natoaktual.cz

Hledáme stážisty

Máte zájem o stáž v v Informačním
centru o NATO? Ozvěte se nám!

Zpravodajství

Armádní nábor netrápí jen Česko. Vázne v Austrálii a v USA ho zachraňují ženy

27. března 2025 16:28

České armádě chybí tisíce profesionálů i záložníků a efektivní nástroje, jak zároveň na jedné straně přilákat dostatek nových zájemců o službu a na straně druhé si udržet stávající bojovníky. Průzkumy ukazují, že hlavní příčinou personální krize je především ekonomická situace vojáků. Nejde však o izolovaný problém české kotliny, ale možná globální trend. Velmi podobné problémy totiž řeší další evropští spojenci, ale také například v Austrálii nebo v USA.

Nejtvrdší armádní kurz Komando - Cíl je jediný - vybrat vhodné kandidáty na základní velitelské funkce. | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Aby česká armáda dosáhla v roce 2030 svých strategických plánů, potřebovala by od nynějška každý rok přijmout alespoň 1 200 profesionálních vojáků. A zároveň si udržet všechny ty současné. I když armádě dlouhodobě důvěřuje vysoká část společnosti, vzhledem k její současné konkurenceschopnosti jako zaměstnavatele na trhu práce a především demografickému vývoji je to takřka nesplnitelný úkol.

Vláda si zlepšení slibuje od komplexní novely zákona o vojácích z povolání, která čeká už jen na podpis prezidenta a měla by začít platit od 1. července. Ve zkratce má zatraktivnit službu vlasti pro nováčky i stávající vojáky.

Slibuje méně zbytečné byrokracie, navýšení různých příspěvků a benefitů, jednodušší vstup do armády, aktivní zálohy nebo na dobrovolné vojenské cvičení, možnost uzavřít služební poměr na méně než dva roky a také zvýšení náborového příspěvku pro specialisty až do výše milionu korun.

Nízké platy a dojíždění

Podle dlouhodobých plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda 30 tisíc profesionálních vojáků. Do těchto záměrů nicméně vstupují nové cíle výstavby schopností Severoatlantické aliance. Ty podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky naznačují, že aby Česko jako zodpovědný spojenec zvládlo dostatečně přispět ke kolektivní obraně, potřebovalo by mít v armádě až 37 500 vojáků.

„Aktuálně máme v armádě v mé podřízenosti necelých 23,6 tisíce vojáků. Pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany bychom během dekády museli navýšit armádu o nějakých 14 tisíc lidí,“ konstatoval Řehka na velitelském shromáždění koncem února.

Počet vojáků v armádě v posledních letech sice roste, ale tempo růstu se rapidně zpomaluje. Velení armády i ministerstvo obrany hovoří o personální krizi a strategickém problému. Vojsko přitom za loňský rok eviduje asi 4 600 zájemců o vstup do armády, ale do služby se nedostane ani polovina z nich. A to i přesto, že se v poslední době snížily zdravotní a fyzické nároky na uchazeče.

Například „čistý roční přírůstek“, tedy rozdíl mezi přicházejícími a odcházejícími do civilu, byl roce 2023 jen 176 vojáků. A na straně druhé odešlo z armády 1 467 vojáků. Polovina z nich odmítla dál prodloužit svůj závazek a třetina podala žádost o propuštění. Někteří nováčci také odchází ještě ve zkušební době.

Více peněz na obranu? Česko na to má, shodují se ekonomové i vláda

V loňském roce armáda přijala něco přes 1 300 lidí, opustilo jí téměř 1 250, čistý přírůstek tak byl zhruba 70 lidí.

Důvodů je celá řada. Pro první stranu, tedy nábor, je problém klesající konkurenceschopnost armády na trhu práce a pochopitelně demografický vývoj, kdy populace stárne. Podle oficiálních údajů od personalistů má sice armáda ročně zhruba 7 tisíc zájemců o službu. Nabírá ale jen zlomek z nich. V realitě je proces náboru zoufale pomalý a odrazující.

Pro druhou stranu, tedy udržení vojáků armádě, napovídá rozsáhlý a před pár dny zveřejněný průzkum. Ten si armáda nechala udělat mezi téměř 800 respondenty u čtrnácti útvarů napříč vojenskými odbornostmi i regiony. Podobný proběhl i v roce 2022.

