Organizace Severoatlantické smlouvy, či Severoatlantická aliance (NATO - North Atlantic Treaty Organization), je politickou a vojenskou aliancí, jejímiž hlavními cíli jsou kolektivní obrana jejích členů a zachování demokracie a míru v oblasti severního Atlantiku. Členové musejí uznávat základní hodnoty, na kterých je Aliance postavena, tj. demokracii, právní stát a lidská práva.

Stěžejním posláním Aliance je chránit svobodu a bezpečnost svých členů politickými i vojenskými prostředky. NATO spojuje země z Evropy a Severní Ameriky, které vzájemně spolupracují a konzultují v oblasti bezpečnosti a obrany. Tím vytváří jedinečnou transatlantickou vazbu pro politickou a bezpečnostní spolupráci.

Základním dokumentem Aliance je Severoatlantická smlouva, podepsaná 4. dubna 1949 ve Washingtonu. Klíčový je článek 5, podle nějž smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům.

Od založení NATO v roce 1949 se mnohé změnilo a členové NATO v současnosti čelí mnohem širšímu spektru bezpečnostních problémů než v minulosti. Hrozby typu šíření zbraní hromadného ničení a technologií balistických raket, kybernetických útoků či terorismu neznají hranic. Přesto Aliance zůstává jedinečným zdrojem stability v nepředvídatelném geopolitickém prostředí a její hlavní pilíře – solidarita, dialog a spolupráce – nesoucí se v duchu Washingtonské smlouvy úspěšně odolávají náročným zkouškám, kterými NATO prochází.

Jakožto politická a vojenská aliance je NATO také společenstvím sdílených zájmů a hodnot. Tomu odpovídá i její vnitřní fungování. Hlasy všech členských zemí jsou si rovny, rozhodnutí v Alianci musejí být jednomyslná a konsenzuální. Díky tomu, že spojenci vzájemně konzultují na společném fóru, uznávají stejné zásady a společně jednají, jsou členské země Aliance bezpečnější a Aliance jako celek účinnější.

Aliance prosazuje demokratické hodnoty a usiluje o mírové řešení konfliktů. Pokud diplomatické úsilí selže, má Aliance potřebné vojenské schopnosti k zahájení operací na kolektivní obranu a na řešení krizí, ať už sama, nebo ve spolupráci s partnerskými zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Kromě operací a misí se NATO se spojenci a partnery angažuje v mnoha dalších činnostech, jako jsou obranné a politické reformy, vojenské plánování a cvičení, vědecká spolupráce a výzkum, sdílení informací nebo humanitární pomoc.

Zpět