natoaktual.cz

Francie pošle stíhačky Mirage na Ukrajinu začátkem roku 2025

Podle francouzského ministra ozbrojených sil Sébastiena Lecornu chce Francie vyslat do Kyjeva stíhačky francouzské výroby.

 Stíhací letouny Mirage 2000 by mohly na Ukrajině létat už v první polovině roku 2025. Stíhačky Francouzi vylepšují tak, aby byly vhodnější pro válku na Ukrajině.

„Cílem je vybavit stíhací letouny schopnostmi boje vzduch-země a posílit jejich systém elektronického boje. Nejdůležitější ze všeho je však výcvik ukrajinských pilotů a mechaniků, který pokračuje v Nancy,“ oznámil Lecornu. Přesný harmonogram dodávek Mirage 2000 totiž závisí na průběhu výcviku. Prezident Emmanuel Macron i Lecornu odmítají uveřejnit, kolik stíhacích letounů bude na Ukrajinu vysláno.

Zdroj: Politico (Belgie)

Americká armáda sestavila seznam techniky, která by ještě mohla pomoct Ukrajině

Vrchní velitel amerických sil v Evropě a zároveň vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) generál Christopher Cavoli sestavil seznam amerických zbraňových systémů, které by mohly Ukrajině pomoci v boji proti Rusku.

 Jedná se o zbraňové systémy, které dosud Bidenova administrativa neposkytla. Mezi nimi jsou například střely vzduch-země a vojenská komunikační síť Link 16, kterou používá Severoatlantická aliance mezi spojenci k ulehčení sdílení informací mezi všemi druhy sil.

Cavoliho seznam spolu s tajnou zprávou o Bidenově strategii na Ukrajině byl předložen Kongresu. Seznam neřeší, proč Spojené státy americké tyto systémy dosud neposkytly. Očividným důvodem je riziko, že by se citlivá americká technologie dostala do ruských rukou. Ukrajina dlouhodobě naléhá na USA, aby poskytly pokročilejší zbraně a zrušily omezení na využití zbraní dlouhého doletu a povolily útoky na ruské území. Postoj prezidenta Joea Bidena ale k této otázce zůstává nejednoznačný.

Podle amerických úředníků USA poskytují Ukrajině vše, co v současnosti potřebuje. Ale pracují na tom, aby Ukrajina měla dostatek podpory minimálně do konce roku 2025 v případě, že by v listopadu pozici nového prezidenta vyhrál Donald Trump. Amerika také doufá, že by rok 2025 mohl přinést zlom v schopnostech Ruska udržet své válečné úsilí na Ukrajině.

Zdroj: CNN (USA)

Na Ukrajině bylo pravděpodobně zabito několik severokorejských vojáků, tvrdí Soul

Ukrajinská média informují, že při ukrajinském raketovém útoku na Ruskem okupovaném území poblíž Doněcku bylo zabito šest severokorejských vojáků.

Podle jihokorejského ministra obrany Kim Yong-hyuna se jedná o pravdivé zprávy. Severokorejští vojáci pravděpodobně bojují na Ukrajině po boku ruských jednotek. „Nasazení severokorejských vojenských jednotek je pravděpodobné kvůli vzájemným dohodám mezi Ruskem a Severní Koreou,“ uvedl Kim Yong-hyun.

Podle dlouhodobých tvrzení odborníků ruské síly vyžívají na Ukrajině severokorejské rakety, což obě strany popírají. K tomu Jižní Korea dlouhodobě prohlašuje, že Pchjongjang posílá do Ruska tisíce kontejnerů se zbraněmi k využití na Ukrajině. Tím pádem by byl přechod z technické podpory na vyslání vojáků do Ruska dalším logickým krokem.

Podle odborníků by měli severokorejští vojáci po boku Ruska nabrat reálné bojové zkušenosti a měli by být využiti jako další pracovní síla. Moskva a Pchjongjang jsou spojenci od vzniku Severní Koreje po druhé světové válce a jejich vztahy se po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 ještě prohloubily.

