„Odsuzujeme sabotáže Ruska na území Aliance, jak dokazují výbuchy muničního skladu v roce 2014 ve Vrběticích v České republice, které představují závažné porušení mezinárodního práva. Kromě toho vyjadřujeme znepokojení nad zprávami o podobném chování na území Bulharska... Stojíme plně solidární s našimi spojenci,“ uvedli představitelé B9 ve společném prohlášení.
Takzvanou „Bukurešťskou devítku“ (B9) tvoří členské země NATO z východní a střední Evropy - Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.
„Agresivní akce Ruska a soustředění vojsk v bezprostřední blízkosti NATO, včetně nedávné eskalace v Černém moři, na hranicích Ukrajiny a na nelegálně anektovaném Krymu, jakož i jeho agresivní hybridní aktivity, nadále ohrožují euroatlantickou bezpečnost a zpochybňují mezinárodní řád založený na právu,“ shodli se lídři zemí.
Dvoudenní „virtuální“ summit se koná v rumunské metropoli Bukurešti. Osobně se ale kromě rumunského prezidenta Klause Iohannise účastní jen jeho polský protějšek Andrzej Duda. Představitelé ostatních zemí, včetně českého prezidenta Miloše Zemana, se připojili přes video. K jednání se v pondělí přidali také americký prezident Joe Biden a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Ve vztahu k Rusku lídři takzvaného východního křídla NATO uvedli, že Aliance i přes posilování obrany a odstrašení vůči Moskvě, zůstává otevřená pravidelnému, cílenému a smysluplnému dialogu a konstruktivnímu vztahu s Ruskem, pokud to ruské chování umožní.
Rumunský prezident Klaus Iohannis apeloval na šéfa Bílého domu Joea Bidena, že na východním křídle Aliance je vzhledem k ruským akcím zapotřebí větší vojenská přítomnost NATO. „Žádal jsem - včetně diskuse s prezidentem Bidenem - o zvýšení vojenské přítomnosti spojenců, včetně USA, v Rumunsku a na jihovýchodní hranici NATO,“ uvedl. Zvýšená ruská vojenská aktivita v regionu, včetně oblasti Černého moře, nutí podle jeho slov spojence k ostražitosti.
Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy je znepokojení z ruského chování na místě, zvláště po nedávném masivním soustředění ruských vojsk u ukrajinských hranic. Duda řekl, že se mu ulevilo, když Rusko stáhlo velkou část jednotek zpět. „Není však pochyb o tom, že tamní situace je velmi obtížná. Evropa ani svět z této části našeho kontinentu nesmí spustit oči,“ dodal.
Zeman kritizoval stažení z Afghánistánu
Český prezident Miloš Zeman kritizoval stahování mezinárodních sil z Afghánistánu, Aliance se chce ze země stáhnout do 11. září. Vyjednávání s radikálním hnutím Tálibán pak přirovnal dokonce k jednáním s Adolfem Hitlerem.
„Jensi, pokud máte stejný názor jako já, proč neprotestujete proti stažení z Afghánistánu? Proti veliké chybě, která mi připomíná politiku appeasementu, dokonce zbabělost, dokonce kapitulaci. Jednání s Tálibánem se velice podobá jednáním s Adolfem Hitlerem a se stejnými následky,“ řekl Zeman v apelu na šéfa NATO.
Podle Zemana hrozí, že se z Afghánistánu stane po odchodu zahraničních vojáků opět centrum mezinárodního terorismu. „Jako první krok po našem odchodu z Afghánistánu Tálibán potlačí legální afghánskou vládu. Jako krok dva ovládne celé teritorium Afghánistánu. A jako další krok vytvoří nové teroristické centrum, které bude srovnatelné s Islámským státem posledních let,“ uvedl český prezident.
Lídři B9 se přitom shodli, že terorismus zůstává hrozbou pro všechny. Stejně jako hybridní útoky a dezinformace. „Kladou za cíl šíření nedůvěry v naše společnosti, přičemž konečným cílem je ovlivnit samotné pilíře našich demokracií a podkopat naši jednotu,“ uvedli představitelé východního křídla NATO v prohlášení.