Co podle vás musí Evropa udělat, aby si udržela vzdušnou dominanci a zvláště v dnešním multipolárním světě? Ostatně je to hlavní téma schůzky šéfů vzdušných sil, na kterou jste do Prahy přijel.
Předně si myslím, že si zasloužíme uznání toho, že evropské – západní vzdušné síly jsou nejlepší na světě, a proto bychom si měli nejprve trochu věřit. Část problému však spočívá v tom, že evropské vzdušné síly jakoby umožnily Spojeným státům získat určité velmi vyspělé technické schopnosti, které za tu dobu vyrostly do takové míry, že je Evropané od USA zkrátka očekávají a spoléhají se na ně.

Ruské letectvo jasně potvrdilo dlouhodobě známý problém, že sice můžete mít opravdu skvělé, nové vybavení, ale pokud s ním neumíte dobře zacházet, moc toho s ním nezmůžete.

Myslíte třeba úderné schopnosti, možnost pronikat do takzvaných zón s odepřeným přístupem prošpikovaných bateriemi protivzdušné obrany?
Ano. Po osmi letech služby v Evropě to říkám s respektem a zcela upřímně. Musíme mezi evropskými vzdušnými silami trochu více spolupracovat, abychom mohli provádět například tankování za letu ve velkém měřítku. Všichni mají nějaké tankery, ale nemají je v dostatečném množství.

Musíme také trochu více zapracovat na tom, abychom dokázali účinně potlačit nepřátelskou protivzdušnou obranu. Mít schopnosti destruktivních úderů ke zničení hrozby v samotném zárodku, protože převážnou většinu těchto skrytých „stealth“ (Pozn. autora: obtížně zachytitelných radary)misí provádějí Američané. Dobrou zprávou je, že Evropané investují do nejmodernějších letounů, které tyto schopnosti mají.

Jistě v Evropě má být několik set letounů F-35, to ale bude ještě chvíli trvat.
To je potřeba na jedné straně ocenit, ale zároveň je nezbytné si přiznat nedostatky a pracovat na věcech, které musíme dohnat. A to zejména pokud Spojené státy nejsou ochotné úplně spolupracovat. V neposlední řadě je to otázka připravenosti vzdušných sil. Myslím, že ruské letectvo jasně potvrdilo dlouhodobě známý problém, že sice můžete mít opravdu skvělé, nové vybavení, ale pokud s ním neumíte dobře zacházet, moc toho s ním nezmůžete. Na Západě si proto musíme uvědomit, že intenzivní výcvik a společná cvičení, dostatečný počet letových hodin i údržba zkrátka musí probíhat s nejmodernějším vybavením.

V horizontu kolika let podle vás budou letouny 5. generace naprostou nutností?
Už tomu tak je, ta doba nastala. Pokud jste sledovali izraelskou operaci Rising Lion na cíle v Íránu, stealth letouny 5. generace udeřily, odvedly tu těžkou práci a sehrály roli „quarterbacka“ (Pozn. autora: klíčového rozehrávače, z amerického fotbalu) pro vedení letounů 4. generace. Jsme v situaci, že pokud tam venku stojí stovky střel systémů S-300 a S-400 (Pozn. autora: pokročilé ruské protivzdušné systémy), potřebujete pro jejich překonání technologii stealth a letouny 5. nebo 6. generace k jejich zneškodnění a mohla se do boje zapojit hlavní část vzdušných sil.

A jak bolavým místem jsou dostatečné zásoby letecké munice?
Bez munice jste jen něco jako letecká show. Nemám pravdu?

To ano.
Nejde jen o to mít momentální dostatek munice, ale také aby průmysl dokázal v případě konfliktu vyrábět munici dostatečným tempem. Při podpoře Ukrajiny jsme se poučili, že to nefunguje a teď na tom musíme zapracovat.

Myslíte, že bude schopnosti vzdušných sil stále více ovlivňovat umělá inteligence a bezpilotní stroje? Nestanou se tak bojoví piloti zbyteční?
Jmenujte mi jeden bezpilotní letoun. Jmenujte jeden.

Třeba Global Hawk?
Je programován a pilotován lidmi na dálku.

Ano, samozřejmě, to máte pravdu.
Jde o to, že dálkově řízené letouny zde budou velmi dlouho. Jsme desítky a desítky let daleko od skutečně autonomního, bezpilotního letounu, který „sedí“ na ranveji a najednou se rozhodne, že vzlétne a něco napadne.

Jistý stupeň automatizace a autonomie zde ale přeci už je?
Nelíbí se mi označení bezpilotní, protože všechny jsou pilotované. Všechny ty stroje, kterým říkáme drony, stále ovládají muži nebo ženy. Piloti, operátoři. Nejde o to, kdo a jaký typ. Nyní musíme přijít na způsob, jak to udělat lépe. Čeká nás nyní celá generace letounů, kterým říkáme pilotované bezpilotní týmy. Kdy budeme vysílat do misí kooperativní bojové letouny společně se stíhačkami 5. nebo 6. generace, podle různých typů úkolů. Myslím, že to je ten další vývojový krok k autonomnějším systémům.