natoaktual.cz

SPECIÁL: Summit NATO 2021

Vrcholná schůzka spojenců Aliance
14. června v Bruselu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • NATO hlásí 350 ostrých startů stíhaček kvůli ruským vojenským letounům

    31. prosince 2020  14:39
    Severoatlantická aliance hlásí přes 400 ostrých startů pohotovostních stíhaček k "neznámým" letounům za uplynulý rok v Evropě. V drtivé většině - 350 startů - šlo o zásahy k ruským vojenských letounům, jejichž piloti porušovali pravidla. Ať už nekomunikovali s řízením letového provozu, neměli letové plány nebo stroje neměly zapnuté automatické odpovídače.  

    Britské pohotovostní stíhačky zasahovaly u nekomunikujících ruských vojenských letounů nad Baltem. Na snímku ruský Su-27 | foto: RAF

    Z více než 400 případů, kdy během roku musely do vzduchu pohotovostní stíhačky některé z členských zemí NATO, jich téměř 90 procent připadalo na ruské vojenské letouny, uvedla Aliance v oficiální zprávě. V porovnání s předchozím obdobím tak jde o mírný nárůst počtu ostrých startů - takzvaných „Alfa Scramble“.

    Ruské labutě i medvědi znovu krouží kolem evropských břehů a Aljašky

    „V posledních několika letech zaznamenáváme zvýšenou úroveň aktivity ruského letectva v blízkosti aliančních hranic. Jsme velmi ostražití. Stíhačky NATO jsou kdykoliv připraveny odstartovat k letounům, které se chovají podezřele nebo k neohlášeným letům v blízkosti vzdušného prostoru spojenců,“ uvedla mluvčí Aliance Oana Lungescu.

    Upozornila, že právě ochrana vzdušného prostoru je jedním z hlavních prostředků, kterými Aliance přispívá k bezpečnosti svých členů.

    Kromě ochrany vlastního vzdušného prostoru se řada států podílí na zabezpečení nebe těch členských zemí, které vlastní stíhací letectvo nemají nebo pro takový úkol zastarává. Ve střežení vzdušného prostoru se spojenci střídají. Opakovaně se zapojily i české Vzdušné síly.

    Ruští piloti nad Baltem jsou agresivnější, říká šéf švédského letectva

    NATO v současnosti takzvaný Air Policing zajišťuje v rámci pobaltských republik - Litvy, Lotyšska a Estonska, na západním Balkáně - v Albánii, Slovinsku a Černé Hoře a částečně nad Islandem a černomořskými státy - Rumunskem a Bulharskem.

    Právě nad Černým mořem a především v Pobaltí ruské vojenské letouny často létají bez letových plánů, nekomunikují s řídícími centry letového provozu a nepoužívají transpondéry, tedy zařízení, které umožňují automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.

    Když je však transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a potenciální riziko pro civilní letadla na mezinárodních trasách a startují proto k němu pohotovostní stíhačky.

    Divoké nebe nad Baltem

    Nejvíce takových případů Aliance letos zaznamenala právě nad Baltem. Podle údajů estonského ministerstva obrany došlo od ledna do konce prosince k 228 porušení mezinárodních leteckých norem v Pobaltí. Ve 180 případech startovaly pohotovostní stíhačky NATO z letecké základny v litevském Šiauliai, ve 48 případech z estonské základny Ämari. Většinou šlo o ruské vojenské lety.

    Ruský stíhač vlétl nad Dánsko, když pronásledoval americký bombardér

    „Trvalé nerespektování zavedených leteckých norem a pravidel ze strany ruských vojenských letounů, kterých jsme byli svědky, je jen jedním příkladem agresivního postoje Ruska vůči NATO a naprosté neúcty k mezinárodně zavedeným normám týkajících se letecké bezpečnosti. To nevytváří důvěru v to, že by se Rusko chtělo chovat na mezinárodní scéně odpovědně,“ uvedl náměstek estonského ministra obrany Margus Matt pro agenturu ERR.

    Němé ruské vojenské lety v regionu směřují často do ruské militarizované exklávy Kalinigradu a nazpět do Ruska.

    Aliance v celé Evropě využívá asi 40 radarů a zpravodajských uzlů pro sledování letového provozu. V nepřetržité pohotovosti je pak 60 letounů jako síla okamžité reakce pro letadla, která se ocitnou v nouzi nebo porušují mezinárodní letecká pravidla v blízkosti vzdušného prostoru Aliance.

    Nejvážnější incident

    V ochraně Pobaltí se spojenci střídají od roku 2004. V září 2005 se ruský stíhač Su-27 při přeletu z Petrohradu do Kaliningradské oblasti odchýlil od své trasy avletěl do litevského vzdušného prostoru.

    Po prodlevě jeho zjištění – způsobené nejspíše jednak zastaralými litevskými radary a jednak nízkou nadmořskou výškou, v níž letoun letěl – k němu vystartovaly hotovostní stroje Phantom německé Luftwaffe. Ještě než letoun dostihly, ruský stroj havaroval.

    Důvodem pro ostrý start pohotovostních stíhaček pak může být nejen neohlášený vojenský let, ale i případ, kdy civilní letoun z jakéhokoli důvodu ztratí spojení s řízením letového provozu - ať už jde o technický problém nebo třeba únos.

    NATO má kvůli monitorování veškerého pohybu nad celou Evropou dvě letecká operační střediska. To v Německu pokrývá oblast severní Evropy, druhé ve Španělsku pak celé jižní křídlo.

    Němých ruských letů přibývá

    Přesné číslo, kolik ostrých vzletů v Pobaltí bylo kvůli ruským letounům, zatím za rok 2020 Aliance neuvedla.

    V roce 2018 tam musely pohotovostní letouny NATO startovat k nekomunikujícím ruských vojenským strojům ve 137 případech.

    Pro představu v roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.

    V roce 2013 Aliance zaznamenala 47 ostrých startů k ruský letounům. V roce 2014, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli ruské anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo už 140 ostrých startů. Rekordní byl pak i následující rok 2015 se 160 starty. V roce 2016 to bylo 110 a v roce 2017 pak 130 startů.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media