natoaktual.cz

Čeští výsadkáři narychlo posilují misi v Bosně kvůli zhoršení situace

12. března 2025  15:38
Česká armáda narychlo vyslala 150 vojáků 43. výsadkového pluku z Chrudimi do Bosny a Hercegoviny. Kvůli zhoršení bezpečnostní situace v zemi o to požádal operační velitel evropské mise ALTHEA. Napětí vzrostlo po únorovém odsouzení vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika na kterého už bosenská prokuratura vydala zatykač.  

Chrudimští výsadkáři před odletem na cvičení Sil velmi rychlé reakce NATO | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Čeští výsadkáři se do země přesouvají v úterý a ve středu, informoval generální štáb. Vojáci 43. výsadkového praporu z Chrudimi momentálně drží pohotovost pro případ potřeby jako záložní rota pro síly Evropské unie.

„Jednotka byla aktivována na základě žádosti operačního velitele mise EUFOR ALTHEA v návaznosti na zhoršení bezpečnostní situace v místě nasazení,“ uvedl generální štáb.

Jednotka je vybavena vlastními vozidly Land Rover Defender 130 Kajman, která jsou doplněna o kolovou techniku (logistického a zdravotnického zabezpečení).

Úkolem českých vojáků je zajistit bezpečné prostředí v Bosně. Spolu s českou jednotkou byla aktivována také rumunská rota a italská vrtulníková jednotka v celkovém počtu 300 vojáků. Zatím se počítá s nasazením české jednotky po dobu jednoho měsíce. Vojáci budou dislokováni v kempu Butmir v Sarajevu.

Čeští, italští a rumunští vojáci se tak připojí k posádce, jež dohlíží na dodržování Daytonské mírové dohody z roku 1995. Zemí tvoří dva celky – Republika srbská a Federace Bosny a Hercegoviny. Obě části spojují centrální instituce a každá z nich má svou vlastní vládu. Vysoký představitel OSN pak dohlíží na dodržování mírových dohod. Momentálně je to od loňského srpna Christian Schmidt.

Ten nedávno ve své zprávě varoval, že Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a velmi reálné nebezpečí návratu ke konfliktu. Bosenští Srbové podle Schmidta svými kroky tlačí na faktický rozpad národní armády, a to na srbskou a bosenskou frakci.

Napětí uvnitř balkánské konfederace rapidně vzrostlo po únorovém odsouzení vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika, na kterého už bosenská prokuratura vydala zatykač. Dodik je považován za separatistu a proruského politika a v reakci na zatykač uvedl že chce požádat Rusko, aby v Radě bezpečnosti OSN vetovalo prodloužení mandátu unijních sil EUFOR v Bosně.

Dodik na konci února stanul před soudem, protože podepsal zákony, které pozastavily výkon rozhodnutí bosenského ústavního soudu a vysokého představitele OSN. Soud Dodikovi uložil trest jednoho roku vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí. Přesto minulý týden podepsal další zákony zakazující působení bosenských celostátních soudních orgánů, prokuratury, policie a tajné služby SIPA v Republice srbské. Tyto zákony pak pozastavil bosenský ústavní soud.

Ve středu pak podle informací agentury AFP s odvoláním na bosenskou policii federální bosenská prokuratura nařídila zadržení nepravomocně odsouzeného Dodika kvůli tomu, aby mohl být vyslechnut.

Evropská unie převzala odpovědnost za mírovou mnohonárodní operaci na území Bosny a Hercegoviny od sil NATO 2. prosince 2004. Od června 2010 se Armáda České republiky znovu zapojila do mnohonárodní mírové operace Evropské unie na území Bosny a Hercegoviny vysláním důstojníků na velitelství v Sarajevu.

inc natoaktual.cz
zpět na článek