Chronologie Severoatlantické aliance
IV. Období 1991 - 2001

Leden 1991 - Do Turecka byla vyslána letecká složka spojeneckých mobilních sil v počtu 42 bitevních letounů s úkolem odstrašit Irák a případně bránit turecké území před útokem iráckého letectva.

Březen 1991 - Návrat ochranných aliančních letadel z Turecka.

Kam dál:

12. dubna 1991 - Vojenský výbor NATO s náčelníky generálních štábů členských zemí ukončil jednání o nové koncepci vojenské strategie Aliance, o změnách ve struktuře ozbrojených sil a o zkušenostech z řešení krize v Perském zálivu. Základním principem nové vojenské strategie bude maximální pružnost při řešení případné krize zejména pomocí jednotek rychlého nasazení.

8. května 1991 - V důsledku krize v SSSR zástupci NATO uvedli, že si Aliance není jista, jak rozsáhlou pomoc může poskytnout bývalým spojencům Moskvy v jejich snaze o dosažení politické a vojenské stability. NATO vyloučilo možnost, že by se některá ze zemí bývalého východního bloku mohla stát členem paktu, protože by nebylo dobré "rozzlobit" sovětské zastánce tvrdé linie a způsobit prezidentu SSSR Michailu Gorbačovovi další potíže spojené s rozšířením stávajících hranic NATO směrem na východ.

27.-29. května 1991 - Na zasedání ministrů obrany v Bruselu byl oficiálně potvrzen záměr NATO vytvořit novou strukturu vojenského potenciálu NATO, která se bude skládat z hlavních obranných sil, sil okamžité reakce (IRF), sil rychlé reakce (RRF) a rezerv (RF). Generální tajemník Manfred Wörner uvedl, že střední a východní Evropa je mimo oblast působení NATO, zásah sil rychlé reakce však bude teoreticky možný, pokud bude naprostá shoda mezi všemi členy Aliance (tedy i Francie).

30. května 1991 - Na zasedání v Bruselu rozhodnuto o rozšíření kontaktů s bývalými nepřáteli (zavedeny kurzy pro důstojníky ze SSSR a dalších zemí východní Evropy na vysokých vojenských školách NATO).

5.-6. června 1991 - Na zasedání NAC v Kodani vydali ministři zahraničních věcí zemí NATO kodaňskou deklaraci o politické a vojenské budoucnosti NATO v epoše po ukončení studené války a o "partnerství" s východní Evropou. Podle ní bude NATO podporovat upevňování demokracie a dbát o to, aby "žádná země nebyla izolována". Vyslovuje se pro urychlené vytvoření střediska pro předcházení konfliktům a mechanismu konzultací v případě krize, obojí v rámci KBSE. Navrhuje též rozvoj řádných diplomatických styků mezi NATO a zeměmi východní Evropy.

31. července 1991 - V Moskvě podepsána americko-sovětská smlouva o snížení stavu strategických zbraní (START).

2. října 1991 - Ministr zahraničí Německa, Hans Ditrich Genscher, a ministr zahraničí USA, James Baker, vyzvali ve Washingtonu k navázání formálních nevojenských styků mezi NATO a východoevropskými státy včetně SSSR.

7. listopadu 1991 - Na summitu v Římě schválena nová Strategická koncepce Aliance. Je založena na třech základních principech: na ochotě k politickému dialogu s ostatními zeměmi, na rozhodnutí spolupracovat ve všech bezpečnostních otázkách se zeměmi východní Evropy a na rozhodnutí zaručit obranu a bezpečnost 16 členům NATO spolu se stabilitou nového uspořádání v Evropě. Dokument předpokládá vytvoření "sil rychlé reakce" (RRF -Rapid Reaction Force), které budou multinárodní a budou mít přibližně 100 tisíc osob. Schváleno bylo také doporučení ke snížení počtu taktických jaderných zbraní v Evropě o 80 procent.

