natoaktual.cz

Americká ponorka potopila íránskou fregatu

Útočná ponorka Spojených států potopila v Indickém oceánu íránskou fregatu IRIS Dena.

Podle Pentagonu šlo o první případ od konce druhé světové války, kdy americká ponorka v boji zničila nepřátelskou loď torpédem. Plavidlo třídy Moudge s přibližně 180 členy posádky bylo zasaženo asi 20 námořních mil jižně od srílanského města Galle. Srílanské úřady uvedly, že bylo nalezeno několik těl, 32 zraněných námořníků bylo zachráněno a kolem stovky dalších se pohřešuje.

„Včera v Indickém oceánu americká ponorka potopila íránskou vojenskou loď, která si myslela, že je v mezinárodních vodách v bezpečí. Místo toho ji potopilo torpédo. Tichá smrt. První potopení nepřátelské lodi torpédem od druhé světové války,“ uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci. Podle předsedy sboru náčelníků štábů Dana Caina fregatu zničilo jediné torpédo Mark 48 vypálené z americké útočné ponorky. Pentagon zároveň zveřejnil infračervené záběry výbuchu, který zničil záď lodi před jejím potopením.

Caine uvedl, že americké síly v rámci operace Epic Fury zničily více než dvacet íránských námořních plavidel a výrazně oslabily íránskou přítomnost na moři. Identita ponorky, která torpédo vypálila, nebyla z bezpečnostních důvodů zveřejněna.

Zdroj: Military.com (USA)

USA při úderech proti Íránu ztratily vojenskou techniku za téměř dvě miliardy dolarů

Spojené státy podle odhadů ztratily během prvních čtyř dnů vojenských operací proti Íránu techniku v hodnotě přibližně 1,9 miliardy dolarů.

Největší škody vznikly po zásahu radarového systému včasného varování AN/FPS-132 na základně Al Udeid v Kataru, jehož hodnota se odhaduje na 1,1 miliardy dolarů. Další ztráty zahrnují tři letouny F-15E Strike Eagle zničené při incidentu s přátelskou palbou kuvajtské protivzdušné obrany a poškození satelitních komunikačních terminálů americké páté flotily v Bahrajnu.

Írán podle dostupných údajů zasáhl také radar systému protiraketové obrany THAAD ve Spojených arabských emirátech. Útoky se zaměřily na nejméně sedm amerických vojenských zařízení v regionu, včetně základen v Kuvajtu, Kataru, Iráku či přístavu Džabal Alí v Dubaji, který je využíván americkým námořnictvem.

Terčem útoků se staly rovněž americké diplomatické mise v Saúdské Arábii, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech. Drony zasáhly například velvyslanectví USA v Rijádu a konzulát v Dubaji, kde došlo k menším materiálním škodám.

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

Francie nasadila stíhačky nad SAE k ochraně svých základen

Francie nasadila stíhací letouny Rafale nad Spojenými arabskými emiráty k ochraně francouzské námořní a letecké základny před možnými íránskými útoky.

Letouny zajišťují ochranu vzdušného prostoru nad francouzskými zařízeními, kde působí stovky příslušníků francouzských ozbrojených sil. Nasazení následovalo poté, co dron zasáhl hangár na jedné z francouzských základen.

Napětí v regionu vzrostlo po nedávných úderech Spojených států a Izraele proti Íránu. Írán následně podnikl útoky na cíle spojenců USA v oblasti Perského zálivu. V Abú Dhabí dron zasáhl také terminál s palivem a útoky narušily provoz dvou datových center společnosti Amazon v regionu.

Zdroj: France 24 (Francie)

OpenAI po kritice mění dohodu s americkou armádou

Společnost OpenAI upravila dohodu s americkým ministerstvem obrany o využívání její umělé inteligence v utajovaných vojenských operacích.

Výkonný ředitel Sam Altman uvedl, že nová verze smlouvy výslovně zakazuje využití systémů OpenAI ke sledování amerických občanů. Změny přicházejí po kritice dohody, která vznikla po sporu mezi firmou Anthropic a Pentagonem kvůli obavám z využití jejího modelu Claude pro masový dohled a autonomní zbraňové systémy.

OpenAI původně tvrdila, že její dohoda obsahuje přísnější ochranná opatření než předchozí kontrakty pro nasazení umělé inteligence v armádě. Altman však připustil, že firma postupovala příliš rychle a komunikace byla nedostatečná. Kritika dohody vyvolala také negativní reakci uživatelů: počet odinstalací aplikace ChatGPT podle analytické společnosti Sensor Tower vzrostl přibližně o 200 %.

Umělá inteligence se v armádě využívá například při zpracování velkého množství dat nebo logistice. Technologie americké firmy Palantir, používané například v některých zemích Severoatlantické aliance či na Ukrajině, spojují informace ze satelitů a zpravodajských a jiných zdrojů, které následně analyzují komerční AI systémy. Zástupci NATO zdůrazňují, že při rozhodování zůstává vždy zapojen lidský dohled.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

USA zahájily vojenské operace v Ekvádoru

Spojené státy zahájily společné vojenské operace s Ekvádorem zaměřené na organizace označené za teroristické, které se podle americké armády podílejí na obchodování s drogami.

Podrobnosti o rozsahu a místě operací nebyly zveřejněny.

Operace navazuje na širší kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa zaměřené na omezení pašování drog z oblasti Latinské Ameriky. Americká armáda v posledních měsících podnikla desítky zásahů proti plavidlům podezřelým z pašování drog v Karibiku a Tichém oceánu.

