Podle zprávy švédského institutu prvních 100 největších zbrojních firem světa v roce 2023 zvýšilo prodeje meziročně o 4,2 procenta na 632 miliard dolarů (15,2 bilionu korun). Loňský rok byl druhým rokem války na Ukrajině, Izrael v něm zahájil válku v Pásmu Gazy a napětí rostlo i v Asii.
Český holding CSG je v žebříčku na 89. místě. Společnost podnikatele Michala Strnada navýšila loni své tržby meziročně o 25 procent zhruba na 1,2 miliardy dolarů. V žebříčku za rok 2022 byla firma na 107. místě. Ze zemí takzvané Visegrádské čtyřky (V4), tedy ČR, Polska, Slovenska a Maďarska, je v žebříčku stovky největších firem světa ještě polské konsorcium PGZ na 64. příčce.
Na prvních pěti místech žebříčků jsou tradičně pouze velké americké společnosti v čele s Lockheed Martin.
Skupina CSG loni zvýšila tržby o 71 procent na 1,73 miliardy eur (takřka 42 miliard korun). Čistý zisk pak zvýšila o 49 procent na 210 milionů eur (přibližně 5 miliard korun). Na tržbách skupiny se z více než 70 procent podílel obranný průmysl. Na konci roku 2023 zaměstnávala skupina CSG více než 10 tisíc lidí ve 37 výrobních závodech, především v zemích Evropské unie a ve Spojených státech.
Více než 60 procent tržeb generuje divize CSG Defence, která zahrnuje výrobce pozemní vojenské techniky a velkorážové munice. Pětina tržeb je z divize malorážového střeliva CSG Ammo+.
Strnadova CSG převzala amerického výrobce munice za 2,2 miliardy dolarů |
Jen před pár dny CSG završila po měsících zdržení akvizici americké firmy Kinetic, která sdružuje přední americké výrobce malorážového střeliva. Společnost CSG se tak stane hlavním světovým hráčem ve výrobě této munice.
„Silný růst CSG v roce 2023 byl tažen zejména dvěma strategickými obory, ve kterých dlouhodobě působíme, konkrétně výrobou velkorážové munice a produkcí vojenské pozemní techniky. V obou případech se jedná o zdravý organický růst, kterého jsme docílili jednak díky sílící poptávce, ale také zásluhou našich investic do rozšiřování výrobních kapacit a zvyšování produktivity práce,“ konstatoval finanční ředitel společnosti Zdeněk Jurák.
Zpráva SIPRI konstatuje, že evropský obranný průmyslu v růstu příjmu oproti ostatním velkým hráčům poněkud zaostává. Evropské zbrojařské společnosti vyrábějící komplexní zbraňové systémy totiž pracovaly v průběhu roku 2023 většinou na starších zakázkách a jejich tržby za rok následně neodrážejí příliv zakázek. „Složité zbraňové systémy mají delší dodací lhůty,“ řekl analytik Lorenzo Scarazzato.
Řadě evropských výrobců přitom výrazně vzrostly příjmy tažené poptávkou v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jde zejména o dodávky munice, dělostřeleckých systémů, prvků protivzdušné obrany a bojových vozidel. Tuto poptávku dokázaly využít zejména společnosti v Německu, Švédsku, Ukrajině, Polsku, Norsku a Česku, konstatuje zpráva SIPRI.
A válečná výroba vede podle institutu rovněž k prudkému nárůstu příjmů ruských firem. Dvě ruské společnosti uvedené v Top 100 zaznamenaly nárůst společných příjmů o 40 procent a dosáhly odhadovaných 25,5 miliardy dolarů. Jde především o ruský státní konglomerát Rostec, který zahrnuje desítky ruských zbrojních výrobců včetně sedmičky velkých ruských podniků, které v žebříčku figuroval ještě v loňském roce. Jejich ekonomické výsledky však nelze spolehlivě ověřit.
„Oficiální údaje o ruské výrobě zbraní jsou vzácné a pochybné, ale většina analytiků se domnívá, že výroba nového vojenského vybavení v roce 2023 podstatně vzrostla, zatímco stávající ruský arzenál prošel rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací,“ konstatoval další z analytiků Nan Tian, ředitel programu SIPRI sestavující žebříček.
tisknout