8. listopadu 1991 - Na summitu v Římě přijaty další dokumenty: římská deklarace o míru a spolupráci, prohlášení k situaci v SSSR a prohlášení k situaci v Jugoslávii. V deklaraci se představitelé NATO zavazují budovat novou architekturu evropské bezpečnosti, v níž se NATO, KBSE, Evropská společenství, Západoevropská unie a Rada Evropy budou vzájemně doplňovat. Deklarace dále potvrzuje záměr NATO navázat těsnější vztahy se zeměmi východní Evropy. Bylo rozhodnuto o vytvoření Rady pro spolupráci v Evropě. NATO dohodlo významné přeskupení vojenské výzbroje v rámci Aliance do oblasti Středomoří, kde bude zastaralá výzbroj zničena. Asi 4000 vojenských zařízení bude předáno Řecku, Turecku, Španělsku, Portugalsku, Dánsku a Norsku.

20. listopadu 1992 - NATO odsouhlasilo poskytnutí svých vojenských prostředků k zajištění blokády bývalé Jugoslávie (podle rezoluce RB OSN z 16. listopadu 1992).

10. dubna 1992 - První setkání Vojenského výboru NATO s ministry obrany a náčelníky generálních štábů zemí střední a východní Evropy.

22. listopadu 1992 - V 17.00 SEČ zahájila NATO a ZEU plnou námořní blokádu Srbska a Černé Hory na Jadranu (dle rezoluce RB OSN z 16. listopadu 1992 o posílení obchodního embarga vůči bývalé Jugoslávii).

17. prosince 1992 - Ministři zahraničí členských zemí NATO souhlasili s tím, že by Aliance měla být připravena podpořit rozhodnutí RB OSN o zákazu vojenských letů nad Bosnou a Hercegovinou.

Leden 1993 - NATO uzavřelo dohodu o spolupráci s EUROCORPS.

15. června 1993 - 2. října 1996 - Operace Sharp Guard (Bdělá stráž) prováděná v Jaderském moři společně NATO a Západoevropskou unií, která byla zaměřená na kontrolu dodržování embarga OSN na dodávky zbraní do bývalé Jugoslávie.

12. dubna 1993 - NATO vyhlásilo kontrolu nad "bezletovým" pásmem nad Bosnou a Hercegovinou pod názvem Deny Flight (Odepřený let).

10. června 1993 - Na zasedání rady ministrů zahraničí v Aténách rozhodnuto o vyslání vojenských letounů NATO k zajištění ochrany jednotek OSN v bývalé Jugoslávii.

10.-11. listopadu 1994 - Summit NATO v Bruselu. Schválen americký projekt Partnerství pro mír. Byla definována nová bezpečnostní politika.

28. února 1994 - Po předchozím varování sestřelila letadla NATO v Bosně čtyři bojová letadla. Jednalo se o první bojové akce NATO od roku 1949.

29. září 1994 - Mimořádné zasedání Rady NATO. Jmenování nového generálního tajemníka, Belgičana Willyho Claese.

29.-30. září 1994 - Schůzka ministrů obrany v Seville. Po 28 letech se jednání účastní Francie.

6. prosince 1994 - Společná schůzka zástupců zemí NATO a Západoevropské unie v Bruselu.

8. února 1995 - Rada NATO obecně schválila konkrétní kroky k přípravě možného stažení jednotek OSN z Bosny a Hercegoviny. Byly naplánovány rozhovory s Tuniskem, Marokem, Egyptem, Mauretánií a Izraelem o bezpečnosti a stabilitě v oblasti Středomoří.

8. června 1995 - Ministři obrany NATO v Bruselu podpořili vytvoření mnohonárodních sil rychlé reakce (RRF) pro mírové jednotky OSN v bývalé Jugoslávii, o jejichž vzniku rozhodli 3. června 1995 v Paříži ministři obrany EU a NATO.

28. června 1995 - Rada NATO na úrovni velvyslanců členských zemí v Bruselu schválila plán na případné stažení mírových sil OSN z Bosny.

