Čína v posledních letech značně zmodernizovala a rozšířila svůj jaderný arzenál, vyplývá z nové zvláštní výroční hodnotící zprávy Pentagonu o čínských vojenských schopnostech pro americký Kongres.
Podrobně popisuje budování čínských jaderných kapacit, přičemž podle odhadů Pentagonu už v polovině letošního roku měl Peking k dispozici přes 600 funkčních jaderných hlavic a do roku 2030 jich bude mít více než 1 000. „Ve zprávě hovoříme nejen o počtu, ale také o nárůstu kvality,“ konstatoval náměstek ministra obrany Michael Chase. „O rostoucí technologické vyspělosti a zvyšující se rozmanitosti čínského jaderného arzenálu,“ dodal.
Loni měla přitom Čína v polovině roku k dispozici asi 500 jaderných hlavic, rok předtím jich bylo 410.
Válečná mašinérie Kremlu jede na plné obrátky, varují tajné služby |
Zatímco dřívější hodnotící zprávy před lety popisovaly čínské jaderné schopnosti jako malé a zastaralé, nyní američtí experti důrazně varují, že Čína zrychluje tempo ve snaze stát se světovou vojenskou supervelmocí.
„V průběhu času jsme viděli, že rozšířili kapacity na jadernou triádu, kdy námořnictvo má ponorky s balistickými raketami a provádí odstrašující hlídky a letectvo také znovu získalo jadernou odstrašující a údernou schopnost zařazením bombardérů schopných jaderného úderu,“ konstatoval Chase. Podle něj rovněž dochází také k nárůstu diverzity například vývojem a zařazováním raket schopných přesného úderu jadernými hlavicemi s nižším účinkem.
„To dává Číně širší škálu možností, pokud jde o druhy jaderných odstrašujících operací, které by mohla provádět, a také ... má více příček na žebříčku eskalace, pokud jde o způsob, jakým by mohla provádět jaderné operace,“ uvedl Chase.
Kromě nestálého růstu počtu jaderných hlavic čínská armáda rovněž zlepšuje své systémy pro zaměřování a Peking tak bude schopen útočit na více typů cílů a způsobovat rozsáhlejší škody.
Náměstek ministra obrany pro indicko-pacifické bezpečnostní záležitosti Ely Ratner připustí, že i přes dlouhodobé naléhání zatím Čína nejeví známky toho, že by mohla být v budoucnu ohledně svého jaderného programu transparentnější.
Čínským velitelům chybí zkušenosti
Podle zprávy se veřejný obranný rozpočet Číny zvýšil loni na 220 miliard dolarů a umožňuje čínské armádě zaměřit se na modernizaci zbraní a vybavení, nábor a udržení personálu a posílení strategických schopností armády včetně vesmírných a protivesmírných systémů.
The year of 2024 has witnessed many historic moments of the Chinese People's Liberation Army (PLA). Click to see the highlights. #Chinamilitary #2024Highlights https://t.co/A9SE3oLTsJ
Podle analytiků se Peking snaží investovat do celého spektra vojenských schopností, které jsou zaměřeny na „nepředvídatelné události“ okolo Tchaj-wanu, ve Východočínském nebo Jihočínském moři, tedy operace relativně blízko hranic samotné Číny.
Pentagon v dokumentu také poukazuje na přetrvávající zvýšenou vojenskou přítomnost v okolí Tchaj-wanu. Uvádí, že se v regionu stále více pohybuje čínské námořnictvo, dochází také k opakovanému vstupování letounů do tchajwanského vzdušného prostoru a k velkým vojenským cvičením v okolí ostrova.
Významná část čínských vojenských výdajů směřuje rovněž do schopností projekce síly, především v podobě čínského námořnictva. „Odráží dlouhodobější ambice stát se skutečně globální armádou se schopnostmi, které mohou z pohledu Číny bránit její zájmy po celém světě,“ uvedl Chase.
Zpráva rovněž upozorňuje na problémy a nedostatky v čínské armádě. A jednou z oblastí je připravenost a zkušenost čínských velitelů. Sama čínská armáda pro toho podle Pentagonu používá termín „pět neschopných“, který definuje oblasti, v nichž by se čínští důstojníci mohli a měli zlepšit. Jde o schopnost vyhodnocovat situace, chápat záměry vyšších orgánů, přijímat operační rozhodnutí, nasazovat síly a zvládat neočekávané situace.