Bezpečnostní situace v Ekvádoru se v posledních letech výrazně zhoršila, protože země se stala důležitým uzlem pro tranzit kokainu. Násilí gangů vedlo v roce 2024 k vyhlášení výjimečného stavu a od té doby vláda prezidenta Daniela Noboy vede s ozbrojenými skupinami vleklý vnitřní konflikt.

Washington již dříve označil ekvádorské kriminální skupiny Los Lobos a Los Choneros za teroristické organizace. Spojené státy doposud prováděly operace především v okolních vodách, například v rámci mise Operation Pacific Viper zaměřené na zadržování kokainových zásilek.

Zdroj: Politico (USA)

Pákistán tvrdí, že zabil desítky vojáků afghánského Tálibánu

Boje na hranici mezi Pákistánem a Afghánistánem pokračují pátým dnem. Pákistán uvedl, že jeho vojenské pozice byly napadeny jednotkami afghánského Tálibánu, což vyvolalo střety, při nichž mělo být zabito 67 afghánských vojáků a jeden pákistánský voják.

Afghánská vláda tato tvrzení odmítla a uvedla, že její síly odrazily pákistánské útoky a zabily čtyři pákistánské vojáky.

Podle OSN si násilí od čtvrtka vyžádalo 42 civilních obětí a 104 zraněných a přibližně 20 000 rodin bylo nuceno opustit své domovy. Konflikt začal poté, co jednotky Talibanu zahájily příhraniční ofenzivu v reakci na pákistánské letecké údery.

Pákistán obviňuje Afghánistán z poskytování útočiště militantům ze skupiny Tehreek-e-Taliban Pakistan, což Kábul odmítá. Obě strany uvádějí rozdílné údaje o ztrátách, které nelze nezávisle ověřit.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Německo: zvýšení náboru do bundeswehru je klíčové

Zvláštní komisař německého parlamentu pro ozbrojené síly Henning Otte ve své výroční zprávě vyzval k rychlejšímu náboru do bundeswehru v nadcházejících letech.

„Otázky personálu a jeho rozšiřování zůstávají ústřední výzvou pro bundeswehr, pokud má dále posilovat své schopnosti,“ uvádí se ve zprávě.

Německo se snaží zvýšit výdaje na obranu i počet vojáků mimo jiné v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a také na výzvy Spojených států, aby Evropa v rámci NATO převzala větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost. Otte uvedl, že vzhledem ke zvýšené úrovni ohrožení a vládnímu cíli dosáhnout do poloviny 30. let přibližně 260 000 aktivních vojáků a dalších 200 000 záložníků, bude klíčové, aby plány na znovuzavedení nějaké formy vojenské služby byly úspěšné. Pokud by dobrovolná služba nestačila, dalším krokem by podle něj mohl být návrat k určité formě povinné služby.

Podle údajů bundeswehru má německá armáda v současnosti přibližně 186 000 aktivních vojáků – ať už ve službě na dobu určitou, neurčitou nebo v dobrovolném režimu. Dalších zhruba 60 000 záložníků bylo loni v pohotovosti. Technicky však Německo počítá také přibližně 860 000 vojenských veteránů jako potenciální záložníky, kteří by mohli být v případě krize povoláni.

V současnosti je mladým lidem rozesílán dotazník, který má zjistit jejich dostupnost a zájem o vojenskou službu. Cílem je zvýšit povědomí o armádě a podpořit dobrovolné vstupy. Německé právo by navíc teoreticky umožňovalo dočasné obnovení odvodů pro mnoho mladých mužů, protože základní vojenská služba byla v minulosti pouze pozastavena, nikoli zrušena.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

NATO vítá francouzský záměr posílit jaderné odstrašování

Severoatlantická aliance uvítala plány francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na posílení francouzského jaderného odstrašení a na prohloubení spolupráce s evropskými partnery v této oblasti.

Francouzské jaderné síly jsou podle představitelů Aliance dlouhodobě vnímány jako příspěvek k celkové bezpečnosti NATO.

Macron zároveň navrhl bezprecedentní formu jaderné spolupráce pro obranu Evropy, do níž by se mělo zapojit osm evropských zemí. Současně zdůraznil, že Francie si ponechá plnou suverenitu nad rozhodováním o použití svých jaderných sil. Spolupráce by měla zahrnovat rozšíření francouzského jaderného arzenálu a počítá především s Německem jako klíčovým partnerem. Mezi další zapojené země mají patřit Velká Británie, Polsko, Nizozemsko, Belgie, Řecko, Švédsko a Dánsko – všechny členské státy NATO.

Přestože se Francie nepřipojila k jaderné plánovací skupině NATO, která vznikla v roce 1966, jsou francouzské jaderné síly dlouhodobě považovány za důležitý doplněk celkové odstrašovací strategie Aliance.

Zdroj: The Brussels Times (Belgie)

Útoky dronů na britskou základnu na Kypru vyvolaly obavy

Kypr je jednou ze čtyř zemí Evropské unie, které nejsou členy Severoatlantické aliance.

Na rozdíl od něj má však Velká Británie na ostrově své suverénní vojenské základny. Aktivita dronů zaměřených na britské vojenské objekty na Kypru v posledních dnech vyvolala bezpečnostní obavy, incidenty však zatím nevedly k formálním konzultacím v rámci NATO ani Evropské unie o opatřeních kolektivní obrany.

Dva drony směřující na britskou základnu RAF Akrotiri byly zachyceny poté, co další útok způsobil pouze omezené škody. Velká Británie je členem NATO, zdroj z Aliance však potvrdil, že mezi 32 spojenci zatím neproběhla žádná odborná diskuse o tomto incidentu, který je prozatím považován za relativně malý.

Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy Severní Makedonie zdůraznil, že vojenská Aliance sama o sobě není zapojena do dění na Blízkém východě. Dodal však, že NATO je připraveno bránit každý centimetr území Aliance. Rutte zároveň uvedl, že operaci proti Íránu provedly Spojené státy a Izrael, a přestože někteří spojenci poskytují podporu, děje se tak na bilaterální úrovni.

Zdroj: Euronews (Francie)

Trump hrozí zastavením obchodu USA se Španělskem

Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením úplného obchodního embarga Spojených států na Španělsko poté, co tato evropská země a člen Severoatlantické aliance odmítla umožnit americké armádě využívat své základny pro mise spojené s údery na Írán.

„Španělsko bylo hrozné,“ řekl Trump novinářům během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Dodal, že ministru financí Scottu Bessentovi řekl, aby se Španělskem přerušil veškerá obchodní jednání.

Spojené státy mezitím přesunuly 15 letadel, včetně tankerů pro doplňování paliva ve vzduchu, z vojenských základen Naval Station Rota a Morón Air Base na jihu Španělska poté, co španělská socialistická vláda oznámila, že nedovolí jejich využití k útokům na Írán. Trump zároveň znovu kritizoval Španělsko za to, že podle něj nereaguje na výzvy USA, aby všichni členové NATO vydávali na obranu alespoň 5 % svého HDP.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Merz o budoucnosti NATO

Německý kancléř Friedrich Merz varoval, že současná soudržnost Severoatlantická aliance nemusí vydržet dalších pět až deset let.

„Nejsem si jistý, jestli budeme mít NATO v tomto stavu za pět nebo deset let,“ řekl Merz na akci své strany Křesťanskodemokraticé unie (CDU).

Mimo jiné uvedl, že rozhodnutí o výdajích na obranu jsou klíčová. „Kdybychom se touto cestou nevydali, poslední summit NATO v Haagu by byl pravděpodobně posledním summitem vedeným tímto způsobem,“ řekl s odkazem na opakovaná varování ze strany USA. Merz zároveň připomněl kritiku, která v minulosti zaznívala z Washingtonu vůči evropským spojencům: „Nejsme připraveni trvale zaručovat vaši bezpečnost, zatímco obchodujete po celém světě, nakupujete levný ruský plyn a cenově dostupné produkty z Číny.“

Kancléř také uvedl, že se v USA setká s prezidentem Donaldem Trumpem. „Chci, aby NATO zůstalo – tak jako dosud – západní aliancí spojující Ameriku a Evropu,“ dodal.

Zdroj: Anadolu Ajansı (Turecko)

Kuvajt omylem sestřelil tři americké stíhačky

Tři americké stíhací letouny F-15E Strike Eagle byly nad Kuvajtem omylem sestřeleny v incidentu označovaném jako přátelská palba.

Podle amerického Centrálního velitelství (Centcom) na ně během bojové mise třetí den konfliktu vypálila kuvajtská protivzdušná obrana. Všech šest členů posádek se katapultovalo a jsou ve stabilním stavu. Kuvajt incident potvrdil a zahájil vyšetřování.

„Během aktivních bojových operací – které zahrnovaly útoky íránských letounů, balistických raket a dronů – byly stíhačky amerického letectva omylem sestřeleny kuvajtskou protivzdušnou obranou,“ uvádí se v prohlášení Centcom. Předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine uvedl, že stroje nebyly zasaženy nepřátelskou palbou a další komentář odmítl s odkazem na probíhající vyšetřování. Íránská státní média mezitím tvrdila, že za pád letounu nesou odpovědnost íránské síly.

Incident podtrhuje chaos konfliktu zahájeného americko-izraelskými údery na Írán. Centcom potvrdil, že si boje dosud vyžádaly čtyři mrtvé americké vojáky.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Dron zasáhl britskou základnu na Kypru

Britská letecká základna RAF Akrotiri na Kypru čelila útoku bezpilotního prostředku, který zasáhl ranvej.

Podle britského ministerstva obrany nebyly hlášeny žádné oběti. Šéfka diplomacie Velké Británie Yvette Cooper uvedla, že jsou přijímána veškerá preventivní opatření. Dva drony směřující k základně byly později zneškodněny. „Informace získané prostřednictvím různých kanálů naznačují, že šlo o bezpilotní prostředek, který způsobil omezené škody,“ uvedl mluvčí kyperské vlády.

Zatím není jasné, odkud byly drony íránské výroby vypuštěny.

V reakci na útok základna přesouvá rodiny a dočasně přesouvá část personálu, což ministerstvo označilo za preventivní krok. „Bezpečnost našeho personálu a jejich rodin je naší absolutní prioritou. Naše základna i personál nadále fungují běžným způsobem a chrání bezpečnost Británie a naše zájmy,“ uvedl mluvčí britského ministerstva obrany. Kyperský prezident Nikos Christodoulides oznámil stav plné pohotovosti, zároveň zdůraznil, že Kypr se neúčastní žádné vojenské operace.

Incident přišel krátce poté, co britský premiér Keir Starmer uvedl, že Británie umožnila Spojeným státům využít vybrané britské základny k úderům na íránské cíle. Britské ministerstvo obrany nasadilo na Kypr další systémy proti dronům a letouny F-35.

Zdroj: Sky News (Velká Británie)

Macron oznámil posílení francouzského jaderného arzenálu

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil zvýšení počtu jaderných hlavic ve francouzském arzenálu.

Projev pronesl na vojenské základně Île Longue, kde sídlí francouzské jaderné ponorky. „Modernizace našeho arzenálu je nezbytná. V současnosti prožíváme období geopolitických otřesů plné rizik. Proto jsem nařídil zvýšit počet jaderných hlavic v našem arzenálu,“ uvedl Macron. Neupřesnil však, o kolik se arzenál rozšíří.

