natoaktual.cz

13.-15. prosince 1961 - Zasedání NAC v Paříži odsoudilo postavení berlínské zdi.

4.-6. května 1962 - Přijetí Aténských směrnic NATO o možnostech použití jaderných zbraní.

18.-20. prosince 1962 - V Nassau na Bahamských ostrovech byla podepsána americko-britská dohoda, na jejímž základě vznikla myšlenka takzvaných mnohostranných jaderných sil.

14. ledna 1963 - Generál de Gaulle odmítl projekt mnohostranných jaderných sil a vybavení francouzské armády raketami Polaris. Vyhlásil, že k zachování suverenity uvnitř Aliance musí Francie budovat vlastní údernou sílu (force de frappe).

23. března 1963 - Projednán takzvaný Merchantův plán, podle nějž by do mnohostranných jaderných sil měly být kromě strategického letectva a ponorek zařazeny také povrchové lodi. Francie o tomto plánu odmítla diskutovat.

Červen 1963 - Francie odvolala své závazky, které v případě války podřizovaly její atlantickou flotilu vedení NATO.

25. července 1963 - Vyhlášen Stikkerův plán obecné strategické doktríny NATO, podle nějž skupina odborníků měla analyzovat rozpočtové a jiné zásoby jednotlivých členských států NATO. Francie plán odmítla jako vměšování do vnitřních záležitostí členských států.

27. listopadu 1965 - Mimořádné zasedání ministrů obrany některých členských zemí v Paříži. Ustanoven stálý zvláštní výbor pro otázky jaderné výzbroje (takzvaný McNamarův výbor). V prosinci 1966 byl přeměněn ve Skupinu pro jaderné plánování (Nuclear Planning Group - NPG).

21. února 1966 - De Gaulle oznámil, že Francie v roce 1969 nevystoupí z NATO, ale k další integraci organizace se staví rezervovaně.

9.-10. března 1966 - Francouzská vláda (prezident de Gaulle) odevzdala 14 představitelům NATO čtyřbodové memorandum, ve kterém ohlásila své setrvání v Alianci, ale opuštění integrovaných vojenských sil NATO. Udržování vojenských základen na francouzském území označila za neslučitelné se svrchovaností Francie.

18. března 1966 - 14 členských zemí (bez Francie) vydalo v Paříži společné prohlášení, ve kterém požadují zachování NATO v dosavadní podobně.

20. března 1966 - Francie vypověděla protokol z roku 1952 o umístění sídla vrchního velitelství NATO v Evropě v Roquencourtu, ve Francii, s výpovědní lhůtou jeden rok.

29.-30. března 1966 - 14 členským zemím NATO byly odevzdány nóty francouzské vlády s oznámením, že k 1. lednu 1966 vyjímá francouzské pozemní a letecké jednotky z integrovaného vojenského velení NATO. K témuž dni odvolává z velitelství své zástupce a žádá, aby do 31. března 1967 byly z francouzského území odvolány kanadské a americké jednotky a odstraněny armádní a letecké základny. Své dosavadní vojenské základny v SRN je ochotna ponechat pouze za předpokladu francouzského velení.

1. července 1966 - Francouzská vláda oznámila, že tímto dnem vyjímá své vojenské jednotky z integrovaného vojenského systému NATO.

7. září 1966 - Stálý zástupce Francie v NATO oznámil, že Francie přestane od 1. ledna 1967 platit dosavadní členský příspěvek na infrastrukturu NATO (letiště, komunikace, spoje, sklady)

14. prosince 1966 - Změna organizační struktury Aliance - zřízen Výbor obranného plánování (Defence Planning Committe - DPC).

1. ledna 1967 - Akademie NATO přesunuta z Paříže do Říma.

31. března 1967 - Do belgického města Mons se přestěhoval štáb vrchního velitelství ozbrojených sil NATO v Evropě (SHAPE).

1. dubna 1967 - Vojenské orgány NATO přemístěny z Francie do Casteau u Monsu v Belgii.

16. října 1967 - Otevření nového velitelství NATO v Bruselu.

13.-14. prosince 1967 - NAC schvaluje zprávu belgického ministra zahraničí Pierra Harmela o budoucích úkolech Aliance "dvojí funkce Aliance", vytyčující principy udržování přiměřené obrany a vyslovující se pro uvolňování napětí ve vztazích Západ-Východ (Harmelova doktrína). Výbor pro obranné plánování přijímá novou strategickou koncepci "pružné reakce". Rozhodnuto o vytvoření Stálých námořních sil v Atlantiku (Standing Naval Force Atlantic - STANAVFORLANT).

16. ledna 1968 - Na zasedání Vojenského výboru vydána směrnice MC 14/3 o strategické koncepci pružné reakce.

24.-25. června 1968 - Konference v Reykjavíku na Islandu - na jednání se státy Varšavské smlouvy schválena dohoda o vzájemném a vyváženém snížení ozbrojených sil (Mutual and Balance Force Reductions - MBFR).