Výsledky ukázaly, že primární a hlavní příčinou personálních problémů armády je jednoznačně ekonomická situace vojáků. A situace má zhoršující se tendenci.

Především vojáci v nejnižších hodnostech (mužstvo a poddůstojníci), ale i na dalších úrovních, mají opravdu náročnou službu, do služby často dojíždějí na velké vzdálenosti a ubytování si hradí. Až 75 procent z nich má problém, aby jejich domácnost vyšla s celkovým měsíčním příjmem. U těch, kteří mají nezaopatřené děti, je to dokonce 85 procent.

Průzkum z roku 2022 zaměřený na odchodovost ukázal, že nejvíce respondentů považovalo za nejdůležitější důvod pro opuštění armády náklady na dojíždění (42 %). Naopak například platy poddůstojníků označilo za nejdůležitější důvod pro opuštění armády 19 % respondentů.

Česká republika v tomto není jedinečná. Podobnému problému čelí většina evropských spojenců, ale také například Austrálie.

Příliš pomalé a příliš přísné

Australské ministerstvo obrany a velení armády řeší velmi podobné problémy. Začátkem roku 2024 měla totiž tamější armáda zhruba 62 700 vojáků, tedy asi o 4 300 méně, než původně ve svých strategických dokumentech země plánovala. Dlouhodobě chce mít přitom od roku 2040 asi 80 000 profesionálů. Se současným tempem ovšem hrozí, že takový cíl nikdy nesplní.

Výdaje na obranu nestačí. Nejde jen o železo, armádě chybí vojáci

Stejně jako v Česku je přitom zájem o službu v Austrálii vysoký. Jen loni se o přijetí do služby v Austrálii hlásilo závratných 64 000 lidí. Dokončení náborového procesu však trvalo průměrně neskutečných 300 dní. Prakticky rok, což je rovněž velmi podobné jako v Česku.

Obě čísla jsou překvapivá. Na jedné straně by přijetím jen zlomku těchto žadatelů australská armáda zvedla své početní stavy na požadovanou úroveň, na druhou stranu neuvěřitelně dlouhý náborový proces ukazuje, jak je momentálně těžkopádný a neefektivní.

Prestižní australský think-tank ASPI (Australian Strategic Policy Institute) uvádí, že strávit 300 dní rozhodováním, zda někoho „naverbovat“ by možná nemuselo vadit v dobách relativního míru po konci studené války, ale je nepřijatelné ve chvíli rostoucího geopolitické napětí roste a očividné potřebě rychle rozšířit australské ozbrojené síly.

Analytik Todd Newett soudí, že čím déle nábor trvá, tím více vhodných kandidátů pravděpodobněji kvůli frustraci z byrokratických průtahů nakonec hledá práci úplně někde jinde.

Upozornil, že mnoho z více jak 64 tisíc uchazečů, kteří splnili podmínky a byli přijati, také své žádosti o vstup do služby nakonec stáhlo v průběhu procesu. Ohromné procento pak tvoří zamítnuté žádosti, protože uchazeči nevyhověli velmi přísným podmínkám.

Vstupní standardy totiž dělají z australské armády doslova velmi výběrovou organizaci. „Je možná nepříjemnou pravdou, že mnoho australských vojáků, kteří bojovali a zemřeli v první a druhé světové válce, by dnešní australské ozbrojené síly odmítly. Na vrcholu druhé světové války byl asi každý osmý Australan považován za vhodného pro službu,“ uvedl Newett.

Doporučil, že by obrana měla zmírnit především svou averzi ke zdravotním potížím některých uchazečů. Řada z nich je totiž odmítána, protože měli zdravotní nebo psychické problémy v minulosti. A především postoj k duševnímu zdraví je podle něj u australské armády obzvláště zastaralý a přísně konzervativní. Odborníci totiž rozpoznají a chápou duševní potíže daleko lépe než v minulosti a diagnostikují je také daleko častěji. A australská armáda si tím šmahem vylučuje z náboru podstatnou demografickou skupinu. Menší zdravotní překážky nebo problémy v minulosti by neměly být důvodem, aby se armáda předem zbavoval jinak velmi kvalitních kandidátů.