Francie, která disponuje přibližně 290 hlavicemi, je jedinou jadernou mocností v Evropské unii. Naposledy svůj arzenál rozšířila v roce 1992. Nová doktrína má zahrnovat užší spolupráci s evropskými spojenci včetně Německa, Polska, Nizozemska, Belgie a Dánska. Země má čtyři jaderné ponorky s dosahem kolem deseti tisíc kilometrů a letouny Rafale schopné nést střely s jadernými hlavicemi.

Oznámení přichází v době rostoucích obav evropských států ze spolehlivosti amerického jaderného deštníku. Napětí letos vyvolaly i výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Pro Írán by byl útok na Turecko příliš riskantní, míní analytici

Navzdory pokračujícím izraelsko-americkým úderům Írán zatím nezasáhl Turecko, kde působí američtí vojáci na několika základnách.

Podle analytiků by šlo o vysoce nákladný strategický hazard. Teherán od začátku konfliktu útočil na Izrael a cíle v Iráku, Jordánsku a šesti státech Perského zálivu, nikoli však na Turecko - členskou zemi Severoatlantické aliance. Na jeho území se nachází například základna Incirlik či Kurecik s radarovým systémem včasného varování.

Podle Gonul Tol z Middle East Institute by útok na zemi NATO představoval riskantnější krok. „Přímý vojenský krok proti Turecku by riskoval vyvolání symetrické reakce Ankary. To by mohlo konflikt posunout za hranice zvládnutelnosti,“ řekl Arif Keskin z Ankarské univerzity. „Útok na člena NATO by rovněž mohl aktivovat mechanismy kolektivní obrany Aliance, což by dramaticky zvýšilo strategické náklady,“ dodal.

Serhan Afacan z výzkumného centra IRAM míní, že riziko by bylo pro Teherán extrémně vysoké politicky i vojensky.

Turecko se podle expertů snaží udržet neutrální postoj a může hrát roli v diplomatickém zprostředkování. Útok by podle nich omezil íránský manévrovací prostor a uzavřel jednu z posledních cest ke zmírnění napětí.

Zdroj: France 24 (Francie)

Šéf NATO ocenil údery USA a Izraele na Írán, Aliance se nezapojí

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte ocenil vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu a uvedl, že oslabují schopnost Teheránu získat jaderné a balistické kapacity.

„Je opravdu důležité, co zde Spojené státy dělají společně s Izraelem, protože tím ničí a oslabují schopnost Íránu získat jaderný arzenál a kapacitu balistických střel,“ řekl Rutte.

Zároveň zdůraznil, že Severoatlantická aliance se do operace nezapojí. „Neexistují žádné plány na zapojení NATO do tohoto konfliktu, s výjimkou možností jednotlivých spojenců, kteří mohou dělat to, co je v jejich silách, aby podpořily USA a Izrael,“ dodal.

Zdroj: The Times of Israel (Izrael)

Americká armáda při útocích na Írán poprvé použila sebevražedné drony

Americká armáda o víkendu při útocích na Írán poprvé v bojové operaci nasadila tzv. jednosměrné útočné drony (one-way attack drones).

Tento krok byl vnímán jako jasný signál spojencům i soupeřům o měnícím se charakteru moderní války.

„Úkolová skupina Scorpion Strike – vůbec poprvé v historii – použila v boji během operace Epická zuřivost jednosměrné útočné drony,“ uvedlo na síti X Americké centrální velení (CENTCOM) s odkazem na jednotku zapojenou do společné operace s Izraelem proti íránským cílům. „Tyto levné drony, inspirované íránskými bezpilotními prostředky typu Shahed, nyní představují odvetu americké výroby,“ dodalo velení.

Už v prosinci CENTCOM oznámilo vytvoření jednotky vybavené drony typu LUCAS. Tento autonomní systém je výrazně levnější než klasické řízené střely a testují jej také americké námořnictvo a námořní pěchota. Je součástí širší strategie Pentagonu, která počítá s masivnějším využíváním menších bezpilotních prostředků a jejich vnímáním jako spotřební munice – podobně jako jsou náboje či granáty.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)

Ledová voda a mrazivé noci. Nizozemci v Litvě trénují v rámci mise NATO

Více než 100 nizozemských vojáků se v Litvě účastní výcviku v extrémně chladných podmínkách v rámci mnohonárodní mise NATO, jejímž cílem je posílit obranu východního křídla Aliance, uklidnit místní obyvatelstvo a zároveň odstrašit Rusko.

Cvičení probíhají v okolí města Rukla a zahrnují například přespávání ve sněhu, budování improvizovaných přístřešků z větví a plachet či zvládání teplot, které v noci klesají až k minus 30 stupňům Celsia.

Vojáci se učí překonávat zamrzlá jezera, rozpoznávat riziko lavin a vést boj v náročných zimních podmínkách. Nizozemská námořní pěchota se na operace v arktickém prostředí specializuje už od 70. let a má rozsáhlé zkušenosti s přežitím i bojem v extrémním chladu.

Nasazení vojáci, převážně ze 43. mechanizované brigády se základnou v Havelte, jsou součástí kontingentu přibližně 270 nizozemských příslušníků rozmístěných v Litvě. Mnohonárodní misi zde vede Německo, přičemž se na ní podílejí také Norsko, Belgie a další spojenci v NATO.

Zdroj: NL Times (Nizozemsko)

Belgie a Francie zabavily v Severním moři tanker ruské stínové flotily

Belgické speciální jednotky provedly zásah proti ropnému tankeru, který je podle úřadů součástí tzv. ruské stínové flotily využívané k obcházení západních sankcí uvalených kvůli válce na Ukrajině.