30. srpna 1995 - Letadla NATO a síly rychlé reakce (RRF) zahájily rozsáhlý útok proti vojenským pozicím bosenských Srbů v Sarajevu (odveta za dělostřelecký útok na sarajevské tržiště z 28. září 1995). Začala největší vojenská operace NATO od jeho vzniku v roce 1949. Kromě okolí Sarajeva bombardováno také okolí Mostaru, Goražde a Tuzly.

20. září 1995 - NATO a OSN se rozhodly zastavit nálety na neurčitou dobu.

29. září 1995 - Velvyslanci členských států NATO se dohodli na hlavních rysech plánu vyslání vojáků Aliance a nečlenských zemí ke kontrole případné mírové dohody o Bosně.

5. října 1995 - Setkání ministrů obrany členských zemí NATO ve Williamsburgu. Otázka multinárodních sil, které by měly dohlížet na dodržování budoucí mírové dohody v Bosně.

20. října 1995 - Willy Claes rezignoval na funkci generálního tajemníka NATO v souvislosti s úplatkovou aférou Agusta. Od 20. října 1995 formálně řídil NATO náměstek generálního tajemníka Sergio Balanzino.

5. prosince 1995 - Rada NATO v komuniké přivítala "pevný závazek Francie plněji se zapojit do měnícího se NATO, jeho budoucí tranformace a do rozvoje jeho evropského pilíře". Po 29 letech obsadí Francie křeslo ve Vojenském výboru NATO, ale nebude se zapojovat do záležitostí  integrované vojenské struktury.

15. prosince 1995 - Rada NATO schválila celkový plán operace "Sehrané úsilí" v Bosně.

16. prosince 1995 - Severoatlantická rada dala zelenou mírové operaci v Bosně.

21. prosince 1995 - Skončila operace Deny Flight (Odepřený let) nad Bosnou a Hercgovinou. Trvala 983 dní od 12. dubna 1993 a vojenské jednotky, které se v ní  angažovaly, v ní pokračovaly v rámci nové mise NATO Sehrané úsilí.

2. února 1996 - Prezident Jacques Chirac uvedl, že Francie se nechce stát stálým členem vojenského velení NATO, hodlá se však jako člen Aliance plně podílet na obnově organizace.

20. března 1996 - Javier Solana a ruský ministr Šojgu podepsali v Moskvě memorandum o spolupráci NATO a Ruska při odstraňování následků mimořádných situací.

23. dubna 1996 - Na zasedání Vojenského výboru dohodnuty hlavní principy reformy integrované vojenské struktury a vytvoření Combined Joint Task Force - CJTF. Vytvoření kombinovaných jednotek schválila 15. května Rada NATO.

6. května 1996 - v Bruselu podepsána bezpečnostní dohoda mezi NATO a ZEU.

3. června 1996 - Schůzka Rady NATO v Berlíně. Dohoda na 3 cílech reformy NATO:
zajistit vojenskou připravenost Aliance k plnění jejího poslání v měnících se podmínkách udržet transatlantickou vazbu a statut Aliance jako základního konzultačního fóra rozvinout evropskou bezpečnostní a obrannou identitu v rámci NATO.

9. září 1996 - Javier Solana podepsal v Madridu memorandum o plánovaném začlenění Španělska do integrované vojenské struktury NATO.

25.-26. září 1996 - Ministři obrany členských států NATO vyslovili souhlas s novou misí NATO v Bosně v příštím roce, Rusko zásadně proti rozšíření NATO o země severní a střední Evropy.

10. prosince 1996 - Schůzka ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Schválen rámcový projekt sbližování s Ruskem. Summit NATO stanoven na 8.-9. července 1997.

12. června 1997 - Plánovací směrnice NATO schválené ministerskou Radou pro plánování obrany zahrnují poprvé úkoly, které se netýkají článku 5 Washingtonské smlouvy (vzájemná obrana), ale i mírových operací plynoucích z nových poslání Aliance.

