Šéf NATO Mark Rutte oznámil zahájení operace teprve ve středu. Už během pár hodin švédský premiér Ulf Kristersson avizoval, že Švédsko do mise vyšle své letouny JAS-39 Gripen. Mají střežit vzdušný prostor v okolí Grónska. Do alianční mise ze zapojí letouny, které v současnosti působí v oblasti Islandu, na jehož ochraně se podílí šest švédských gripenů.

„Posiluje to odstrašení, chrání naše společné zájmy a přispívá ke stabilitě v regionu, který je klíčový pro Evropu a transatlantickou spolupráci,“ uvedl švédský premiér v oficiálním prohlášení.

Nová operace Arctic Sentry má posílit spojeneckou přítomnost a bezpečnost v oblasti Arktidy a Dálného severu kvůli rostoucím vojenským aktivitám Ruska a zvyšujícímu se zájmu Číny. Součástí operace budou plánovaná vojenská cvičení a koordinace všech prostředků a plánů, které spojenci v oblasti mají.

Mise má zároveň zmírnit napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými spojenci vyvolané Trumpovým neskrývaným zájmem získat Grónsko. Trump opakovaně zdůvodňoval snahy o získání ostrova ruskými a čínskými vojenskými aktivitami v Arktidě a údajnou neschopností evropských spojenců jim čelit.

„V době ruského přezbrojování a sílící spolupráce Číny a Ruska potřebuje Aliance posílit svou přítomnost a přehled o dění v Arktidě,“ konstatoval švédský ministr obrany Pal Jonson.

Podobně rychle reagovalo také Dánsko, které do operace poskytne čtyři nejmodernější letouny F-35. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen očekává, že se podobně připojí i samotné Spojené státy.

„Náš příspěvek v podobě letounů F-35 posiluje celkovou přítomnost v regionu a podtrhuje roli Dánska jako aktivního spojence v Arktidě a severním Atlantiku,“ uvedl Poulsen.

Podobně chce letouny F-35 nasadit také Norsko. Německo počítá s vysláním čtyř stíhaček Eurofighter a kapacitami pro doplňování paliva za letu. Ministr obrany Boris Pistorius to uvedl na okraj jednání ministrů obrany EU v Bruselu s tím, že Arktida a severská oblast mají zásadní význam pro bezpečnost Evropy i Severní Ameriky, mimo jiné kvůli strategickému prostoru mezi Grónskem, Islandem a Velkou Británií, který je důležitý i pro pohyb ruských ponorek.