Čeští vojáci půjdou chránit Turecko před syrským režimem

Vydáno 08.01.2013
NATO požádalo Českou republiku o vyslání vojáků k turecko-syrské hranici. Půjde o čtyři spojaře - specialisty z Lipníku nad Bečvou, kteří mají zajišťovat spojení mezi rozmístěnými bateriemi protiraketového systému Patriot a aliančním velením.  

Systém Patriot nizozemské armády | foto: Nizozemské ministerstvo obrany

"ČR byla oslovena Severoatlantickou aliancí s žádostí o vyslání spojovacího modulu s obsluhou do operace v Turecku. Vyslání by měla projednat v nejbližší době vláda," potvrdil mluvčí obrany Jan Pejšek. Další podrobnosti však ministerstvo nechce zveřejňovat, dokud to neprojedná vláda.

Podle materiálu, jehož znění má server natoaktual.cz k dispozici, NATO požádalo Česko o vyslání spojovacích specialistů už 19. prosince. V urgentní žádosti chce čtyři vojáky s takzvaným nasaditelným spojovacím modulem (DCM - Deployable Communication Module). Jde o soupravu kontejnerů se spojovací technikou.

Do mise by měli čeští vojáci odcestovat ještě v lednu. V Turecku zůstanou zatím do dubna. Pak by je v případě potřeby mohli vystřídat další specialisté.

Alianční mise na ochranu Turecka před syrským režimem by totiž měla trvat celý rok a vojáci by se tak vystřídali v celkem čtyřech rotacích. Kromě Česka NATO požádalo o vyslání expertů také Polsko a Slovensko. Takzvaný nasaditelný spojovací modul je součástí 101. spojovacího praporu v Lipníku nad Bečvou a jeho vybudování částečně hradila Aliance.

Vyslání vojáků už nemusí odsouhlasit parlament. Jejich nasazení totiž spadá do již schváleného dvouletého plánu zahraničních operací a bylo by hrazeno z rozpočtu ministerstva obrany. Dopravu zajistí NATO.

Patrioty míří do Turecka

NATO v prosinci rozhodlo, že na ochranu Turecka pošle k syrským hranicím šest baterií protiraketového systému Patriot a přes tisícovku vojáků. Turecko totiž už několikrát čelilo ostřelování svého území ze Sýrie.

Assadův arzenál

Damašek spoléhal na chemické zbraně, jež měly být protiváhou jaderného arzenálu Izraele. První bojové plyny si Sýrie pořídila od Egypta už v sedmdesátých letech minulého století. Delší dobu už však má vlastní výrobní kapacity a vlastní zásoby sarinu a yperitu a podle některých zdrojů také látky VX. Spekuluje se i o projektu biologických zbraní, jenž se má zaměřovat na anthrax, botulotoxin a ricin.
Jako nosiče bojových látek slouží Sýrii rozsáhlý arzenál balistických střel. Kromě raket FROG-7, 9K72 Elbrus (Scud-B) a 9K79 Točka (SS-21 Scarab) dodaných ještě ze Sovětského svazu si Damašek pořídil také severokorejské zbraně série Hwasong (Scud-C a Scud-D) s dostřelem přes 700 kilometrů. Vypouštěcí zařízení jsou umístěna v podzemních tunelech, jež je chrání před útoky ze vzduchu.

Mezi spojenci v Alianci navíc rostou obavy z bohatého arzenálu balistických raket a hlavně chemických zbraní, které má syrský režim k dispozici. Ze Sýrie přicházejí zprávy, že Asadovy jednotky na povstalecké pozice několikrát odpalovaly rakety typu Scud.

Protiraketové systémy do Turecka vyšlou Spojené státy, Německo a Nizozemsko. Všechny tři země už s přesunem techniky i vojáků začaly. První americké transportní letouny už přistály na turecké základně Inçirlik o víkendu. Pentagon chce mít své rakety rozmístěné už v polovině ledna.

Z nizozemské základny Vredepeel vyrazily kamiony s raketami Patriot v pondělí. Dvě nizozemské baterie byly převezeny v pěti konvojích čítajících dohromady přes 160 vozidel do přístavu Eemsahven.

V úterý byly naloženy na loď, která je dopraví do Turecka. Tam mají dorazit 22. ledna. Rozmístěny budou kolem čtvrtého největšího tureckého města Adana, ležícího zhruba 120 kilometrů od syrské hranice.

"Náš příspěvek neznamená vměšování do konfliktu v Sýrii. Jde o obrannou misi," uvedl náčelník generálního štábu nizozemských sil Tom Middendorp s důrazem právě na rakety typu Scud, které má syrský režim k dispozici. "Jde o velmi reálnou hrozbu. Rakety Scud mají dolet stovek kilometrů a mohou snadnou zasáhnout turecká města," dodal.

inc natoaktual.cz