Zajímavostí je, že na rozdíl od Česka nejsou jedním z hlavních problémů váznoucího náboru a udržení stávajících vojáků ve službě ekonomické otázky. Jistě, nízká míra nezaměstnanosti v kombinaci z konkurenceschopností armáda na trhu má svůj podíl, ale samotné platové podmínky jsou na australské poměry štědré.

Průměrná mzda na plný úvazek činí v zemi asi 88 500 australských dolarů ročně (v přepočtu přes 1,29 milionu českých korun). Nástupní plat seržanta nebo plně kvalifikovaného důstojníka je vyšší. Vojín dosahující tamější 5. platové třídy rovněž vydělá více, než je národní medián.

Obecně tak úplně neplatí zákonitost, že každá armáda by si s více penězi mohla dovolit lepší platy, které by do uniformy přilákaly víc lidí.

Splněný cíl hlavně díky ženám

Velmi zajímavá situace je také v USA, kde se armádě podařilo loni splnit ambiciózní náborový cíl až po několika letech. A to především díky ženám.

Do aktivní služby se v roce 2024 přihlásilo téměř 10 000 žen, což představuje nárůst o 18 % oproti předchozímu roku, zatímco nábor mužů vzrostl pouze o 8 %.

Od roku 2013 klesl celkový nábor mužů přibližně o 22 % – z 58 tisíc rekrutů v roce 2013 na 45 tisíc v loňském roce. Tato čísla potvrzují trend, kdy se dlouhodobý pokles náborů v armádě týkal především mužů, zatímco počty žen zůstaly stabilní nebo spíše rostly.

I kvůli tomuto trendu ženy získávají vyšší hodnosti, a častěji tak přebírají velitelské či vedoucí role.

Přitom mladí muži stále častěji nesplňují podmínky pro vstup do armády. Třeba ohledně trestní minulosti. U mladých žen je méně pravděpodobné, že mají záznam v trestním rejstříku. Podle průzkumu Pew Research Center mladé Američanky rovněž překonávají muže ve vysokoškolském vzdělání. Téměř polovina žen ve věku 25 až 34 let má bakalářský titul, ve srovnání u mužů jde pouze o 37 %.

Akademické standardy se přitom staly významnou překážkou pro mužské rekruty, přičemž značná část neplní ani minimální požadavky pro přijetí. Americká armáda požaduje minimálně maturitní vysvědčení, ale pro mnoho pozic striktně vyžaduje i dobré výsledky u standardizovaného testu ASVAB, který hodnotí uchazečovy matematické, vědecké a jazykové dovednosti.

Výsledky testů ukazují znepokojující trend amerického vzdělávání: chlapci zaostávají za dívkami téměř ve všech akademických kategoriích, včetně psaní a čtení. Tento rozdíl začíná už na základní škole a prohlubuje se na středoškolské úrovni.

Velmi ambiciózní masivní posílení armády čerstvé potvrdilo Nizozemsko. Ministerstvo obrany chce takřka ztrojnásobit počet vojáků – ze současných 70 000 na 200 000 do roku 2030. Ve zprávě adresované Sněmovně reprezentantů státní tajemník pro obranu Gijs Tuinman uvedl, že armáda „čelí zásadní změně“, což znamená, že Nizozemsko musí být schopno zajistit vlastní obranu.

Aby bylo možné rozšířit ozbrojené síly, vláda plánuje oslovit všechny mladé lidi ve věku 17 let prostřednictvím průzkumu, který má zjistit jejich zájem o službu. Vyplnění průzkumu je prozatím dobrovolné, ale do budoucna by se mohlo stát povinným, stejně jako následný pohovor nebo lékařská prohlídka. Dalším cílem je zvýšit počet rezervistů, tedy osob, které kombinují vojenskou službu s civilním zaměstnáním nebo studiem.

Podle vlády je vzhledem k aktuálním bezpečnostním hrozbám, obav z Ruska a nejistoty ohledně bezpečnostních záruk ze strany USA, nezbytné urychlit plánované posilování ozbrojených sil.

Povinná vojna není na pořadu dne

Jednou z možností, jak rozšířit aktuální počet lidí v uniformě, je povinná vojenská služba. Se znovuzavedením povinného výcviku by v Česku podle posledního průzkumu agentury Median souhlasila víc než polovina lidí v Česku. Někteří by na něj povolávali kromě mužů i ženy.