10 PLA aircraft and 5 PLAN vessels operating around Taiwan were detected up until 6 a.m. (UTC+8) today. 4 of the aircraft crossed the median line and entered Taiwan’s southwestern and southeastern ADIZ. We have monitored the situation and responded accordingly. https://t.co/DBeTrbLeLO
„Myslím, že z čínského pohledu některé z nich pramení z nedostatečných bojových zkušeností,“ konstatoval Chase s tím, že čínští velitelé čerpají zkušenosti jen ze zahraničních misí a cvičení, ať už doma nebo v různých koutech světa. Reálné zkušenosti s bojovými operacemi jsou na nule. Mezi další oblasti, v nichž má by čínská armáda podle amerických analytiků zřejmě velké rezervy, patří bojové operace ve městech a logistika na dlouhé vzdálenosti.
Za podporu Ruska budou chtít více
Zpráva konstatuje, že Čína pokračuje v podpoře Ruska, které vede agresivní dobyvačnou válku proti Ukrajině. Do Ruska dodává zboží důležité jak pro vojenský průmysl, tak pro civilní užití. A zapojuje se vojenských cvičení s ruskými silami. Jde o námořní cvičení i dálkové lety bombardéry, které podnikají s určitou pravidelností. Spolupráce čínské a ruské armády bude podle analytiků pokračovat a zřejmě dojde na další prvky, které se do společných cvičení připojí.
Čínská podpora ruské války na Ukrajině je podle Ratnera „jen jedním ze způsobů, jakým protizápadní a protiamerická orientace Číny destabilizuje nejen Evropu, ale i další scény po celém světě“.
Analytici přitom v dokumentu předvídají, že jak se Rusko stává na Číně závislejší, bude Peking požadovat od Moskvy více. Čína tak zřejmě bude vyvíjet větší tlak na to, aby si vynutila větší spolupráci s Ruskem v oblastech, kde se Rusko dosud zdráhalo o něčem takovém uvažovat. Příkladem může být Arktida.
Podle Ratnera ovšem není vztah s Ruskem jediným, který je třeba bedlivě sledovat. Čína má úzké vztahy také se Severní Koreou, Íránem a íránskými zástupnými skupinami v širším regionu Blízkého východu, jakými jsou Hamás, Hizballáh v Libanonu a Hútíové v Jemenu.
„Hútíové vybudovali s Čínou dodavatelský řetězec pro bezpilotní letouny a rakety, které používají k útokům na mezinárodní lodní dopravu,“ upozornil Ratner s tím, že mezi ozbrojenci a Čínou existuje „dohoda“, podle níž Hútíové nebudou útočit čínské lodě a Peking bude Hútíům nadále poskytovat diplomatickou a politickou podporu. „To je prostě mimořádně destabilizující soubor aktivit,“ podotkl.
Peking bojuje s korupcí v armádě
Zveřejněný čínský plán modernizace ozbrojených sil počítá s tím, že v roce 2027 dosáhne čínská armáda milníku ve svých schopnostech, v roce 2035 plánuje modernizaci dokončit a rok 2049 pak zůstává metou, kdy se čínské síly mají stát „armádou světové úrovně“.
Rada bezpečnosti potřebuje reformu kvůli Rusku, vyzval Pavel a apeloval na Čínu |
Zpráva Pentagonu konstatuje, že Čína ve svém plánu postupuje i přes obrovské problémy s korupcí uvnitř celého resortu obrany. Nárůstu korupce je přitom v dokumentu věnována značná pozornost, protože může mít dopad na schopnost čínské armády splnit milníky rozvoje schopností, které komunistické vedení země stanovilo.
„Myslím, že intenzita protikorupčního honu odráží vážné obavy, že jde o značné problémy,“ uvedl Ratner s tím, že korupce se dotýká všech útvarů čínské armády a že její vymýcení si už při nástupu do funkce oficiálně předsevzal i čínský prezident Si Ťin-pching.
A o závažnosti podle zprávy může svědčit skutečnost, že jen loni bylo v Číně vyšetřováno a odvoláno z funkcí v souvislosti s korupcí nejméně 15 vysokých vojenských důstojníků a vedoucích pracovníků obranného průmyslu, včetně ministra obrany. Ovlivňovány měly být nejen velké vojenské stavební projekty, ale i výzkumné, vývojové a akviziční programy.“Rozhodně to musí otřást důvěrou vedení v politickou spolehlivost armády a v celkovou schopnost plnit to, co jim bylo uloženo,“ dodal Ratner.
tisknout 