27. května 1997 - Nejvyšší představitelé NATO a ruský prezident Jelcin v Paříži podepsali Ustavující akt Rusko-NATO, upravující budoucí vztahy obou subjektů. Dohoda předpokládá vytvoření společné Rady, která umožní Rusku spoluúčast na rozhodování NATO, aniž mu dává právo veta, a otevírá cestu k rozšíření NATO na východ.

8.-9. července 1997 - Summit NATO ve španělském Madridu. Členské státy se dohodly na tom, že Česká republika, Maďarsko a Polsko budou přizvány k členství v Alianci. Podepsána Charta o zvláštním partnerství s Ukrajinou.

27. srpna 1997 - Francouzský prezident Jacques Chirac znovu uvedl, že velení jižního křídla NATO v Evropě "musí být v budoucnosti" svěřeno Evropanovi. Zdůraznil, že Francie určí svůj budoucí vztah s Aliancí právě s ohledem na tuto otázku.

22. října 1997 - Aliance se dohodla, že navrhne třem pozvaným zemím výši jejich příspěvku do společných rozpočtů NATO: Česká republika 0,9 procenta rozpočtu, Polsko 2,48 procenta, Maďarsko 0,65 procenta.

30. listopadu 1997 - Rada NATO schválila takzvanou tichou procedurou texty protokolů o vstupu České republiky, Maďarska a Polska.

2. prosince 1997 - Na zasedání ministrů obrany schválena nová intergrovaná vojenská struktura (redukce počtu velitelství z 65 na 23), stanoveny náklady rozšíření o Českou republiku, Maďarsko a Polsko na 1,5 miliardy amerických dolarů.

16. prosince 1997 - Ministři zahraničí 16 členů Aliance podepsali v Bruselu protokoly o vstupu České republiky, Maďarska a Polska do NATO.

17. prosince 1997 - Na ministerském zasedání Stálé společné rady NATO-Rusko (PJC) dohodnuto zřízení dokumentačního střediska NATO v Moskvě.

3. června 1998 - V Bruselu otevřeno Euratlantické středisko pro koordinaci odpovědí v případě katastrof (EADRCC). Středisko se zabývá koordinací pomoci ze 46 zemí Euroatlantické rady partnerství (EAPC) v případě katastrof všeho druhu.

15. června 1998 - 84 letounů ze 13 zemí NATO provedlo výstražné letecké manévry nad územím Albánie a Makedonie v blízkosti jugoslávských hranice na výstrahu jugoslávské vládě před možným zásahem v případě pokračování násilného postupu proti albánské menšině v Kosovu.

5. září 1998 - Polsko, Německo a Dánsko založily štáb severovýchodního mnohonárodního sboru, který se stane součástí struktur NATO. Štáb 120 vojáků uvedených států bude v budoucnu sídlit ve Štětíně na nejvýchodnějším velícím postu Aliance. Ve velení se budou střídat vojáci všech tří účastnických států. Každý z těchto států dá štábu k dispozici jednu mechanizovanou divizi a spojovací prapor.

7. září 1998 - Do velitelské složky NATO byli kromě důstojníků z Rakouska a Finska začleněni i zástupci čtyř východoevropských zemí - Estonska, Bulharska, Rumunska a Slovinska.

13. října 1998 - Rada NATO schválila se čtyřdenním odkladem aktivační rozkaz pro síly Aliance určené k operaci v jugoslávském Kosovu k zastavení srbské ofenzívy proti kosovským Albáncům. Jugoslávie ve stejný den vydala souhlas s mezinárodní pozemní a vzdušnou kontrolou plnění rezolucí OSN ke Kosovu.

14. října 1998 - V Bělehradě byla podepsána dohoda umožňující neozbrojeným letounům NATO přístup do vzdušného prostoru nad Kosovem.

16. října 1998 - Severoatlantická Aliance prodloužila o deset dní ultimátum jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi.

27. října 1998 - Rada NATO prodloužila takzvaný aktivační rozkaz pro zásah v Jugoslávské svazové republice na neomezenou dobu.

