Jednotka KAMBA, která jinak zajišťuje ochranu české ambasády v Kábulu, má přímý podíl na evakuaci české diplomatické mise i 170 Afghánců s rodinami. Velitel o jejich záchraně vyjednával šest hodin. Armáda nyní zveřejnila podrobnosti bleskové mise mezi 14. a 17. srpnem.
„Dostávali jsme další jména, koho máme zachránit. Jenže když jsme přijeli k bráně, zjistili jsme, že za ní nikdo nestojí a je obstoupená britskými vojáky. Velitel nám řekl, že Tálibán lidi zatlačil hluboko do města. Když je od vás někdo dva kilometry daleko, už není tak jednoduché dostat ho na letiště,“ popsal situaci v rozhovoru, která zveřejnila armáda na svých stránkách.
S Brity se podle svých slov domluvil, aby ho a ještě jednoho jeho vojáka bránou pustili. Vydali se pak sami do města. Zhruba po půl kilometru narazili na kontrolní stanoviště obsazené Tálibánem. „Kolegu jsem nechal dál na dobré střelecké pozici, aby mě mohl krýt. Odložil jsem zbraně, vzal jsem si do ruky diplomatický pas a s rukama nad hlavou jsem jim šel vstříc,“ uvedl.
Ozbrojenci Tálibánu se na něj prý dívali s údivem, jako kdyby nevěřili, že se k nim vůbec někdo dovolil přiblížit. „Všiml jsem si, že vlevo sedí tři starší a usoudil jsem, že to budou šéfové. Ukázal jsem na ně a mával pasem. Přišli za mnou, pas si vzali, prohlédli, podívali se na vlajku a zavolali kluka z jejich řad, který uměl perfektně anglicky,“ líčil události.
Asi dvě hodiny si pak s anglicky mluvícím Tálibem povídali. O situaci ve městě, kde jsou další lidé. Postupně se s ozbrojenci domlouval, zda by bylo možné, aby afghánské civilisty, kteří spolupracovali s Čechy, pustili k letišti. „Dával jsem si velký pozor, abych o nich mluvil jako o zaměstnancích české ambasády, ne spolupracovnících armády. To by nedopadlo dobře,“ podotkl.
Tálibům pak dal jména a ti mu lidi ze seznamu postupně sami přiváděli z davu. Podařilo se mu seznámit s jedním z velitelů, který uměl výborně anglicky a ten pak přivedl naráz posledních třicet lidí.
„Pak už se situace zhoršila, střílelo se nad hlavou. Ostatní lidé začali panikařit, mysleli, že mají naději a Tálibán musel zasahovat a mlátit je. Měli takové speciální bičíky. Vyjednával jsem s nimi šest hodin a kromě 81 lidí se mi podařilo protáhnout ještě dvě Polky,“ dodal.