom, co posádku bezprostředně po návratu na domovskou základnu čeká, ovšem Dinse nechtěl komentovat.
„To zcela záleží na typu mise. Máme různé úkoly. Letecká přeprava, doplňování paliva, přeprava materiálu a personálu a samozřejmě sloužíme i pro strategickou evakuaci nebo přepravu zraněných. Pokud dostaneme výzvu, můžeme letět prakticky kamkoli po světě,“ shrnul.
Mise podle něj mohou trvat dvě hodiny, ale také pětinásobek. „Technicky vzato, náš letový plán sestavuje centrálně velitelství v Eindhovenu. Když zavelí, jdeme nahoru,“ řekl.
Jeho „létající benzínka“ byla o víkendu po oba dny doslova v obležení návštěvníků, kteří na prohlídku trpělivě stáli velmi dlouhou frontu. „Technicky nejzajímavější je samozřejmě kokpit s řídicí konzolí, kde jsou všechny obrazovky a všechny páky a spínače, které je třeba ovládat po doplňování paliva jiným strojům. Lidé jsou tím v podstatě fascinování, když poprvé do kabiny vstoupí, takže jim ani nemusíte ani nic jiného vysvětlovat,“ konstatoval.
tisknout 