21. října 1968 - Zahájen projekt NATO Seasparrow Missile System (NSSMS) - raketový systém země-vzduch umístěný na lodích účastnických států (v roce 1998 na více naž 150 lodích), jako ochrana před raketovými útoky. Účastnické státy: od 1968 USA, Norsko, Itálie a Dánsko; později se připojily ostatní státy NATO a Austrálie.

5.-16. listopadu 1968 - NAC odsoudil okupaci Československa.

14. listopadu 1968 - Vznik Euroskupin: uskupení evropských aliančních zemí k vyzbrojování západní Evropy (společná vroba, vývoz a dovoz vojenské techniky). V roce 1993 byly jejich funkce rozděleny mezi NATO a ZEU.

21. listopadu 1968 - NATO vytvořilo nové vojenské velitelství ve Středomoří se sídlem v Neapoli (MARAIRMED).

10.-11. dubna 1969 - Zasedání NAC ve Washingtonu u příležitosti dvacátého výročí vzniku Aliance.

6. listopadu 1969 - Vytvořen Výbor pro výzvy moderní společnosti zabývající se otázkami životního prostředí a kvalitami života lidí.

12. listopadu 1969 - Publikováno komuniké, v němž ministři obrany schválili politické směrnice pro možné taktické použití jaderných zbraní v západní Evropě.

26.-27. května 1970 - Na zasedání rady NATO v Římě schváleno komuniké a deklarace o vzájemném a rovnoměrném snížení počtu ozbrojených sil NATO a zemí Varšavské smlouvy.

4. prosince 1970 - Výroční zasedání hlavních grémií NATO je poznamenáno vlivem vstupu v platnost Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a zahájením americko-sovětských jednání o omezení jaderných zbraní (SALT).

4. června 1971 - NAC vyslovila souhlas se zahájením rozhovorů se SSSR a s dalšími zeměmi Varšavské smlouvy o omezení vojenských sil ve střední Evropě.

30.-31. května 1972 - NAC se vyslovila pro přípravné rozhovory o zahájení KBSE.

26. června 1974 - U příležitosti 25. výročí podpisu Wasingtonské smlouvy byla na summitu v Bruselu slavnostně podepsána Atlantická deklarace o smyslu a cílech Aliance a o vztazích s Východem.

14. srpna 1974 - Řecká vláda oznámila, že vystupuje z vojenského integrovaného systému NATO (zůstává pouze členem Aliance) na protest proti postoji NATO k řešení kyperského problému (turecká invaze).

14.-15. června 1976 - Na zasedání Euroskupiny se 10 členských států vyslovilo pro další spolupráci s Francií.

19. listopadu 1976 - Na zasedání NATO ve Williamsburgu přijata rezoluce o přizvání španělského pozorovatele na příští zasedání.

10. prosince 1976 - NAC přijal v Bruselu komuniké reagující na návrhy Varšavské smlouvy ze zasedání politického poradního výboru v Bukurešti týkající se práva použití jaderných zbraní jako první.

10. prosince 1976 - Na jednání NAC předložen návrh na ustanovení takzvaného řídícího direktoriátu, jehož členem by vedle USA, SRN a Velké Británie měla být také Francie.

10.-11. května 1977 - Summit NATO v Londýně. Vyhodnocení helsinského Závěrečného aktu. Ministři obrany dostali zadáno vypracovat dlouhodobý program rozvoje obranné kapacity Aliance do roku 1980.

17.-18. května 1977 - Na zasedání NATO v Bruselu schválili ministři obrany členských zemí program dlouhodobého rozšiřování a modernizace výroby zbraní a shodli se na krátkodobém plánu nejnaléhavějších opatření k urychlení modernizace a zvýšení bojeschopnosti sil NATO v Evropě. Bylo schváleno zvyšování každoročního vojenského rozpočtu členských států NATO o tři procenta.

31. května 1978 - Na zasedání NAC ve Washingtonu schválen dlouhodobý program posilování konvenčních i jaderných sil NATO. Předpokládané náklady do deseti let měly dosáhnout 80-100 miliard dolarů.

12. prosince 1979 - Na zasedání ministrů zahraničí a obrany členských zemí NATO (bez Řecka a Francie) v Bruselu bylo schváleno takzvané dvojí usnesení (dozbrojit a jednat). Jednalo se o rozmístění 572 nových amerických raket středního doletu v západní Evropě (464 raket s plochou dráhou letu a 108 Pershing 2) za současného jednání se SSSR o jaderném odzbrojování.

24. ledna 1980 - NAC vytvořil takzvanou Zvláštní konzultační skupinu (Special Consultative Group) pro kontrolu konvenčního a jaderného zbrojení. 

25. října 1980 - Řecký parlament schválil opětné začlenění Řecka do vojenského integrovaného systému NATO, ze kterého vystoupilo v roce 1974 na protest proti postoji NATO k řešení kyperského problému.