Společnost Advacam totiž dodala NASA speciální čipy s označením Timepix pro měření kosmického záření, které jsou klíčové pro bezpečnost posádky při letu mimo ochranu Země. Kosmické záření ovlivňuje elektroniku a ohrožuje zdraví astronautů.
Detektory proti zachycují částice jako dráhy a podle nich lze zjistit, odkud částice přiletěla, o jaký typ šlo a také odhadnout, co by mohla způsobit, kdyby pronikla do lidského těla.
Český průmysl je zároveň zapojen i nepřímo prostřednictvím Evropské kosmické agentury a širšího evropského dodavatelského řetězce.
„Artemis potvrzuje, že český průmysl i talent mají pevné místo v globálních kosmických programech. Mise Artemis II není jen návratem na Měsíc, ale milníkem na cestě k nové éře kosmické ekonomiky – od budování lunární infrastruktury po budoucí využívání vesmírných zdrojů,“ uvedl Jiří Protiva, prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu (ALKP).
Silným signálem je také účast českých studentů přímo u startu mise Artemis II na Floridě. V rámci iniciativy „Česká cesta do vesmíru“ získali pět míst v mezinárodní studentské výpravě.
Další společnost českého leteckého a kosmického průmyslu – Stellar Exploration se sesterskou divizí Stellar Nuclear v Brně a Praze pak vyvíjí modulární energetické řešení pro budoucí využití na Měsíci a Marsu. Vývoj reaguje na dlouhodobé požadavky americké strany na zajištění stabilního a nezávislého zdroje energie pro lunární základny.
Právě energetická soběstačnost je totiž klíčovým předpokladem trvalé lidské přítomnosti na Měsíci i rozvoje takzvané „cislunární infrastruktury“. Tedy zařízení pro využití v prostoru mezi Zemí a Měsícem, nebo v bezprostřední blízkosti oběžné dráhy Měsíce.
„České firmy se tak postupně posouvají od role subdodavatelů k zapojení do strategických technologických oblastí, které budou v příštích dekádách formovat kosmický průmysl – od mobility až po energetiku,“ poznamenal Protiva.

tisknout 