Místopředseda belgické vlády Maxime Prévot uvedl, že plavidlo bylo zadrženo v Severním moři během noční operace.

Belgický ministr obrany Theo Francken následně oznámil, že tanker je eskortován do přístavu Zeebrugge, kde bude oficiálně zabaven. Francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X potvrdil, že při operaci asistovaly také francouzské námořní síly, a označil zásah za významnou ránu pro ruskou stínovou flotilu.

Rusko podle západních představitelů využívá síť starších tankerů s neprůhlednou vlastnickou strukturou k obcházení cenových stropů a dalších omezení na vývoz ropy, která byla zavedena po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Zdroj: France 24 (Francie)

Afričané jsou verbováni do ruské války na Ukrajině

Na celém africkém kontinentu přibývají zprávy o Afričanech bojujících v ruské válce proti Ukrajině.

Jihoafrický ministr zahraničí Ronald Lamola se setkal s rodinami jedenácti jihoafrických mužů, kteří byli nedávno repatriováni poté, co byli podle úřadů nalákáni do konfliktu pod falešnými záminkami.

Jihoafrické ministerstvo zahraničí uvedlo, že je hluboce znepokojeno podezřelými okolnostmi jejich náboru a použitím predátorských rekrutačních praktik. Lamola zároveň informoval, že dva Jihoafričané zemřeli při bojích na straně Ruska.

Podobné případy jsou hlášeny i z dalších afrických zemí. Mužům je často nabízena práce v Rusku, po příjezdu však čelí nátlaku, aby podepsali vojenské kontrakty. V listopadu 2025 ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl na síti X, že „v řadách ruské invazní armády na Ukrajině aktuálně bojuje nejméně 1 436 občanů z 36 afrických zemí.“ Sybiha vyzval africké vlády k větší obezřetnosti a varoval, že jejich občané jsou do Ruska lákáni pod falešnými sliby a následně umírají na frontě.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Švédsko: dron poblíž francouzské letadlové lodi byl ruský

Švédské ozbrojené síly potvrdily, že dron, který švédská armáda rušila poté, co byl spatřen poblíž francouzské letadlové lodi zakotvené v Malmö, byl ruský.

Francouzská armáda uvedla, že bezpilotní prostředek byl zaznamenán přibližně 13 kilometrů od letadlové lodi Charles de Gaulle.

Podle vyjádření švédských ozbrojených sil byl dron zachycen krátce po vzletu z nedaleké ruské zpravodajské lodě Žigulevsk. Spojenci v NATO již několik měsíců hlásí pozorování dronů v blízkosti vojenských objektů a letišť, včetně řady incidentů v Dánsku a pobaltských státech.

Není jasné, co se s dronem stalo po zablokování signálu, ruská loď ale následně odplula do Baltského moře.

Letadlová loď Charles de Gaulle má vlastní námořní doprovod a na její palubě operují stíhačky Rafale i průzkumná letadla. Ve výsostných vodách se však spoléhá na ochranu hostitelské země. V rámci mise s názvem La Fayette 26 se plavidlo zúčastní několika dlouhodobě plánovaných cvičení NATO v Baltském moři a v Atlantiku u pobřeží Norska.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Česko míří pod dvouprocentní hranici výdajů na obranu

Česko letos podle návrhu rozpočtu sníží výdaje na obranu pod 2 % hrubého domácího produktu.

Vláda premiéra Andreje Babiše škrtá oproti předchozímu návrhu 900 milionů eur a na armádu vyčleňuje 1,8 procenta. Český ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že škrty jsou nutné kvůli podvodům v minulém návrhu a ochraně českého zdravotnictví a sociálního systému. Ujistil však, že země nakonec dvou procent HDP dosáhne.

Krok může vyvolat napětí se Spojenými státy i spojenci v Severoatlantické alianci. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na vyšší výdaje a Aliance se loni dohodla na cíli pět procent HDP do roku 2035. Podle diplomatů by setrvání kolem dvou procent či pokles oslabil snahu posílit obranu. „Nemyslím si, že to Mark Rutte, generální tajemník NATO, nechá projít. Nemyslím si, že chce dát Trumpovi záminku, aby si do NATO rýpnul,“ uvedl jeden z diplomatů NATO.

Návrh počítá s výdaji 2,1 % HDP, z toho 0,34 % z jiných kapitol včetně dopravy. Kritici mluví o kreativním účetnictví. Český ministr obrany Jaromír Zůna připustil odklad plateb a odsun plánů budování schopností NATO. Prezident Petr Pavel označil škrty za nezodpovědné, veto však slíbil neuplatnit.

Zdroj: Politico (Belgie)

Rusko po útocích závisí na dovozu optických vláken z Číny

Rusko je po ukrajinských útocích plně závislé na dovozu optických vláken z Číny. Jediný domácí výrobce, závod společnosti Optic Fiber Systems v Saransku, je od května 2025 mimo provoz poté, co byl zasažen ukrajinskými útoky.

Před odstávkou vyráběl asi čtyři miliony kilometrů vláken ročně a zásoboval zhruba dvacet ruských producentů kabelů. Ti nyní odebírají materiál výhradně z Číny.

Čínští dodavatelé od začátku roku 2026 zvýšili ceny. Podle Leonida Konika, generálního ředitele telekomunikační poradenské společnosti ComNews Group, stoupla cena široce užívaného vlákna G.652D z 2,33 dolarů za kilometr na začátku roku 2025 na 3,60 dolarů letos v lednu. Růst je přičítán rostoucí poptávce včetně vojenského využití. Optická vlákna se používají k řízení dronů na vzdálenost až padesát kilometrů a jsou odolná vůči rušení.