30. října 1998 - NATO zahájilo nad Kosovem přelety neozbrojených letadel, operaci Orlí oko.

10. prosince 1998 - Otevřením velitelského střediska v makedonském pohraničním městě Kumanovo byla oficiálně aktivována vyprošťovací jednotka NATO s cílem pomáhat mezinárodní ověřovací misi OBSE působící v Kosovu. V lednu 1999 tvořilo jednotku 1800 vojáků členských zemí NATO pod francouzským velením.

30. ledna 1999 - Severoatlantická rada dala mandát generálnímu tajemníkovi NATO Javieru Solanovi, aby nařídil letecké údery proti Jugoslávii v závislosti na vývoji politického procesu urovnání kosovského konfliktu, který zahájila "kontaktní skupina".

12. března 1999 - Česká republika, Maďarsko a Polsko se staly členy NATO, když jejich ministři zahraničí předali v americkém Independence své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační listiny.

21. března 1999 - Generální tajemník NATO Javier Solana konzultoval možnosti vojenských akcí proti Jugoslávii s premiéry členských zemí Aliance a s Organizací spojených národů. Pohotovost pro letadla NATO, připravená k úderům proti Srbům byla zvýšena ze 48 na "několik hodin".

22. března 1999 - Rada NATO rozšířila pravomoci generálnímu tajemníkovi Aliance, Javieru Solanovi, pro zahájení vzdušných úderů proti Jugoslávii.

23. března 1999 - Javier Solana vydal rozkaz k bombardování Jugoslávie. Pravomoc k zahájení akce přešla na vrchního velitele sil NATO v Evropě generála Wesleyho Clarka.

24. března 1999 - NATO zahájilo letecké útoky proti cílům na území Jugoslávie.

14. dubna 1999 - NATO zahájilo humanitární akci jednotek AFOR na pomoc uprchlíkům z Kosova.

23.-25. dubna 1999 - Summit ve Washingtonu u příležitosti padesátého výročí založení NATO. Přijata nová strategická koncepce pro 21. století, v níž Severoatlantická aliance schválila možnost zasahování mimo území členských států v blíže nedefinovaném "euroatlantickém prostoru" s tím, že "prvořadou zodpovědnost" za udržování míru nese OSN. NATO rozhodlo, že další jednání o rozšíření Aliance se uskuteční do roku 2002. NATO a sedm států sousedících s Jugoslávií přijaly Pakt stability Balkánu, který předložilo Německo. 

10. června 1999 - Po 78 dnech bombardování Aliance pozastavila letecké útoky proti Jugoslávii.

20. června 1999 - Javier Solana ukončil leteckou kampaň proti Jugoslávské svazové republice.

16. prosince 1999 - Členské země NATO dospěly k dohodě o financování nákladů spojených s výstavbou nového sídla Aliance v Bruselu (bude stát 300 milionů eur). Se stavbou, která vyroste v těsném sousedství nynější budovy, se začalo v roce 2002.

17.-23. února 2000 - První společné štábní cvičení NATO a ZEU CMX/CRISEX 2000 zaměřené na krizové řízení se uskutečnilo v členských zemích NATO a ZEU, v sídlech obou organizací a na strategických velitelstvích aliance. Cílem cvičení bylo budování společné evropské bezpečnostní identity. Jeho úkolem bylo připravit mírovou operaci pod vedením ZEU, na kterou poskytla prostředky NATO.

1.-2. března 2000 - Historicky první pracovní zasedání Severoatlantické rady (NAC) na půdě partnerské země se konalo v ukrajinském Kyjevě za účasti velvyslanců NATO a generálního tajemníka organizace George Robertsona. Zasedání bylo zároveň první schůzkou komise Ukrajina-NATO konanou v Kyjevě po 15 zasedáních v Bruselu.

2. března 2000 - Ukrajinský parlament ratifikoval klíčové dohody o statusu jednotek účastnících se projektu Partnerství pro mír (PPM). Dohoda definuje status jednotek NATO a příslušníků ozbrojených sil států účastnících se tohoto programu.

