Británie otevírá oči na moři. Ostrovy znovu střeží protiponorkové letouny

Vydáno 13.08.2020
Britské letectvo po deseti letech znovu získává schopnosti, jak odhalit a sledovat především ruské ponorky poblíž svých výsostných vod. Do služby zařadilo první dva z devítky objednaných nejmodernějších námořních hlídkových a protiponorkových letounů Poseidon. První ostré mise už mají za sebou.  

Nový námořní hlídkový protiponorkový letoun P-8A Poseidon britského letectva v doprovodu stíhacího stroje Eurofighter | foto: RAF

Zatímco jeden z prvních operačních letu jednoho z nových britských letounů P-8A Poseidon se před týdnem týkal sledování ruského bojového plavidla Vasilij Bykov, plavícího se Severním mořem blízko britských výsostných vod, další a stále pokračující mise je prozaičtější.

Jeden ze strojů britské letectvo nasazuje ke sledování malých člunů s uprchlíky, kteří se snaží přeplout Lamanšský průliv do Británie.

“Letoun má značný dolet a vytrvalost, jakož i schopnosti podporovat velení a řízení operace, pátrací a záchranné akce, pokud si to vyžádá pohraniční stráž nebo pobřežní hlídka,” uvedl velitel skupiny Chris Layden z mateřské základny průzkumných letounů ve skotském Lossiemouth.

Všech devět protiponorkových letounů P-8A Poseidon má mít britské Královské letectvo k dispozici do konce roku 2021. Zaplatí za ně 3 miliardy liber. Masivní investice do námořního průzkumu přišla po letech, kdy řada zemí NATO včetně Británie na tuto schopnost prakticky rezignovala.

Aktivity ruského námořnictva a především ponorek na severu Evropy a v Arktidě ale znovu nutí spojence po dvou dekádách relativního klidu „oprášit“ jednu z donedávna podceňovaných vojenských schopností.

Mezera GIUK

Ostrovní Island jako jeden ze zakládajících členů NATO nemá vlastní armádu v pravém slova smyslu. 

Je ale považován za váženého člena Aliance především kvůli své poloze. Oblast kolem, především ze severu Norské moře, je považována za strategickou. Tvoří totiž přímé spojení z ruských přístavů Murmansk, Severomorsk, Archangelsk a Kandalakša se severním Atlantikem a tedy i do USA. 

V dobách takzvané studené války zde nepřetržitě hlídkovaly velké flotily Sovětského svazu a NATO. V osmdesátých letech 20. století bylo Norské moře a takzvaná „mezera či skulina GIUK“ (podle počátečních písmen Grónska, Islandu a Británie) prakticky přední linií případného střetu. 

Pro Sověty představovalo životně důležité teritorium pro vedení operací a pro Alianci zase klíčový opěrný bod pro údery na sovětské přístavy v Barentsově moři.

Stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček odsud Američané stáhli v roce 2006, v ochraně ostrova se pak začali střídat s některými aliančními spojenci včetně České republiky, která třikrát na ostrov vyslala stíhačky Gripen. 

Relativní klid panoval až do ruské anexe Krymu v roce 2014 a prudkému zhoršení vztahů mezi Moskvou a Západem.

Asi nejvýmluvnějším příkladem byla dosud právě Británie. Londýn se v letech 2014 a 2015 několikrát obrátil na spojence o pomoc s leteckým hlídkováním nad svými teritoriálními vodami. Důvodem bylo pozorování cizích ponorek u pobřeží Skotska.

Do pátrání po neznámých plavidlech tehdy nasazovalo britské námořnictvo protiponorkové fregaty, ze vzduchu však oblast musely pročesávat americké námořní průzkumné letouny. Vlastní nebyly k dispozici, když kvůli rozpočtovým škrtům Británie v roce 2010 rozhodla vyřadit ze služby speciální letouny Nimrod pro námořní hlídkování, které byly ke stopování a lovu ponorek přímo předurčeny.

Stejné stroje kromě Británie nakupuje také Norsko. Obě země chtějí vytvořit i společné operační centrum a v pravidelném hlídkování nad mořem se doplňovat. Důvodem je zvýšený pohyb ruských ponorek v Severním moři, Norském moři i severním Atlantiku.

Britové s námořními hlídkovými letouny pak počítají také při ochraně svých dvou nových letadlových lodí. „Nová flotila Poseidonů znovu ukotví Británii v námořní hlídkové aréně,“ uvedl náměstek britského ministra obrany Jeremy Quin.

Všem devíti strojům chce dát britské letectvo unikátní jména. První dvě nesou označení “Pride of Moray” a “Elgin City”. Třetí, které brzy flotilu rozšíří, ponese jméno po Terry Bullochovi, kterému je ve službách RAF připisován nejvyšší počet útoků na německé ponorky během druhé světové války.

Podle spojenců z NATO jsou v posledních třech letech aktivity ruských podmořských plavidel na nejvyšší úrovni od konce studené války. Spojenci mají obavy, že by ruské ponorky mohly ohrožovat lodní i komunikační trasy přes Atlantik, včetně podmořských kabelů.

Spojené státy kvůli takové hrozbě znovu ve větším počtu nasazují k hlídkování své protiponorkové letouny ze základny Keflavík na Islandu.

Stroje Poseidon jsou víceúčelové námořní hlídkové letouny. Vybaveny jsou radarem pro námořní vyhledávání a sofistikovanými systémy pro sledování ponorek i hladinových plavidel. Výzbroj tvoří protilodní střely Harpoon, hlubinné pumy a torpéda.

inc natoaktual.cz