Rusko loni tvořilo 10,5 % světové spotřeby optických vláken a nakoupilo téměř 60 milionů kilometrů. Podle zástupců odvětví je hlavním rizikem dostupnost dodávek. Někteří dodavatelé už požadují plnou platbu předem a výrobci kabelů budou muset zvýšit ceny, což se promítne i do služeb a výstavby sítí.

Zdroj: The Moscow Time (Nizozemsko)

Kim Čong-un slíbil posílit jaderný arzenál

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve středu slíbil další posílení jaderného programu a předsedal noční vojenské přehlídce v Pchjongjangu, kam dorazil s dcerou Ju Ae.

Podle státních médií po náměstí Kim Ir-sena pochodovalo asi čtrnáct tisíc vojáků. Na závěr sjezdu Strany práce Kim označil za pevnou vůli zvýšit počet jaderných zbraní i prostředků jejich nasazení.

Na rozdíl od předchozích akcí však přehlídce chyběla většina těžké techniky. Neobjevily se mezikontinentální balistické střely (ICBM) ani další strategické systémy, které režim obvykle prezentuje. Kim zároveň zopakoval plány na silnější ICBM, schopnosti odpalování z ponorek či rozvoj dronů a umělé inteligence.

Sjezd přinesl i personální změny. Kim Jo-čong byla povýšena do čela stranického oddělení a Kim byl jednomyslně znovuzvolen generálním tajemníkem na dalších pět let. Vůdce připustil možnost jednání se Spojenými státy, ta však podle něj závisí na postoji USA. Porušení suverenity KLDR by podle něj vyvolalo okamžitý odvetný úder.

Zdroj: CNN (USA)

Chorvatsko obnovilo povinnou vojenskou službu

Chorvatsko po téměř dvaceti letech znovu zavedlo povinnou vojenskou službu pro muže.

Od března budou mladí muži absolvovat dvouměsíční základní výcvik. V případě tzv. výhrady svědomí si mohou zvolit civilní službu. Vláda krok zdůvodňuje snahou modernizovat ozbrojené síly a posílit nábor.

Povinná služba byla zrušena v roce 2008, rok před vstupem země do Severoatlantické aliance, s cílem vybudovat plně profesionální armádu. Nynější kabinet tvrdí, že krátký výcvik pomůže zvýšit připravenost a zájem o službu v armádě.

Ministerstvo obrany zdůrazňuje, že účastníci dostanou finanční příspěvek a že absolvovaný výcvik může být přínosem i pro životopis. Kritici však upozorňují na otázku volby a varují, že opatření může podpořit emigraci mladých lidí.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

USA: bývalý instruktor F-35 čelí obvinění z výcviku čínských pilotů

Americké úřady zatkly bývalého důstojníka amerického letectva Geralda Browna, kterého viní z nelegálního výcviku čínských vojenských pilotů.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že někdejší major a instruktor výcviku na letounech F-35 Lightning II údajně zradil svou zemi. „Čínská vláda nadále využívá odborné znalosti současných i bývalých příslušníků ozbrojených sil USA k modernizaci vojenských schopností Číny. Toto zatčení slouží jako varování,“ uvedl Roman Rozhavsky, zástupce ředitele oddělení kontrarozvědky a špionáže FBI.

Brown sloužil v letectvu 24 let a byl i ve velení citlivých jednotek včetně těch spojených s jadernými zbraňovými systémy. Po odchodu z armády pracoval jako civilní pilot a později jako kontraktor při výcviku amerických pilotů na letounech F-35 a A-10. Podle obžaloby odcestoval do Číny v prosinci 2023 a vrátil se až na začátku února 2026.

Jeho smlouvu měl zprostředkovat Stephen Su Bin, který byl dříve odsouzen za krádež amerických vojenských tajemství. Případ připomíná kauzu bývalého pilota námořní pěchoty Daniela Duggana, jenž čelí vydání z Austrálie do USA kvůli obdobnému obvinění.

Zdroj: Al Džazíra (Katar)

Izrael dodal německé armádě bezpilotní špionážní ponorku

Státní společnost Israel Aerospace Industries (IAI) a německá loděnice Thyssenkrupp Marine Systems oznámily dodávku velkého autonomního podvodního plavidla BlueWhale německému námořnictvu.

Předání proběhlo na námořní základně Eckernförde v severním Německu a podle firem představuje významný milník v oblasti autonomních podvodních systémů.

Společnost IAI uvedla, že systém BlueWhale, poprvé představený v roce 2023, byl vyvinut pro podporu německého námořnictva při bezpilotním protiponorkovém boji a utajených námořních operacích. Podle izraelské firmy plavidlo absolvovalo testy v Baltském moři, které je označováno za jednu z nejnáročnějších a nejsložitějších operačních oblastí německého námořnictva.

BlueWhale využívá radarové a elektrooptické senzory k detekci námořních i pobřežních cílů. Je rovněž vybaven sonarem pro sběr zpravodajských dat, detekci ponorek s posádkou i bez posádky a mapování námořních min. Plavidlo tak zapadá do rychle rostoucí kategorie bezpilotních podvodních systémů, které námořnictva po celém světě vyvíjejí s cílem modernizovat obranné schopnosti a chránit kritickou infrastrukturu, včetně podmořských potrubí a kabelů.

Baltské moře, kde byl systém testován a kde může být nasazen, se od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 stalo jedním z ohnisek napětí mezi Ruskem a NATO.

Zdroj: The Times of Israel (Izrael)

Libanon vyzval Hizballáh, aby se nevměšoval do případného konfliktu USA a Íránu

Libanonský ministr zahraničí Júsuf Rádždží vyzval Íránem podporované militantní hnutí Hizballáh, aby se nezapojovalo do případných bojů mezi Spojenými státy a Íránem.

