natoaktual.cz

Válečná ekonomika podle ruského modelu? Česko by vyčerpala velmi rychle

11. října 2024  16:26
Jak by to vypadalo, kdyby Česká republika zbrojila stejně jako Rusko? Tamější ekonomika plně překlopena do válečného módu ukazuje pro Evropany nemyslitelnou věc. Třetí rok po sobě v Rusku vojenské a bezpečnostní výdaje převýší veškeré sociální výdaje. Tím se stát dostává do situace, kdy nebude moci financovat válku bez razantního snížení životní úrovně obyvatelstva.  

Dny NATO v Ostravě | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Jde čistě o hypotetické srovnání, ale: Jak by to vypadalo, kdyby Česká republika zbrojila podle současného modelu Ruska, které třetí rok vede nevyprovokovanou brutální válku na Ukrajině?

Jde o pohled, který by mohl otevřít oči všem proruským „sympatizantům“, kteří v „Ruském míru“ vidí ten správný směr a civilizovaný západní svět označují za válečné štváče.

Řehka: Míru nedosáhneme ústupky, dvě procenta HDP nebudou na obranu stačit

Česko by letos po letech mělo vynaložit na obranu 2 procenta HDP (hrubého domácího produktu), jak se opakovaně zavázalo s ostatními spojenci v NATO. To je zhruba 160 miliard korun.

Pokud by dávalo na obranu podobně jako Rusko letos 5,9 a příští rok 6,2 procenta HDP, bylo by to 477 miliard korun a příští rok 520 miliard. A to jen na armádu, bez vnitřní bezpečnosti a dalších bezpečnostních služeb a agentur. (Predikce celkového objemu HDP České republiky na rok 2024 je 7,96 bilionů korun a 2025 8,39 bilionu)

Ruskou vládou přijatý návrh státního rozpočtu na roky 2025 až 2027 přitom počítá s dalším růstem vojenských výdajů, a to téměř o čtvrtinu.

Podle expertů jde o praktické potvrzení, že ruská ekonomika se naprosto přepnula do válečného módu. Upozorňují, že i kdyby válka na Ukrajině brzy skončila, hlavní prioritou přesto zůstane směrování peněz do armády a přebujelého obranného sektoru. Ten teď tvoří páteř ruské ekonomiky. Moskva navíc nasměrovala civilní podniky k přechodu na vojenskou produkci a vybičovala obranný průmysl do nepřetržité výroby, aby uspokojila požadavky válčící armády.

„Nový rozpočet ukazuje, že Rusko nadále upřednostňuje financování války před ostatními domácími prioritami. Například sociální výdaje se mají v roce 2025 snížit o 16%,“ konstatovala ve svém pravidelném hodnocení britská rozvědka.

V roce 2025 chce Kreml na obranu vyčlenit 13,5 bilionu rublů. Jde o největší výdajovou položku, takřka třetinu celého ruského státního rozpočtu a ohromných 6,2 procenta HDP. Když k tomu připočteme ještě plánovaných 3,2 bilionu rublů na národní bezpečnost, půjde dohromady o 16,7 bilionů rublů (v přepočtu takřka 4 biliony korun).

„Za SSSR byly výdaje na obranu a bezpečnost přes 11 procent HDP. Putin to nedávno srovnával,“ připomněl diplomat a bývalý český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka.

Zbrojení podle „ruského modelu“. Aplikace tempa ruských vojenských výdajů od roku 2013 na Českou republiku.

Ruská armáda a bezpečnostní složky dohromady mají příští rok spolknout 40 procent z celého ruského státního rozpočtu. A to samozřejmě bez dalších válečných nákladů, které Kreml tají a které by příští rok podle odhadů měly dosáhnout dalších 12,9 bilionů rublů. „Utajované výdaje obvykle zahrnují projekty na okupovaném ukrajinském území,“ podotkli v nedávné analýze Alexandr Prokopenko a Alexander Koljandr pro nezávislý ruský ekonomický magazín The Bell.

Pokud by Česká republika vynakládala 40 procent svého celoročního rozpočtu na vojenské výdaje jako Rusko, vládě by zůstaly finance nanejvýš tak na zajištění základního fungování státu. Při navrhovaném státním rozpočtu na rok 2025 v celkové výši 2,3 bilionu korun by totiž na armádu šlo závratných 926 miliard korun. Což je prakticky stejná suma, jakou má podle návrhu státního rozpočtu v příštím roce stát vyplatit na sociálních dávkách včetně důchodů (939 miliard korun, z toho 717 miliard důchody).

Vývoj výdajů na obranu Ruska vyjádřený procentem k HDP. Členské státy NATO se dohodly kvůli ruské agresi dávat na svou obranu minimálně 2 procenta.

Vývoj ruských výdajů na obranu bezpečnost v porovnání se sociálními výdaji.

V český poměrech je to naprosto nepředstavitelné. V Rusku je to realita, proti které se nikdo neodváží veřejně protestovat. Podle sociologa Ivana Gabala existuje hned několik hypotéz, které chování ruské společnosti mohou vysvětlovat. „Jednak, že utahování opasku v sociálních výdajích pro ně znamená, že opravdu vstoupili do ‚vlastenecké války‘ s nepřátelským Západem a bude chudoba a hlad jako ve skutečné válce s Německem.“

Nabízí se také vysvětlení, že peníze vydávané na rekrutaci a žold vojáků představují ve vnímání běžných Rusů jediný způsob jak si v dnešních podmínkách může normální občan pomoci k větším penězům – případně rodina, to když dostane kompenzaci za padlého člena. „Takže mezi lidmi je zájem a chuť válčit,“ podotkl Gabal.

