„Byl jsem dítětem studené války. Studenou válku jsme kolektivně udržovali padesát let, nepocítili jsme únavu, neomrzela nás, pochopili jsme, co je v sázce,“ prohlásil Gerry Connolly.
Americký demokratický kongresman a zároveň úřadující šéf Parlamentního shromáždění NATO, sdružují zákonodárce ze všech 32 zemí aliance, vystoupil v pátek na pražské konferenci o odolnosti demokratické společnosti Mezinárodní nadace pro volební systémy(IFES).
Podle Connollyho jsou slova o „jisté únavě“ Západu z třetí rok trvající ruské války na Ukrajině neopodstatněná. „Nevěřím, že je liberální demokracie unavená,“ řekl s tím, že důkazem je pokračující kolektivní pomoc Kyjevu.
Osobně ho ovšem mrzí, že doposud americká administrativa nezrušila omezení pro použití zbraní dlouhého dosahu hluboko na ruském území. Věří však, že Kyjev brzy povolení k úderům na legitimní cíle v Rusku dostane. „Upřednostňuji zrušení omezení. Nechápu, proč Putin nemá žádné limity, ale Ukrajina má všechny,“ uvedl.
Podle něj se bohužel na začátku války ve Washingtonu a na mnoha místech v Evropě úzkostlivě dbalo na to, „abychom nezašli příliš daleko, abychom neprovokovali ruského medvěda, abychom nedali Putinovi záminku k eskalaci a nedej bože nedovolili něco, co by mohlo vést k použití taktické jaderných zbraní“.
Connolly varoval, že si demokratický svět vůči Rusku a dalším autoritářským režimům v žádném případě nemůže dovolit selhání jako ve 30. letech minulého století, kdy se v Evropě dostal k moci nacistický vůdce Adolf Hitler, kterému Západ neustále znovu a znovu ustupoval s falešným přesvědčením, že k druhé světové válce nedojde. „Ve 30. letech liberální demokracie selhaly v každé zkoušce, které čelily,“ konstatoval.
Od ruské invaze na Ukrajinu ovšem podle něj západní společenství procitlo. Connolly připomněl, že při ruské anexi Krymu v roce 2014 bylo reakcí Západu pouze kolektivní pokrčení ramen s vysvětlením, že nemá smysl. „A Putin si naši reakci přečetl, aby mu pomohla nasměrovat následnou invazi,“ podotkl.
Nyní se ovšem přepočítal v mnoha ohledech - od nezměrné odolnosti a odvahy ukrajinského lidu až po bezprecedentní jednotu západních zemí. Po takřka třech letech brutální války v Kyjevě nevládne Moskvou dosazený loutkový režim a pomoc spojenců neustává. „Putin mezitím obětoval na 600 tisíc vojáků. Dosahuje úrovně, která se vyrovná sovětským ztrátám za druhé světové války,“ uvedl.
A ze západního myšlení se podle něj konečně vytratilo klamné uvažování, že „Vladimir Putin stejně jako ruští nacionalisté se prostě nedovedou smířit s pádem Sovětského svazu, proto jim musíme dát nějaký prostor, ale oni nikomu doopravdy neublíží a vlastně nejsou agresivní“. Vzpomněl přitom, jak na podzim roku 2021 řada členských zemí NATO nechtěla věřit americkým zpravodajským informacím o hromadění ruských jednotek na hranicích a přípravách na invazi.
Connolly konstatoval, že západní demokracie si uvědomily reálnost hrozeb a jedinou odstrašující, varovnou a kolektivní silou vůči Rusku zůstává i po 75ti letech své existence NATO. „Jedním z velkých rozdílů mezi dnešním Putinem a Hitlerem ve 30. letech je NATO. Možná jediná věc, kterou Putin respektoval, jsou hranice NATO. Nedovolil si překročit hranice, protože ví, že článek 5 je reálný,“ uvedl.
Varoval ovšem, že Aliance potřebuje další zásadní reformy, aby mohla důrazně reagovat na všechny vnější hrozby. Za hlavní v tomto smyslu Connolly označil vytvoření moderní operační architektury, která se bude aktivně zasazovat o demokracii a právní stát, tedy hlavních hodnot spojenectví.
„Centrála NATO vypadá jako ze scény z Hvězdných válek… jen čekáte, že zpoza rohu vyjdou Stormtroopeři. Máme tam kanceláře pro všechno - interoperabilitu, mobilitu, strategické plánování, na co si vzpomenete. V celé centrále ale není ani přístěnek k podpoře, prohlubování a obhajobě toho základního - demokracie,“ konstatoval. Po dekádách své existence podle něj přitom členské země z podstaty nespojuje heslo „proti Rusku“, ale právě sdílení demokratických hodnot.
Aliance podle Connollyho musí především zřetelně a silně reagovat na agresivní útoky, kterými se autoritářské režimy v čele s Ruskem, Íránem, Čínou nebo KLDR snaží díky kyberprostoru, šíření dezinformací, manipulaci a vlivových operací neustále každou minutou podkopávat demokratické instituce.
Zvláště Peking podle něj sleduje každičkou reakci Západu nejen ve vztahu k Ukrajině. „Putin nemůže zvítězit, cena je příliš vysoká. Na druhé straně stojí neuvěřitelný přínos skutečně vidět, že Putin musí opustit bojiště a vrátit ukrajinské území, protože jsme ho přemohli,“ dodal.
Jde podle něj o historický okamžik, kdy v osudovém okamžiku demokraté neselžou jako jejich předchůdci v 30. letech minulého století.