Zároveň vyjádřil obavy z možného nového konfliktu s Izraelem.

Rádždží novinářům v Ženevě sdělil, že libanonští představitelé byli varováni, že v případě další války mezi Izraelem a Hizballáhem by Izrael mohl útočit na civilní infrastrukturu napříč Libanonem ještě intenzivněji než v předchozích bojích.

Výzva přichází v době rostoucích obav z možných nových amerických úderů proti Íránu. Teherán uspořádal s Ruskem každoroční vojenské cvičení právě ve chvíli, kdy se do oblasti Blízkého východu přesunula druhá americká letadlová loď. Spojené státy i Írán zároveň signalizují připravenost na eskalaci, pokud by jednání o íránském jaderném programu ztroskotala.

Zdroj: Associated Press (USA)

Kubánská pobřežní stráž zabila čtyři osoby v motorovém člunu registrovaném v USA

Kubánská pobřežní stráž zastřelila čtyři osoby a dalších šest zranila na motorovém člunu registrovaném ve Spojených státech.

Člun byl zachycen přibližně jednu námořní míli od ostrova Cayo Falcones v provincii Villa Clara u severního pobřeží Kuby.

„V důsledku střetu byli čtyři útočníci zabiti a šest dalších zraněno,“ uvedlo kubánské ministerstvo s tím, že ranění byli evakuováni a byla jim poskytnuta lékařská péče. Úřady zároveň zdůraznily, že Kuba je nadále odhodlána chránit své teritoriální vody.

Carlos Giménez, republikánský člen Sněmovny reprezentantů za Floridu, vyzval k „okamžitému vyšetření tohoto incidentu“. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že byl o incidentu informován a že Spojené státy shromažďují informace, aby zjistily, zda mezi oběťmi byli američtí občané nebo osoby s trvalým pobytem. Zároveň prohlásil, že současná situace na Kubě je neudržitelná a že se poměry na ostrově musí výrazně změnit.

Incident se odehrál v době, kdy Spojené státy omezují dodávky venezuelské ropy na Kubu, což dále zhoršuje ekonomickou situaci ostrova i každodenní život obyvatel. Americké ministerstvo financí oznámilo, že umožní další prodej venezuelské ropy na Kubu, pokud z transakcí nebude profitovat kubánská vláda, ale soukromý sektor.

K částečnému uvolnění amerických omezení dochází v době, kdy se život na ostrově zpomaluje kvůli nedostatku paliva.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

6 000 továren, 1,2 milionu lidí: ruský obranný sektor odhalen

Ukrajinské OSINT (pracující s otevřenými zdroji) komunity Lex Talionis a OsintVarta zveřejnily interaktivní mapu, která odhaluje více než 6 000 ruských podniků obranného průmyslu a osobní údaje přibližně 1,2 milionu zaměstnanců.

Zveřejnění — den po čtvrtém výročí totální ruské invaze — představuje vyvrcholení několika fází zpravodajského sběru zaměřeného na páteř ruské válečné mašinérie.

V době, kdy Rusko rozšiřuje obrannou výrobu, aby udrželo válku na Ukrajině, se hacktivistické skupiny profilují jako paralelní fronta. Systematicky odhalují informace, které dosud chránily ruský vojensko-průmyslový komplex před vymáháním sankcí. Z celkem 6 088 zmapovaných podniků již 2 290 čelí mezinárodním sankcím, zatímco zbývajících 3 798 nikoli, což poukazuje na možné mezery v sankčním pokrytí ruského vojensko-průmyslového komplexu.

Obě skupiny uvedly, že aktivně vyhledávají — a nabízejí k odkoupení — další neveřejná data o ruském obranném sektoru. Zároveň vyzvaly hacktivisty a analytiky z celého světa, aby jim za úplatu poskytli relevantní datové výpisy, přístup k interním sítím či klíčovou dokumentaci o ruském vojensko-průmyslovém komplexu.

Zveřejnění navazuje na sérii ukrajinských kybernetických a OSINT operací, které v posledních letech odhalily zranitelnosti ruské obranně-průmyslové základny.

Zdroj: Euromaidan press (Ukrajina)

Ruský tanker s ropou vyplul na Kubu, i přes americkou blokádu

Tanker s ruskou naftou míří na Kubu, a to navzdory rostoucímu tlaku Spojených států vůči dodávkám paliva na ostrov, který přiměl některé další zásilky přerušit plavbu nebo zrušit nakládku.

Tlak na dodávky přichází ve chvíli, kdy Kuba čelí vážnému nedostatku pohonných hmot, který způsobil rozsáhlé výpadky elektřiny a ekonomické potíže. Kubánští představitelé i nezávislé zdroje naznačují, že nedostatek dosáhl krizové úrovně a negativně ovlivňuje veřejné služby, dopravu i zdravotnictví.

Dodávky ropy od klíčových partnerů, včetně Ruska, Venezuely a Mexika, se v lednu a únoru zpomalily nebo dočasně zastavily. Tento vývoj zapadá do širší eskalace tlaku Washingtonu na energetické toky do Kuby. Rusko zároveň deklarovalo pokračující podporu ostrovu.

Tanker mířící na Kubu není na sankčním seznamu a podle analýzy společnosti Windward dosud nezastavil v žádném kubánském přístavu.

Zdroj: Windward (USA)

IISS: Rusko má schopnosti pokračovat ve válce na Ukrajině po celý rok 2026

Rusko bude podle vojenského think-tanku IISS schopno udržet invazi na Ukrajině i v průběhu roku 2026, a to navzdory rostoucímu ekonomickému tlaku a problémům s lidskými zdroji.

Zároveň podle analýzy roste hrozba raket a dronů pro Evropu.