11. března 2000 - Při manévrech NATO v severním Norsku zahynuli tři vojáci, 23 bylo zraněno, někteří z nich těžce. Poblíž vojenského tábora Bardufoss se zřítila pod přívalem sněhu střecha domu, který při cvičení "Společná zima" sloužil norským důstojníkům za velitelství. Asi 70 účastníků manévrů se podařilo z trosek domu včas vyprostit.

15. března 2000 - Stálá rada NATO se v Bruselu rozhodla vyslat francouzské a italské jednotky k posílení mezinárodních sil v severním Kosovu. Očekává posily i z ostatních členských zemí. Francie a Itálie vyhověly požadavku vrchního velitele sil NATO v Evropě Wesleyho Clarka, o posílení jednotek v oblasti Kosovské Mitrovice, která je již delší dobu dějištěm násilí mezi místními Srby a Albánci. NATO do Kosova vyslalo dalších 1100 vojáků, Francie 700 a Itálie 400.

19. března - 10. dubna 2000 - V Kosovu proběhlo vojenské cvičení pod názvem "Dynamická reakce 2000". Celkem se ho účastnilo 1500 vojáků z USA, Argentiny, Nizozemska, Polska a Rumunska.

22. března 2000 - NATO potvrdilo, že v Kosovu použilo při loňském bombardování munici z ochuzeného uranu. Generální tajemník Aliance George Roberston uvedl v dopise generálnímu tajemníkovi OSN Kofimu Annanovi, že letadla NATO použila při asi 100 akcích kolem 31 tisíc kusů této kontroverzní munice. Podle některých kritiků zanechává zvýšenou radioaktivitu, ale podle NATO je neškodná.

22. března 2000 - Dva dny před výročím začátku úderů NATO vláda Jugoslávské svazové republiky prostřednictvím svého velvyslance v Bruselu zveřejnila vlastní shrnující zprávu o situaci v Kosovu: 4481 teroristických útoků, 933 zabitých, 865 raněných, 860 zmizelých či unesených osob.

27. března 2000 - Aféra s vyzrazením francouzských vojenských materiálů vedla k zadržení plukovníka četnictva Jean-Michela Méchaina, který půl roku působil v Kosovu jako právní poradce velitele francouzského kontingentu a v polovině února byl z Prištiny náhle odvolán.

29. března 2000 - Plukovník francouzského četnictva Jean- Michel Méchain byl propuštěn. Bude vyšetřován na svobodě a nesmí opustit Francii. Nesmí se rovněž setkat s novináři francouzských týdeníků Le Point a Le Canard Enchainé, které dokumenty zveřejnily. Plukovník vinu popírá.

5. května 2000 - Cílem nového vědeckého programu Severoatlantické aliance "Věda pro mír" je přispět k průmyslovému rozvoji a najít prostředky k ochraně životního prostředí v zemích Euroatlantické rady partnerství (EAPC). Počítá se s tím, že v rámci programu bude každoročně zahájena práce na 13 vědeckých projektech. Ty jsou vybírány bez byrokratických oklik přímo z návrhů, které do NATO zašlou vždy nejméně dva vědečtí pracovníci, z nichž jeden musí být z členské země NATO a druhý ze země EAPC.

24. května 2000 - Ministři zahraničí členských zemí NATO jednali v italské Florencii. Shodli se na tom, že NATO je připraveno zahájit diskusi s EU o balíku konkrétních řešení vztahů mezi oběma organizacemi v souvislosti s budováním společné evropské bezpečnostní identity. Musí rovněž posílit svou přítomnost na Balkáně s cílem dosáhnout mírového řešení situace. Naproti tomu rozhodnutí, zda vybudovat nad USA "protiraketový štít", přenechali evropští spojenci Spojeným státům, ačkoli projektem nejsou nijak nadšeni.

8. června 2000 - Severoatlantická aliance je spokojena s pozitivním vývojem vztahů s Ukrajinou. Uvádí se to v závěrech zasedání společného výboru NATO-Ukrajina, které se konalo v Bruselu.

