natoaktual.cz

Výdaje na obranu se budou držet hranice 160 miliard ročně, uvádí predikce

6. prosince 2024  8:59,  aktualizováno  14:47
České výdaje na obranu se mají v příštích letech pohybovat kolem hranice 160 miliard korun ročně. Vyplývá to z predikce zveřejněné na páteční Národní vyzbrojovací konferenci v Praze. Představitelé obrany a obranného průmyslu na ní diskutovali o současných i budoucích modernizačních projektech české armády.  

Národní vyzbrojovací konference v prostorách Armádního muzea na Žižkově (6.12.2024) | foto: Ivan Zítnatoaktual.cz

„Zahájili jsme nejrozsáhlejší modernizaci ozbrojených sil. Zahájili, protože je to proces na dlouhá léta, který bude vyžadovat pozornost několika dalších vlád,“ uvedla ve svém úvodním projevu ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Pátý ročník konference s podtitulem „Vyzbrojování v době krizí“ za účasti ministryně, náčelníka generálního štábu Karla Řehky a představitelů českého obranného průmyslu se věnoval predikci výdajů na obranu i současným a budoucím modernizačním projektům české armády.

Černochová upozornila, že dlouhodobě podfinancovaná obrana si nese z minulostí obrovský vnitřní dluh. Jeho umazávání má sice pomoci zákon o financování obrany ve výši minimálně 2 procent HDP, ale to nebude stačit. „Dvě procenta opravdu budou podlahou ne stropem. Země blíže Rusku se pokouší dostat na čtyři až pět procent procent HDP na obranu,“ konstatovala.

Podotkla, že zvolení Donalda Trumpa za amerického prezidenta bude znamenat pro Evropu zásadní přehodnocení její obranné politiky. Evropa podle ní musí ukázat nejen USA, ale také sama sobě to, že to s vlastní obranyschopností myslí vážně.

Ruská agrese na Ukrajině potvrdila, jak důležitý je domácí obranný průmysl. Ministryně apelovala, aby firmy současné zisky a výnosy investovaly zpět do zvyšování svých kapacit a schopností včetně nových technologií. Černochová připustila, že mnoho českých firem je schopných armádě dodávat špičkové výrobky, ale v řadě případů jdou akvizice velmi pomalu. Vyzvala proto k trpělivosti. „Zacelujeme největší díry ve schopnostech armády a peněz není a vlastně nikdy nebude dost,“ konstatovala.

Vrchní ředitelka ekonomické sekce Blanka Cupáková představila predikci obranných výdajů na nejbližší roky. Zatímco příští rok má pode schváleného rozpočtu obrana hospodařit s částkou 154,4 miliardy korun, v roce 2026 to má být 160,6 miliardy a v roce 2027 pak 167,8 miliardy. Z toho až tři čtvrtiny výdajů mají jít na investice.

„V roce 2015 se obrana nacházela na samotném dnu. Propouštěli jsme lidi, neměli jsme na provoz techniky a na investice 4,8 miliardy korun. Letos jde na investice 72 miliard,“ konstatovala Cupáková.

Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se moudří na krize nebo války připravují v dobách blahobytu. „My jsme bohužel tento čas propásli a dnes doháníme osmnáctiletý dluh ve financích přes 600 miliard s tím, že konečně začínáme do obrany investovat,“ uvedl. Obranné výdaje ve výši 2 procent HDP je podle něj potřeba ocenit, ale už dnes nestačí.

Armáda se totiž podle něj chystá na zásadní změny v rámci NATO. Aliance pode něj od dob studené války nikdy neplánovala svou obranu tak detailně jako nyní a už příští rok, ještě před summitem NATO spojenci schválí nové cíle pro obranu jednotlivých zemí. „A my už víme, že nás čekají revoluční změny,“ řekl.

Na množství záleží, tvrdí armáda

Armáda bude potřebovat nové jednotky od protivzdušné obrany až po logistiku a bude to znamená více výzbroje, výstroje a dalšího materiálu, což bude vyžadovat otevření diskuze o dostatečném financování. „Protože 2 procenta HDP nám s vnitřní dluhem z minulost nestačí ani na pokrytí těch starých závazků. Pokud se budeme bavit o nových závazcích, tak číslo nebude začínat dvojkou,“ prohlásil.

Vyzbrojování v době krizí je podle generála Řehky složité a u mnoha produktů několikanásobně dražší, než před krizí. Jako příklad uvedl dělostřeleckou munici, která je nyní i čtyřikrát draží než před ruskou invazí na Ukrajinu.

Z dlouhodobého hlediska bude podle Řehky potřeba udělat ještě razantnější změny v akvizičním procesu, aby nákupy pro armádu zvláště v krizi byly rychlejší. Řehka upozornil, že je nezbytné, aby domácí obranný průmyslu měl kapacity a schopnosti zásobovat armádu v celém spektru.

Zároveň ale připustil, že chybí legislativní rámce, aby pro armádu strategická firma v budoucnu nemohla například vlastnicky přejít do nespolehlivých rukou. V některých oblastech jsou přitom vojáci na některých firmách závislí prakticky stoprocentně. „Je dobře, že je to domácí výrobce, ale stát musí mít nějaké vymahatelné jistoty na bezpečnost dodávek. Firmy také musí mít zajištěnou svou vlastní fyzickou a kybernetickou bezpečnost. Nesmí docházet k únikům dat a informací důležitých pro obranu země,“ konstatoval.

Válka na Ukrajině podle něj ukazuje, že v opotřebovávací válce na množství záleží. „Na to jsme trošku v minulosti zapomněli. Někdy je lepší mít více prostředků, které nejsou úplně špičkové, než jen několik těch nejlepších, o které ale brzy můžeme přijít a není je čím nahradit,“ podotkl.

Obrana na konferenci prezentovala realizované a plánované vyzbrojovací projekty včetně možností zapojení tuzemských firem. Diskuze se týkala budování schopností české armády podle jednotlivých druhů vojsk a také připravovaným nákupům moderní výstroje vojáků.

Šéf sekce vyzbrojování Lubor Koudelka poznamenal, že ministerstvo v posledních dvou letech uzavřelo pro obranyschopnost ČR naprosto zásadní a historicky největší kontrakty v podobě dodávek pásových obrněnců CV90 a letounů páté generace F-35. To by podle něj nebylo možné bez stabilního financování. „Ve zrychleném posilování schopností armády budeme i nadále pokračovat,“ konstatoval.

Cílem akce v Armádním muzeu na Žižkově je umožnit setkání a odbornou debatu zástupců obranného a bezpečnostního průmyslu se zástupci ministerstva obrany, armády a bezpečnostní komunity.

Akci společně pořádají ministerstvo obrany, Jagello 2000, Vojenský historický ústav, Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky a Hospodářská komora ČR.

inc
zpět na článek