„Norští piloti rychle lokalizovali a identifikovali ruské letouny, udržovali bezpečnou, ale ostražitou vzdálenost, což jim umožnilo pozorně sledovat pohyby letadel,“ potvrdilo velitelství vzdušných operací NATO (AIRCOM).
V Barentsově moři dvojice pohotovostních stíhaček F-35 ze základny Evenes zachytila formaci dvou ruských bombardérů Tu-95 (Bear H, v kódovém označení NATO) doprovázenou dvojicí stíhaček Su-33 (Flanker D). Skupina se nebezpečně přiblížila ke vzdušnému prostoru NATO. Norští stíhači po identifikaci doprovázeli skupinu do doby, než se zase vzdálila.
„Naše pohotovostní mise rychlé reakce na Dálném severu je důležitá pro naši národní obranu a kolektivní bezpečnost NATO,“ konstatoval velitel norských vzdušných sil Øivind Gunnerud. Schopnost detekovat, zachytit a monitorovat potenciální hrozby je podle něj naprosto zásadní.
Dálkové lety ruských bombardérů na severu Evropy nejsou výjimečné. Norsko jen v roce 2023 eviduje devět případů, kdy musely pohotovostní stíhačky do vzduchu kvůli blížícím se ruským bombardérům Tu-95 nebo Tu-160. O rok dříve to bylo šest případů.
🇳🇴 F-35 from Evenes Airbase scrambled yesterday when 2 🇷🇺 Bomber Aircraft TU-95 Bear H escorted by 2 Flanker-D jets flew close to #NATO Airspace in the High North
Read more: https://t.co/2m35KgExA6 https://t.co/wwJ4fHC8iR
Když norské středisko pro kontrolu vzdušného prostoru Sørreisa detekuje ruské vojenské letouny, je pak na operačním středisku v Reitanu a velitelství NATO v německém Uedemu, aby rozhodly o tom, zda vyslat stíhačky z letecké základny Evenes a letět na sever k jejich identifikaci.
To se obvykle stává, když ruské strategické bombardéry míří západním směrem nad Barentsovým mořem od poloostrova Kola. Podobně to je v případě ruských výzvědných a průzkumných strojů Tu-142, letounů včasného varování a řízení Berijev A-50 a nebo bombardérů Tu-22M.
Několik bombardérů Tu-22M je totiž trvale umístěno na letecké základně Oleňja jižně od Murmansku. Jde o leteckou základnu, kde ruské strategické síly znovu rozmístily flotilu dálkových bombardérů Tu-95 a Tu-160 a od prosince 2023 odsud ruské stroje opakovaně startovaly s řízenými střelami k útokům proti Ukrajině.
Z letecké základny Oleňja do oblastí námořních hranic s Norskem severně od fjordu Varanger to přitom zabere jen asi 15 minut. Před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 většina ruských dálkových bombardérů startovala na arktické mise nebo na demonstrativní lety kolem západní Evropy ze základny Engels v Saratovské oblasti jižněji v Rusku.
Obnovení podobných dálkových letů nařídil ruský prezident Vladimir Putin v roce 2008 jako odpověď na bezpečnostní hrozby, které „vyvíjejí ostatní vojenské mocnosti“. Kreml tehdy oznámil, že se cítí ohrožen především plány USA na vybudování základen protiraketové obrany v Polsku a České republice.
Po patnáctileté přestávce se tak tehdy Kreml vrátil k praxi z dob Sovětského svazu, přestože bojové hlídky bombardérů zrušil v roce 1992. Od té doby se objevují ruské bombardéry nejen u severoamerických břehů, ale také na dálkových letech kolem Evropy.
tisknout 
