„V souladu s právem ozbrojeného konfliktu má každý národ, který je napaden, se právo bránit a toto právo nekončí na vlastních hranicích,“ konstatoval admirál Bauer po dnešním jednání Vojenského výboru NATO. Náčelníci štábů všech 32 členských zemí dnes v Praze řešili aktuální bezpečnostní situaci včetně pokračující ruské války na Ukrajině, ale také posílení kolektivní obrany.
Podle Bauera by z vojenského hlediska Ukrajina neměla být při používání dodaných zbraní nijak omezována. Podotkl, že Ukrajina potřebuje oslabit nepřítele, který na ní útočí. Přetrhat logistické linky s palivem a municí na frontu.
„Děláte to proto, abyste mohli bojovat nejen proti šípům, které na vás létají, ale také zaútočit na střelce, který velmi často operuje z vlastního území,“ konstatoval Bauer.
Připustil, že zároveň na druhou stranu mají státy, které Kyjevu poskytují zbraňové systémy, právo určitá omezení vyžadovat, protože za jejich použití „cítí jistou odpovědnost“. Podle Bauera je to suverénní politické rozhodnutí.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka upozornil, že Česká republika žádná omezení po Ukrajině nevyžaduje. Podobně například Švédsko, Nizozemsko nebo pobaltské země.
Řehka: Míru nedosáhneme ústupky, dvě procenta HDP nebudou na obranu stačit |
„Je naprosto legitimní a legální udeřit na cíle na ruském území,“ řekl. Ukrajina by si podle něj měla rozhodnout sama, jak dodávané zbraňové systémy použije. Zrušení omezení z vojenského hlediska dávalo perfektní smysl. Chápe však, že každá země má na druhou stranu právo zvážit všechny aspekty takového kroku včetně potenciálu možné eskalace.
Kyjev zatím marně opakovaně žádá západní země, především USA a Německo, aby zrušily omezení k použití na ruském území zejména u střel dlouhého dosahu. Naproti tomu ruský prezident Vladimir Putin v týdnu znovu pohrozil, že by se NATO ocitlo přímo ve válce s Ruskem, pokud by Západ umožnil Ukrajině útočit na cíle hluboko na ruském území.
Obrana musí být součástí celé společnosti
Náčelníci generálních štábů všech členských států NATO se v Praze sešli vůbec poprvé. Pode Řehky byla důležitá nejen další podpora Ukrajiny, ale také otázka ruských hybridních operací proti aliančním spojencům.
Spojenečtí náčelníci v Praze. Buďte co nejodvážnější, vyzval generály Pavel |
„Počet různých hybridních aktivit a celkový trend je znepokojující a je to výzva nejen pro armádu, je to výzva pro celou společnost,“ konstatoval.
Většina takových akcí, ať už jde o dezinformační kampaně nebo kyberútoky, se podle něj sice neodehrává přímo v oblasti vojenské odpovědnosti, nicméně má přímý dopad na schopnosti plnit obranné plány a vojenské úkoly.
„Vojenské orgány NATO mají dva herkulovské úkoly, které musí plnit současně. Zatímco pokračujeme v podpoře Ukrajiny a zvyšujeme ji, musíme zároveň posílit naše vlastní odstrašení a obranu,“ konstatoval admirál Bauer.
Připomněl, že spojenci v posílení kolektivní obrany ve světle ruské války učinili obrovský pokrok. „NATO má nyní 500 tisíc vojáků ve vysoké pohotovosti, zřídili jsme alianční síly okamžité reakce, přizpůsobujeme naši velitelskou strukturu a spojenci rychle rozvíjejí a rozšiřují své schopnosti, ale odpovědnost za svobodu neleží jen na bedrech těch v uniformách,“ podotkl.
Šéfové armád proto podle něj hovořili především o tom, že současné hrozby a výzvy vyžadují silnou odolnost společnosti, celospolečenský přístup se silným zapojením soukromého sektoru. Nejen obranný průmysl, ale celé hospodářství si podle jeho slov musí uvědomit, že mír již není samozřejmostí. „I když je to armáda, kdo vyhrává bitvy, je to hospodářství, které vyhrává válku,“ dodal.