Během pokračujících jednání o nákupu 210 pásových bojových vozidel pěchoty švédská strana zveřejnila seznam více jak 30 firem a institucí, které v dodávkách pro českou armádu sehrají klíčovou roli.
Mezi strategické partnery bude patřit sedm českých firem a institucí.
„Podvozek a celkovou integraci by měl na starosti státní podnik VOP CZ a za výrobu věže by zodpovídala společnost Excalibur Army,“ potvrdil Hakån Karlsson z BAE Systems/Hägglunds, který odpovídá za spolupráci s českým průmyslem.
Švédská strana tak otevřeně počítá s tím, že by se vozidla kompletně vyráběla v Česku. Podle Karlssona nyní s Excalibur Army z holdingu CSG a VOP CZ probíhají vyjednávání o smlouvách.
Jednou z klíčových podmínek českého ministerstva obrany je, aby ze zakázky za více jak 50 miliard korun získaly český průmysl nejméně 40 procent. Tuzemským podnikům by tak mělo připadnout až 20 miliard korun.
„Bude to velmi unikátní projekt. Vozidla budou vyráběná, vyvíjena a servisována přímo v České republice. A nejen to, Česko bude hlavní hub pro výrobu vozidel v budoucnosti. Jde tedy o unikátní příležitost,“ konstatoval Mikael Segerman, manažer projektu pro Českou republiku.
Řídil jsem nový obrněnec pro armádu. Švédský CV90 padne do ruky za minutu |
Do skupiny strategických partnerů podle něj patří rovněž přerovská Meopta, která by měla dodávat optické systémy pro střelce ve věži pásového obrněnce nebo společnost Ray Service, jako světový dodávek kabelových svazků. S ní už má švédská firma podepsanou smlouvu.
Pokročilé systémy pro simulační technologie by měla dodávat společnost VR Group. Mezi strategické partnery pak patří státní Vojenský technický ústav ve Vyškově a ČVUT v Praze, které by se mělo podílet na takzvané „Battle Lab“ a zkoumat a vyvíjet například zabezpečení proti kybernetickým hrozbám, se kterými se setkávají a budou setkávat bojová vozidla na bojištích.
V seznamu průmyslových partnerů, kteří se mají na dosud největší armádní zakázce v historii podílet, figurují firmy jako URC Systems z Prostějova, Pramacom (komunikační technika), Poličské strojírny, výrobce vozíků Agados z Velkého Meziříčí, BOIS Filtry z Blanska, přeloučská společnost SVOS (pancéřování a obrněná technika) nebo Mesit z Uherského Hradiště (spojovací technika).
Podle Karlssona se seznam pochopitelně může v rámci průmyslových partnerů měnit, firma si ale mapuje v Česku vhodné společnosti už od roku 2015. „Vybrali jsme si ty, kteří splňují naše požadavky,“ dodal.
V případě uzavření kontraktu potrvá výroba 210 obrněnců pro Česko několik let. V roce 2026 by ale česká armáda mohla mít základ pro přezbrojení těžké bojové brigády, jejíž vybudování slíbila spojencům v NATO.
Švédská strana deklaruje, že by navíc Češi mohli sami vyvíjet specifické varianty na platformě obrněnce CV90, jako je například ambulance nebo dělostřelecký pozorovací systém.
„Konkrétně ambulance jsou velmi specifické, protože každá armáda má jiné požadavky, používá jiné zdravotnické vybavení, proto je vývoj na místě výhodnější,“ dodal Karlsson.
Bévépéčka ze Švédska? Bojem prověřené stroje, které kupuje i nejbližší soused |
Česká armáda požaduje celkem sedm modifikací, většinou bojová vozidla pěchoty, která mají být schopné přepravit 11 vojáků (3+8). Další obrněnce budou sloužit jako velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna.
Nákup pásových obrněnců formou přímého oslovení švédské vlády schválil kabinet letos 20. července.
Ministerstvo obrany plánuje, že nejpozději do 30. listopadu odešle švédské vládě výzvu k podání nabídky, podpis smlouvy je předpokládán na první pololetí příštího roku.
Obrněnce CV90 má dosud ve výzbroji sedm zemí. Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Nizozemsko a také Estonsko. Celkem jde o více jak 1 300 kusů obrněnce v 15 variantách. Podobně jako Česko vyjednává o nákupu také sousední Slovensko.
