natoaktual.cz

SPECIÁL: Summit NATO 2021

Vrcholná schůzka spojenců Aliance
14. června v Bruselu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Nákup BVP stále v ohrožení. Obří zakázku torpéduje ministerstvo průmyslu

    28. dubna 2021  17:35
    Nákup 210 nových pásových bojových vozidel pěchoty pro armádu je stále v ohrožení, ačkoliv má obrana po měsících nejistoty zajištěné financování a výběr právě vstupuje do finále. Zakázku za 50 miliard korun totiž „torpéduje“ ministerstvo průmyslu a obchodu. Na poslední chvíli požaduje ještě vyšší zapojení domácích firem, než bylo v zadání.  

    Bojové vozidlo pěchoty brzdí během ukázky na Dnech NATO v Ostravě | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

    „Je to jako torpédo do boku. Podivné. Nerozumím tomu,“ konstatoval poslanec Pavel Žáček (ODS) jednání sněmovního výboru pro obranu , který se zakázkou důkladně zabýval.

    Je to přitom jen týden, co vláda vrátila obraně zbylých 5 miliard, které na nátlak komunistů loni v prosinci z obranných výdajů škrtla a které jsou pro pokračování modernizace armády včetně nákupu BVP klíčové. A současně tento týden prakticky odstartovala finální fáze výběru nových BVP.

    Ascod, CV9O a Lynx jdou do boje. Obrana začne testovat pásové obrněnce

    Ve Vyškově začaly šestitýdenní důkladné zkoušky vozidel od tří výrobců, na jejichž základě a po finálních nabídkách ministerstvo rozhodne o vítězi zakázky.

    Přesto hrozí, že historicky největší armádní zakázka za 50 miliard může skončit fiaskem - vojáci bez nové techniky, armáda bez schopností a s ostudou u spojenců, kterým Česko vybudování těžké brigády slíbilo.

    Důvodem jsou připomínky ministerstva průmyslu a obchodu k zakázce. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) požaduje, aby se z bojových vozidel stal „průmyslový produkt“.

    Doslova na poslední chvíli - tři roky po spuštění výběrového řízení chce, aby dodavatel prakticky postavil v Česku novou továrnu majoritně vlastněnou státem a vyráběl obrněnce pro armádu i pro další potenciální zákazníky a aby zapojení domácího obranného průmyslu bylo podstatně vyšší než 40 procent z ceny zakázky, jak ministerstvo obrany v zadání po uchazečích minimálně požadovalo.

    Obrana se podle ministra Lubomíra Metnara (za ANO) snažila ministerstvu průmyslu a obchodu několikrát vysvětlit, že 40 procentní účast domácího průmyslu na zakázce je jen požadované minimum a že konkrétní výši zapojení může resort znát až po finálních nabídkách výrobců.

    Podle náměstka pro akvizice Lubora Koudelky obrana několikrát přitom varovala, že zapracování nových podmínek je neproveditelné a dodatečné změny by mohly vést až ke zrušení zakázky.

    „Držím linii a prioritu armády a obrany v této věci. Chci přesvědčit vicepremiéra na vládě, že ta zakázka musí pokračovat,“ prohlásil na jednání výboru Metnar.

    Nákup bévépéček jde znovu na vládu. Obrana je bude splácet 7 let

    Ministerstvo průmyslu ale trvá na svém. Pořízením BVP se má na jednom ze svých nejbližších jednání zabývat znovu vláda kvůli posunutí financování projektu i harmonogramu dodávek.

    Podle člena výboru Karla Krejzy (ODS) je nepochopitelné, proč ministerstvo průmyslu vstupuje do procesu s takovými připomínkami po třech letech, kdy výběrové řízení běží. Navíc mohou vést až ke zrušení zakázky. „Její nerealizace by z mého pohledu znamenala praktický rozpad armády,“ konstatoval.

    Šéf projektového týmu na BVP Ctirad Gazda podotkl, že ministerstvo obrany od počátku tlačí na potenciální dodavatele, aby zapojení domácích firem do výroby bylo maximální, ale jaký podíl nabídnou, je čistě na jejich rozhodnutí.

    „Těch 40 procent je skutečná hrana. Jestli nabídnou více, tak to v procesu hodnocení bude výrazně oceněno. Jestliže budou tři nabídky - jedna na 40, druhá na 45 a třetí na 50 procent, tak zřejmě vyhraje ten, kdo nabídne 50,“ konstatoval.

    Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ale podle něj žádá, aby dodavatel vytvořil společný podnik, vlastněný státem a kompletní výrobu v ČR. „Taky bych byl rád, kdyby tady existoval podnik, který BVP umí vyrábět, ale neexistuje. MPO vyžaduje porušení práva EU, vyžaduje 100 procentní přímé offsety. To nejde,“ varoval.

    Inspirace v Maďarsku?

    Jistá inspirace požadavků ministerstva průmyslu a obchodu může pramenit z podobné zakázky v Maďarsku, které loni na podzim vybralo pro svou armádu nové pásové obrněnce Lynx od německého výrobce Rheinmetall.

    Budepešť si objednala celkem 218 obrněnců za více než 2 miliardy eur.

    V průběhu první fáze výroby do roku 2023 obdrží Maďarsko 46 vozidel Lynx a devět obrněných vyprošťovacích vozidel Buffalo. Ta budou vyrobena v Německu.