28. června 2000 - Americký ministr obrany William Cohen prohlásil, že Spojené státy si nepřejí, aby se mimo rámec Severoatlantické aliance vytvářely evropská obranné síly.

19.-30. června 2000 - Na Ukrajině proběhlo vojenské cvičení s kódovým označením "Cooperative Partner 2000". Kromě příslušníků armád deseti členských zemí NATO se jej zúčastnili i vojáci sedmi zemí podílejících se na programu Partnerství pro mír (PPM).

24. července 2000 - Na expertní úrovni se v Bruselu sešel poprvé pracovní výbor složený ze zástupců EU a NATO (včetně České republiky), který se zabývá bezpečnostními otázkami. Jeho úkolem je připravit dohodu mezi oběma organizacemi, na jejímž základě si budou moci bezpečně vyměňovat citlivé informace.
22. srpna 2000 - Rakouská vláda podnikne ještě v roce 2000 rozhodný krok k možnému členství země v Severoatlantické alianci. Podle listu Die Presse povede Vídeň s NATO o přijetí "intenzívní dialog", v němž budou moci být projednány všechny otázky členství, aniž by to bylo pro kteroukoli stranu závazné.

10.-11. října 2000 - V britském Birminghamu se konala dvoudenní neformální schůzka ministrů obrany NATO. Jednání se zaměřilo na plán EU vytvořit vlastní síly rychlého nasazení, které mají provádět humanitární a mírové operace. Generální tajemník NATO George Robertson uvedl, že NATO zatím neuvažuje o stažení desetitisíců příslušníků mírových sil z Balkánu v souvislosti s poklidnou změnou režimu v Jugoslávii. Dvoudenního zasedání se účastnil také český ministr obrany Vladimír Vetchý.

21. listopadu 2000 - Parlamentní shromáždění NATO na závěr svého výročního zasedání v Berlíně vyzvalo, aby Aliance nejpozději v roce 2002 pozvala ke členství další reformní státy. Poslanci z 19 členských zemí Aliance, včetně České republiky, v kompromisním usnesení vybízejí k pozvání blíže neurčených zemí, jež splňují kritéria demokratického vývoje. Neprošly návrhy, aby rezoluce konkrétně jmenovala jako nejbližší adepty vstupu Slovensko, Slovinsko a Litvu.

5. prosince 2000 - Ministři obrany členských zemí NATO zahájili v Bruselu pololetní zasedání, jehož hlavním námětem byly otázky týkající se vztahů mezi EU a Aliancí, zejména budoucího poskytování prostředků NATO pro unijní operace. Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javier Solana prohlásil, že síly rychlé reakce, které nyní unie vytváří, budou plně spolupracovat se Severoatlantickou aliancí.

15. prosince 2000 - Nejvyšší představitelé Estonska, Litvy a Lotyšska se na  schůzce v lotyšském hlavním městě Rize dohodli na tom, že jejich společným cílem je vstup do NATO a že si budou vzájemně pomáhat při dosažení tohoto cíle.

16. prosince 2000 - Ministrům zahraničí členských zemí NATO se ani v závěrečný den jednání v Bruselu nepodařilo pro odpor Turecka dospět k dohodě o vztazích mezi Aliancí a Evropskou unií v oblasti budování evropské obrany.

16. ledna 2001 - Severoatlantická aliance vypsala mezinárodní architektonickou soutěž na výstavbu svého nového sídla v Bruselu, protože dosavadní prostory již NATO nepostačují a nevyhovují ani současným bezpečnostním normám.

16. února 2001 - Týlová základna Taszár v jižním Maďarsku využívaná americkými jednotkami se stane oficiální základnou Severoatlantické aliance. Bude to první základna NATO v bývalém sovětském bloku.

