Černá Hora vstoupila do NATO. Aliance se rozšířila po osmi letech

Vydáno 05.06.2017
Černá Hora se oficiálně stala devětadvacátou členskou zemí Severoatlantické aliance. Slavnostním uložením přístupových dokumentů na americkém ministerstvu zahraničí balkánská země s malou dvoutisícovou armádou završila několikaleté snahy o přijetí mezi spojence.  

Šéf NATO Jens Stoltenberg gratuluje černohorskému premiérovi Duško Markovičovi ke vstupu jeho země do Aliance | foto: NATO Photos

„Dobro došlá, Crna Goro. Vítejte v NATO,“ gratuloval generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg černohorskému premiérovi Duško Markovičovi během slavnostního ceremoniálu ve Washingtonu.

„Unikátní vazba udržuje naše národy v bezpečí pro téměř sedm desetiletí. Přistoupení Černé Hory je dobré pro Černou Horu, pro stabilitu západního Balkánu a je dobré pro mezinárodní mír a bezpečnost,“ prohlásil.

Za účasti náměstka amerického ministra zahraničí Toma Shannona byly na ministerstvu zahraničí v americkém hlavním městě uloženy přístupové dokumenty.

Americká vláda je totiž depozitářem Washingtonské smlouvy z roku 1949 - zakládajícího dokumentu NATO. Předáním ratifikovaných listin se Černá Hora stává právoplatným členem. Ve středu pak Aliance před svým bruselským sídlem slavnostně vztyčí černohorskou vlajku k vlajkám ostatních osmadvaceti zemí.

Rozšiřování NATO

Severoatlantickou alianci založilo v dubnu 1949 dvanáct zemí – Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené státy a Velká Británie.

Od té doby proběhlo, podle článku 10 Washingtonské smlouvy, celkem sedm kol rozšíření, během nichž se Aliance rozrostla na současných 29 členů.

  • 18. února 1952: Řecko a Turecko
  • 6. května 1955: Spolková republika Německo - v reakci vytvořil Sovětský svaz a jeho spojenci organizaci Varšavské smlouvy
  • 30. května 1982: Španělsko
  • 12. března 1999: České republika, Maďarsko a Polsko; první rozšíření NATO po studené válce, kdy se k Alianci připojili bývalí členové Varšavské smlouvy
  • 29. března 2004: Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko; šlo největší kolo rozšíření
  • 1. dubna 2009: Albánie a Chorvatsko
  • 5. června 2017: Černá Hora

„Dnes jsme se stali součástí nejsilnější a nejúspěšnějších aliance v dějinách,“ řekl premiér Marković. Vstup do NATO označil za historický okamžik pro zemi i celý národ. „Slavíme dnes fakt, že už se nebude nikdy opakovat, že někdo jiný rozhodne o nás a za našimi zády,“ dodal.

Po Slovinsku a Chorvatsku je Černá Hora třetí zemí bývalé Jugoslávie, která se stává součástí Aliance. O vstup usilují také Makedonie, jejíž přičlenění blokuje nevyřešený spor s Řeckem o název země, a Bosna a Hercegovina.

NATO přizvalo Černou Horu ke vstupu koncem roku 2015, kdy se rozběhla přístupová jednání. Černohorci o přistoupení k NATO usilovali už od roku 2008. Přístupový protokol, čili dodatek k Washingtonské smlouvě, který podepisuje každá nová členská země, stvrdili zástupci Černé Hory 19. května 2016.

Aby se NATO mohlo rozšířit, musí tento přístupový protokol posléze schválit (ratifikovat) parlamenty všech stávajících členských zemí, což se v případě Černé Hory již stalo. Česká republika protokol schválila loni v prosinci. Zákon, kterým schválilo přístupový protokol jako poslední Nizozemsko 22. března, vstoupil v platnost 1. června. Tím celý ratifikační proces skončil.

Armádu tvoří pěší prapor

Balkánská země u pobřeží Jaderské moře s 620 tisíci obyvateli má jen malou dvoutisícovou, ale plně profesionální armádu. Roční obranný rozpočet činí zhruba 69 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 miliardy korun). Pozemní síly tvoří jeden pěší prapor, vyzbrojený tuctem děl sovětské výroby, dvěma desítkami raketometů a pouze několika obrněnci.

Námořnictvo se opírá o dvě starší fregaty třídy Kotor z dob někdejší Jugoslávie, dva rychlé raketové čluny a několik hlídkových a podpůrných plavidel a dokonce velkou školní plachetnici. Páteř letectva pak tvoří tucet vrtulníků Gazelle, vyrobených v jugoslávsko-britsko-francouzské licenci.

Přesto se země pravidelně zapojuje do zahraničních mírových a pozorovatelským misí OSN nebo EU. Například v Libérii (UNMIL), na Kypru (UNFICYP) nebo v Somálsku (EU-NAVFOR). Celkem 25 černohorských vojáků a mediků také v současnosti působí v rámci alianční mise Resolute Support v Afghánistánu. Zajímavostí je, že 85 vojáků určených pro zahraniční mise, vycvičili instruktoři německého Bundeswehru.

Vstup měl překazit převrat

Černá Hora, která získala nezávislost na Srbsku v roce 2006, v posledním roce čelila rozsáhlé kritické kampani namířené proti vstupu do Aliance. Rozšíření NATO o Černou Horu také dlouhodobě ostře odsuzuje Rusko.

„Balkán byl po staletí dějištěm boje mezi Západem a Východem,“ uvedl před časem premiér Marković. NATO a EU však podle něj budou vždy zárukou stability a bezpečnosti v Evropě. „Jde o to, jakou budoucnost si vybereme pro nás i pro budoucí generace,“ dodal.

Navzdory silnému tlaku ze strany Moskvy i domácí opozice černohorský parlament ratifikoval koncem dubna protokol o přistoupení země k NATO. Vláda argumentuje zárukou bezpečnosti, ekonomického pokroku a regionální stability.

Opozice varovala, že pokud se dostane k moci, vyhlásí o členství v NATO referendum. V roce 1999 během kosovské války bombardovaly letouny Aliance pozice jednotek jugoslávského prezidenta Slobodana Milošviče v Srbsku i Černé Hoře, i proto řada obyvatel členství v NATO odmítá.

Ruští nacionalisté chystali vraždu premiéra a převrat, tvrdí Černá Hora

Loni na podzim úřady zadržely několik lidí, kteří údajně plánovali v zemi státní převrat. Úředníci v Podgorici obvinili ze zapojení Rusko. Podle generální prokuratury skupina ruských nacionalistů chystala v období říjnových voleb atentát na tehdejšího černohorského premiéra Mila Djukanoviče. Sousední Srbsko pak deportovalo několik ruských občanů, kteří měli premiéra sledovat.

Během převratu o volební noci mělo podle prokuratury vstoupit do Černé Hory asi pět set lidí, kteří by v tomto balkánském státě vyvolávali násilnosti a najali profesionální odstřelovače k zabití premiéra. Soud s obžalovanými začal 24. května a stanulo před ním 14 lidí, včetně dvou Rusů a dvou proruských opozičních vůdců.

Moskva obvinění odmítla. Rozšíření NATO o Černou Horu, považovanou donedávna za spojence, označila za „ignorování rozumu a svědomí“. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina by „některé balkánské státy neměly vstupovat do Evropské unie či Severoatlantické aliance“ a Balkán by měl zůstat neutrální.

Rusko v reakci na chystané přijetí avizovalo, že bude své zájmy bránit. Moskva například před časem zakázala dovoz černohorského vína, údajně z hygienických důvodů.

inc natoaktual.cz