    Dalších 172 vozidel Lynx se v druhé fázi už bude vyrábět přímo v Maďarsku. Vláda se s výrobcem loni v srpnu dohodla na vytvoření joint-venture společnosti, která bude zodpovědná za přípravu výrobního zařízení v Maďarsku.

    Rheinmetall ale bude mít ve společném projektu majoritní podíl a vedoucí postavení. Investice Maďarska do společného projektu bude materiální. Půjde o výstavbu nového výrobního, testovacího a výzkumného zařízení. Vláda si přitom slibuje, že centrum pro vývoj, výrobu a údržbu obrněných vozidel bude klíčovým bodem pro celý maďarský obranný průmysl.

    O zakázku se ucházejí britsko-švédský výrobce BAE Systems/Hägglunds AB s vozidlem CV90, americký General Dynamics European Land Systems (GDELS) s obrněncem ASCOD a německý koncern Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx.

    Poslankyně a členka výboru Karla Šlechtová (za ANO) kritizovala, že členové vlády včetně ministra průmyslu byli po tři roky pravidelně o zakázce informováni a zásadní připomínka se objeví ve chvíli, kdy začíná testování obrněnců a finální výběr. „Pan ministr Metnar to musí na vládě ustát. Pokud s tím má někdo problém, když nám tady stojí tři BVP k testování, tak ať to uhradí na jejich náklady,“ uvedla.

    Podle Karla Schwarzenberga (TOP 09) by navíc nejasnosti a případné náhlé změny v zadání zakázky a její možné zrušení pravděpodobně výrazně poškodily obraz Česka. „Ptám se, jaká dodavatelská firma nás může ještě brát vážně? Proč se takto chováme?“ podotkl.

    Podepíšu i před volbami, slíbil Metnar

    Ožehavou otázkou také v souvislosti s připomínkami ministerstva průmyslu je, zda obrana stihne dodavatele ze tří kandidátů vybrat do podzimních sněmovních voleb. O zakázce by tak mohl rozhodovat ministr v demisi či nový šéf resortu, což by ji mohlo ohrozit.

    Ministr Metnar dnes před výborem pro obranu zopakoval, že je připraven zakázku podepsat i těsně před koncem volebního období. „Jedním aspektem podpisu je splnění všech nutných kroků a druhým, že mě vláda pověří. Nevím, jestli to bude měsíc nebo čtrnáct dnů před volbami,“ konstatoval.

    Obrana ani armáda nicméně nepřipouštějí, že by ke klíčové modernizaci pozemních sil nedošlo třeba kvůli zásadním změnám v politické reprezentaci po volbách nebo snížení rozpočtu na obranu či konkrétně peněz na pořízení nových BVP.

    „Roky se ujišťujeme, že tento projekt je strategický. Nikdy nebyl zpochybněn, aby se hledala alternativa. Vždy nějaká je. Jakákoliv alternativa ale pro armádu nepřichází v úvahu,“ uvedl ředitel sekce rozvoje sil Ivo Střecha.

    Armáda musí kanibalizovat obrněnce ze skladů, nákup nových je znovu ohrožen

    Připomněl, že když v roce 2008 obrana pořizovala kolové obrněnce Pandur, musela armáda na politický nátlak snížit počet vozidel o polovinu. „Byli jsme k tomu dotlačeni a problémy s tím řešíme dodnes,“ konstatoval generál.

    Podle zástupce náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče armáda musí trvat na počtu 210 pásových obrněnců v sedmi modifikacích.

    „Nemůžeme ani uvažovat o změně požadavků, jinak nenaplníme schopnosti těžké mechanizované brigády,“ dodal. Současná BVP jsou už dávno zastaralá a chybí řada klíčových náhradních dílů. Kvůli tomu musí armáda „kanibalizovat“ některé nepoužívané stroje ze skladů.

    První splátka půjde až příští rok

    Pokud se obraně podaří zakázku letos dotáhnout do finále, dodávky nových obrněnců by měly začít v roce 2023 a skončit v roce 2027. Tedy o dva roky později, než se původně počítalo.

    Stejně tak upravený finanční model pak prodlouží financování na 7 let, konkrétně na roky 2022-2028. Rozložení původně plánovaných plateb v delším čase má snížit zatížení rozpočtu ministerstva obrany v jednotlivých letech.

    Ministerstvo totiž kromě jiného dlouho čekalo na vrácení druhé poloviny z 10 miliard korun, které vláda loni při schvalování rozpočtu na letošní rok na nátlak komunistů z obranných výdajů škrtla. Pandemie koronaviru pak několikrát odložila testování vozidel a oddálila výběr vítěze tendru.

    Přitom už letos chtěla obrana zaplatit vybranému dodavateli první splátku ve výši 4,2 miliardy korun, které v rozpočtu má. Aby o peníze kvůli nečerpání resort nepřišel, přesune splátku do příštího roku, ale ve stejné výši musí už letos uhradit jiné projekty.

    Podle náměstka Koudelky budou peníze na BVP použity na zálohové platby na jiné zakázky a služby. „Přednostně na ty, které realizují české subjekty,“ konstatoval.

    Ministerstvo už před časem také oslovilo asi 40 firem českého obranného průmyslu, zda jsou schopné zrychlit dodávky některého objednaného materiálu s tím, že by ho obrana odebrala dříve a dříve za něj také zaplatila. Jaké konkrétně ale neuvedl s tím, že ministerstvo situaci nyní vyhodnocuje.

    Lubomír Světnička natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media