28. května 2001 - Pětidenního zasedání Parlamentního shromáždění NATO ve Vilniusu se účastnilo na 200 zákonodárců z 19 zemí NATO včetně České republiky a asi 70 zástupců z 16 nečlenských zemí. Litva se stala první zemí bývalého SSSR, která setkání představitelů parlamentů států Aliance hostila. Parlamentního shromáždění NATO mimo jiné jednalo o rozšíření NATO na východ.

29. května 2001 - Ministři zahraničí zemí NATO v Budapešti potvrdili, že Aliance je otevřena novým členům. V závěrečném komuniké uvedli, že NATO předpokládá, že v příštích letech přizve další země, které budou chtít a budou schopny vzít na sebe příslušné závazky. Dokument neuvádí žádná jména.

30. května 2001 - V Budapešti se konala historicky první formální společná schůzka ministrů zahraničních věcí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Program jednání: situace na Balkáně a další spolupráce mezi EU a NATO.

29. června 2001 - Členové NATO schválili plán na vyslání svých 3000 vojáků do Makedonie. Cílem této operace bude shromáždit a zničit zbraně albánských povstalců. Jednotky však vstoupí do Makedonie až poté, co tam bude vyhlášeno trvalé příměří a co makedonské politické strany dospějí k dohodě.

27. srpna 2001 - V Makedonii byla zahájena mírová operace NATO "Hlavní sklizeň" (Essential Harvest) s cílem zabavit zbraně albánským povstalcům

5. října 2001 - Teroristické útoky na USA nezabouchly dveře do NATO, vzkázal generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson prezidentům deseti postkomunistických zemí ucházejícím se o členství v NATO, kteří se setkali na "summitu kandidátů". Ani v muzeu Bojana u Sofie však nezaznělo, kdo z uchazečů pozvání získá. Desítka prezidentů, jak v jednotlivých vystoupeních, tak ve společné deklaraci vyjádřila solidaritu se Spojenými státy i ochotu podílet se na boji proti mezinárodnímu terorismu.

8. října 2001 - Více než 5000 vojáků z šestnácti členských zemí NATO začalo na severozápadu Turecka nacvičovat společnou odpověď na útok proti jednomu ze členů. Manévrů "Adventure Exchange 2001" se účastnili vojáci Belgie, Británie, České republiky, Dánska, Itálie, Kanady, Lucemburska, Maďarska, Německa, Norska, Polska, Portugalska, Řecka, Španělska, Turecka a USA. Cvičení se neúčastní Francie, Island a Nizozemsko.

8. listopadu 2001 - Dolní komora amerického Kongresu, Sněmovna reprezentantů, schválila návrh zákona podporující brzké rozšíření NATO a vyčlenila pro tento účel 55 milionů dolarů. Schválená částka má být rozdělena mezi sedm zemí (Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko), které projevily zájem do Aliance vstoupit.

11. prosince 2001 - NATO by mělo v roce 2002 na svém summitu v Praze rozhodnout o přijetí dalších pěti zemí - Slovenska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Chtějí to signatáři mezinárodní parlamentní iniciativy pro rozšíření NATO, která byla zveřejněna v hlavních městech členských států Aliance.

12. prosince 2001 - Bývalý důstojník francouzské armády Pierre-Henri Bunel byl  odsouzen k pěti letům vězení, z toho ke třem s podmínečným odkladem. Podle pařížského armádního soudu se dopustil zrady, když v roce 1998 předal srbskému agentovi v Bruselu tajné dokumenty týkající se plánovaných útoků NATO na Jugoslávii kvůli krizi v Kosovu.

18. prosince 2001 - Ministři obrany zemí NATO se v Bruselu rozhodli racionalizovat organizaci svých mírových sil na Balkáně a za půl roku zvážit snížení jejich počtu. Tyto kroky podle nich umožňuje a vyžaduje nová situace v terénu po dlouholetém úspěšném působení sil aliance v oblasti.

Chronologie NATO:
Období 1946 - 1960
Období 1961 - 1980
Období 1981 - 1990
Období 1991 - 2001
Období 2002 - 2008 (v angličtině a francouzštině)