Bastian Giegerich, generální ředitel Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS), uvedl, že existuje málo náznaků, že by se schopnost Ruska pokračovat ve válce proti Ukrajině v jejím pátém roce výrazně oslabovala. Institut zároveň uvedl, že Kreml v roce 2025 vynaložil na obranu nejméně 186 miliard dolarů – což představuje přibližně 7,3 % HDP země.

Fenella McGerty, expertka think-tanku na obranné finance, upozornila, že ačkoli ruská ekonomika zpomaluje a v roce 2026 může dojít k potenciálnímu poklesu reálných vojenských výdajů, je nutné tento vývoj vnímat v kontextu několika let výrazného růstu. Podle ní se vojenské výdaje od roku 2021 reálně zdvojnásobily, což Rusku umožnilo investovat více do vojenské techniky i náboru vojáků a udržovat intenzivní pozemní i letecké útoky proti Ukrajině.

Think-tank zároveň uvedl, že Moskva využívá válku k testování a vývoji nových bojových taktik, raket a útočných dronů. Mezi nimi je i modernizovaná verze systému Shahed-136, která by v rámci širší modernizace armády mohla zasahovat cíle po celé Evropě na vzdálenost až 2 000 kilometrů.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Rutte: Zvýšená podpora Ukrajině je nezbytná

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte zdůraznil potřebu dlouhodobé a posílené podpory Ukrajině.

Konflikt si letos připomíná čtvrté výročí. Rutte na vzpomínkové akci v sídle NATO v Bruselu uvedl, že se Aliance sešla, aby si připomněla další tragické výročí.

Rutte zopakoval, že NATO stojí při Ukrajině od začátku invaze a bude v tom pokračovat i navzdory přetrvávajícím výzvám. „Je nezbytné, aby Ukrajina i nadále dostávala vojenskou, finanční a humanitární pomoc, kterou potřebuje,“ zdůraznil. Podle něj je tato podpora klíčová pro schopnost Kyjeva bránit se ruským útokům a udržet frontovou linii.

Rutte zároveň poukázal na nutnost silných ukrajinských ozbrojených sil a důvěryhodných bezpečnostních záruk od partnerů — včetně Evropy, Kanady a Spojených států — po skončení bojů, aby bylo možné zajistit trvalý mír. Takové záruky by podle něj poskytly stabilitu potřebnou pro obnovu Ukrajiny a její dlouhodobou prosperitu.

Zdroj: Anadolu Ajansı (Turecko)

Polský ministr obrany: Ukrajinská armáda je vzorem pro NATO

Podle polského ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze se ukrajinská armáda po čtyřech letech války s Ruskem stala vzorem pro armády Severoatlantické aliance.

Na tiskové konferenci v dolní komoře polského parlamentu ve Varšavě ministr ocenil odolnost Ukrajiny od zahájení ruské invaze 24. února 2022.

„Ukrajina dokázala, jak silným státem je a jak se dokáže bránit,“ uvedl. „Transformace ukrajinské armády za poslední čtyři roky je příkladem a referenčním bodem pro všechny armády NATO.“ Zároveň varoval, že nejnebezpečnějším scénářem pro Polsko by bylo, kdyby Ukrajina, která usiluje o vstup do EU, ztratila víru v to, že se stane součástí Západu.

Kosiniak-Kamysz také poděkoval polským občanům za přijetí Ukrajinců prchajících před válkou. Polsko od roku 2022 přijalo miliony uprchlíků. Ministr obrany dodal, že čtvrté výročí konfliktu je zároveň příležitostí ocenit reakci polské společnosti: „Polsko si zaslouží Nobelovu cenu míru — Poláci jako celek za to, co jsme společně udělali v prvních dnech po vypuknutí války.“

Zdroj: TVP World (Polsko)

Von der Leyen: Půjčka pro Ukrajinu se uskuteční „tak či onak“

Ursula von der Leyen, António Costa a další lídři z celé EU se sešli v Kyjevě, aby vyjádřili podporu Ukrajině, která si připomíná čtvrté výročí ruské invaze.

„Půjčka Evropské unie pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur se uskuteční „tak či onak“, uvedla von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, během návštěvy Kyjeva. Uskutečnění půjčky totiž blokuje maďarské veto.

„Toto slovo nelze porušit,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise s odkazem na dohodu, které v prosinci dosáhlo všech 27 lídrů EU. Von der Leyen vystoupila po boku předsedy Evropské rady Antónia Costy a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Costa vyzval Maďarsko, aby své veto okamžitě zrušilo. Spor mezi Budapeští a Kyjevem se týká ropovodu Družba, který byl koncem ledna vážně poškozen při útoku dronu připisovaném Rusku.

Zdroj: Euronews (Francie)

„Sláva Ukrajině“: princ Harry vyjádřil obdiv Ukrajincům

U příležitosti čtvrtého výročí války na Ukrajině princ Harry vyjádřil obdiv k nezlomnému duchu Ukrajinců a zdůraznil svou podporu zemi.

Ve svém poselství připomněl své návštěvy Lvova a Kyjeva a poukázal na výzvy, kterým Ukrajina nadále čelí.

Poznamenal, že Ukrajinci se stali mimořádným příkladem pro svět. „Ukázali jste, jak vypadá skutečná odolnost. Připomněli jste nám všem, že svoboda a nezávislost nejsou nikdy zaručeny. Musí být bráněny, když je to nutné,“ uvedl.

Harry se obrátil na ty, kteří jsou na frontě i doma, a vyzval je, aby zůstali silní, odvážní a plní naděje. Připomněl také, že svět stojí za Ukrajinou.

Zdroj: RBC-Ukraine (Ukrajina)