V neposlední řadě je podle Gabala také možné, že další výdaje na armádu a zbrojení pomáhají zbohatlým elitám a jejich „poddaným“ k většímu bohatství. Pro ostatní je pak hlavním uspokojením pocit silného Ruska. „Která z těch hypotéz je hlavní a které jsou podpůrné, to netuším, ale zatím to tak opravdu funguje. Rusko je jiná civilizace. Pro nás nepochopitelná,“ dodal Gabal.

Vývoj výdajů na obranu a bezpečnost České republiky v porovnání se sociálními výdaji.

Návrh ruského rozpočtu sice odhalil, že vojenské výdaje by mohly začít klesat až v roce 2026, ale jen mírně. I v roce 2027 budou podle odhadů ekonomických expertů s největší pravděpodobností přesahovat 5 procent HDP. To poukazuje na skutečnost, že ruský vládce Vladimír Putin počítá s masivními válečnými výdaji minimálně další tři roky.

Co bude pak, je nejasné. Ovšem už od loňska, tedy třetí rok po sobě převýší vojenské a bezpečnostní výdaje v Rusku veškeré sociální výdaje a stát se tím zřejmě dostává na hranu, kdy nebude moci financovat válku bez toho, aby razantně snížil životní úroveň obyvatelstva – ať už vysokou inflací nebo zvyšováním daní.

Ruské výdaje na armádu a bezpečnost jsou tak od roku 2023 vyšší než všechny státní výdaje na školství, zdravotnictví, sociální politiku a zajištění národního hospodářství. Poměr vojenských bezpečnostních výdajů k sociálním byl do té doby zhruba zhruba 1:1,4. Tedy zjednodušeně každých 1 000 rublů do armády znamenalo 1 400 rublů na sociální výdaje. Od roku 2023 se však poměr obrátil. Letos je to 1,3:1 a příští rok to bude takřka 1,7:1, tedy za každých 1 700 rublů do armády jen 1 000 rublů na sociální výdaje státu.

Válečná mašinérie Kremlu jede na plné obrátky, varují tajné služby

V Česku je udržován relativně stabilní poměr mezi výdaji na obranu a bezpečnost (armáda, vnitro, další složky) a sociálními výdaji (ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotnictví a školství) na úrovni 1:5,5. Tedy na každých 1 000 korun do bezpečnosti připadá 5 500 korun na sociální výdaje.

Pokud bychom ruský model aplikovali na české poměry, výdaje na obranu a bezpečnost by prakticky převýšily současné celoroční rozpočty. Na všechno ostatní by si musela země půjčovat. Obrana a vnitro by totiž příští rok dostaly astronomické dva biliony korun.

Aplikace současného „ruského modelu“ na Českou republiku. Porovnání výdajů na obranu a bezpečnost se sociálními výdaji.

Jen pro představu, v době „první republiky“ v letech 1918 až 1933 činily výdaje Československa na obranu 12 až 16 procent HDP. Socialistické Československo dávalo každoročně zhruba 5 procent.

A že výdaje na obranu kolem 2-3 procent HDP jsou prakticky levnou investicí do ochrany proti skutečné válce, dokládá samozřejmě příklad Ukrajiny, která čelí brutální ruské agresi. Letošní ukrajinský válečný rozpočet spolkne 22,1 procenta HDP země, tedy 1,16 bilionu hřiven (v přepočtu přes 660 miliard korun). Po loňských zkušenostech to ale bude určitě více, protože Kyjev loni rozpočet na obranu dvakrát navyšoval na finální částku 1,8 bilionu (přes bilion korun).

Experti upozorňují, že ani ruské zdroje nejsou nekonečné a to nejen kvůli západním sankcím. Například analytik Ariel Cohen z euroasijského centra prestižní Atlantické rady připomíná, že Rusko již nyní kvůli válce na Ukrajině čelí kritickému nedostatku vojenských i pracovních sil, což se v budoucnu pravděpodobně promítne do nižší vojenské síly. I přesto Kreml věří, že dokáže udržovat opotřebovací válku i v dalších dvou letech, protože ztráty má pochopitelně i Ukrajina.

Čím blíž Rusku, tím víc na obranu. Česko má po letech splnit slib v NATO

„Jednotky, které napadly Ukrajinu v únoru 2022, byly většinou zničeny nebo demobilizovány,“ podotkl Cohen. Moskva se přesto podle něj usilovně vyhýbá další masové mobilizaci, aby zabránila protestům veřejnosti, a místo toho nabízí četné výhody za dobrovolný vstup do armády.

Vojenský plat v Rusku nyní může být asi pětkrát vyšší než průměrná ruská měsíční mzda, s vysokými bonusy v případě zranění nebo zabití vojáka. Platby dobrovolníkům a rodinám zabitých v boji navíc rychle rostou.

„Ruští ekonomičtí analytici prohlásili, že vysoké platy jsou po roce 2026 neudržitelné. To bude pro Moskvu další tlak na ukončení války,“ konstatoval Cohen.

Lubomír Světnička natoaktual.cz
zpět na článek