Víc na obranu ano, ale žádná povinná vojna, shodli se lídři parlamentních stran

Podle velení armády i ministerstva obrany není zavedení nějaké formy povinné vojenské služby momentálně reálné. A proti jsou rovněž politici napříč spektrem, jak ukázala březnová národní konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Povinnou vojnu odmítli představitelé všech parlamentních stran.

Jiné země, jako například Dánsko naopak povinnou vojenskou službu rozšiřuje. A opět jsou v hledáčku ženy. Dánsko nově urychlilo zavedení povinné vojenské branné povinnosti pro ženy a posunulo její začátek z roku 2027 na rok 2026. Reformy mají zvýšit velikost ozbrojených sil země a pomoci čelit rostoucím hrozbám ze strany Ruska.

V současné době se ženy mohou připojit dobrovolně, zatímco muži jsou povinni sloužit, pokud jsou povoláni v rámci zvláštního loterijního systému navrženého tak, aby kompenzoval potenciální nedostatek dobrovolníků.

Dánsko a podobně i Lotyšsko mají sice povinnou službu, ale do výcviku nenastupují všichni muži. Ze zdravotně způsobilých odvedenců se vždy vybírá jen určitý počet a primárně armáda přijímá dobrovolníky, až poté je doplňuje případným losováním z odvedenců.

O povinné vojenské službě se dlouhodobě diskutuje také v Německu. Povinné vojenské odvody tam byly zrušeny v roce 2011. Loni na podzim vláda kancléře Olafa Scholze ještě schválila návrh zákona, který zavádí povinnost pro mladé muže vyplnit dotazník o jejich ochotě sloužit v armádě. Mladé ženy mohou dotazník vyplnit dobrovolně.

V roce 2025 dosáhne v Německu věku 18 let asi 300 000 mladých mužů, kteří mají v dotazníku vyjádřit, zda mají zájem o službu. Bundeswehr čelí problémům s doplňováním svých řad a doufá, že do roku 2030 zvýší počet vojáků z nynějších 180 000 na 203 000, s podporou dalších 60 000 záložníků.

České ministerstvo obrany si hodně slibuje od zmiňované novely zákona o vojácích z povolání. „Zavedení povinné vojenské služby opravdu není na stole. Jsme rádi, že máme profesionální armádu, o kterou ale musíme pečovat. Konečně se daří její modernizace. Enormní vnitřní dluh ale nepůjde splatit přes noc,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.

Armáda se vrátí na vrtulníkovou základnu u Přerova. Bude tam jednotka s drony

Za posledních 20 let, kdy Česká republika nedávala 2 % HDP do obrany, dosáhl její vnitřní dluh přes 600 miliard korun. Pokud by se k tomu započítala i inflace, dluh státu vůči vlastní obraně by přesáhl bilion korun.

Zvyšování počtu vojáků a udržení stávajících patří podle ní mezi priority. Opozice v čele s ANO nízké nábory a schopnost udržet současné profesionály v posledních týdnech ostře kritizuje. Faktem ovšem je, že například k omezení náboru nových vojáků na polovinu musel sáhnout i někdejší ministr obrany za ANO Lubomír Metnar v letech 2020 a 2021 kvůli úsporám a zpomalení růstů výdajů na obranu.

Česko od loňska poprvé po dvaceti letech znovu plní svůj závazek dávat na obranu alespoň 2 % HDP a kromě nákupů moderní techniky se adekvátní výdaje na obranu pochopitelně musí dotknout i samotných vojáků. Od ledna 2025 tak zatím došlo k navýšení platů u vojáků z povolání o 1 500 korun měsíčně.

„Pokud bychom hodnotili pouze finanční stránku a dělali průzkumy spokojenosti s příjmem, jsem přesvědčena, že v jakémkoli zaměstnání bychom zjistili, že s ním lidé nejsou spokojeni. To však neznamená, že bychom měli na navyšování platů rezignovat,“ konstatovala.

Ministerstvo chce proto získávat průběžně zpětnou vazbu přímo od vojáků a nově má také probíhat pravidelné šetření spokojenosti, které bude reflektovat průběh ve službě tak, aby bylo možné eliminovat případné negativní jevy, které vedou profesionály k předčasným odchodům ze služby či ke snižování jejich motivace.