Zdroj: France 24 (Francie)

Biden odložil svou cestu do Německa, kde měl vést jednání skupiny Ramstein

Americký prezident Joe Biden odložil plánovanou cestu do Německa, kde se měl setkat s německým kancléřem Olafem Scholzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

 Následně se měl Biden přesunout do západoněmeckého státu Porýní-Falc a vést setkání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na německé základně Ramstein.

Plánovaná cesta byla odložena z důvodu zvětšující se bezpečnostní hrozby ve státě Florida v podobě hurikánu Milton. „Schůzka bude přeložena,“ uvedl Scholz a dodal, že by se rozhodl stejně, kdyby takové bouře řádily v jeho zemi.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Nová kniha otevírá otázky ohledně Trumpových vazeb na Putina

Novinář Bob Woodward ve své nové knize Válka cituje nejmenovaného asistenta bývalého prezidenta Donalda Trumpa, podle nějž Trump nepřerušil od svého odchodu z funkce v roce 2021 kontakt s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

 Nejmenovaný asistent nenabídl o tvrzení více podrobností a Woodward, přiznal, že tento výrok nedokázal z jiných zdrojů ověřit.

Novináři, kteří získali ke knize Woodwarda přístup ještě před jejím oficiálním vydáním, nebyli schopni pravdivost této informace potvrdit, ale přesto tato zpráva rozvířila prezidentskou kampaň a vzbudila pozornost Washingtonu. Bývalí prezidenti často hovoří se zahraničními lídry, ale bylo by velmi neobvyklé, aby některý z nich komunikoval s otevřeným nepřítelem Spojených států amerických, aniž by to konzultoval s Bílým domem nebo ministerstvem zahraničí. Trump v průběhu letošního roku zmínil jméno prezidenta Putina na 41 předvolebních shromážděních, což je mnohem více než v roce 2015, kdy se stal prezidentským kandidátem poprvé.

Komunikační tým Trumpovy kampaně Woodwardovu knihu odmítl a v prohlášení autora urážel, aniž by se vyjádřil k jakýmkoliv konkrétním tvrzením. Kreml také jakékoliv výroky z Woodwardovy knihy popřel.

Woodward se proslavil svou reportáží o aféře Watergate, jež pomohla svrhnout prezidenta Richarda Nixona. Od té doby pravidelně vydává knihy s výbušnými zprávami o vysokých vládních činitelích na obou stranách. Některé z jeho nejvýraznějších příběhů jsou často připisovány anonymním zdrojům a jsou popírány lidmi, kteří v nich jsou citováni.

Někteří novináři zpochybňují jeho metody, ale mnohá z jeho nejznámějších odhalení byla později potvrzena. Nová kniha Válka obsahuje i další příběhy ze zákulisí, které se týkají i současného prezidenta Joea Bidena. Pro mnohé Woodwardova kniha zanechává více otázek než odpovědí.

Zdroj: The New York Times (USA)

Nizozemsko investuje 400 milionů eur na vývoj ukrajinských dronů

Během nečekané návštěvy Ukrajiny nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans oznámil, že Nizozemsko investuje 400 milionů eur do programu na vývoj dronů pro Ukrajinu.

Polovina investice bude využita v Nizozemsku, zatímco zbytek poputuje na Ukrajinu a do dalších zemí, které se na programu podílejí.

„Zaměříme se na různé typy dronů, tedy jak na průzkumné drony, tak na obranné drony, ale také na útočné drony, protože vidíme, že je Ukrajina potřebuje, aby mohla cílit na vojenské objekty,“ sdělil Brekelmans. Podle Brekelmanse se musí zajistit stálý tok vojenské podpory, protože se válka na Ukrajině den ode dne stupňuje. Na Ukrajině i proto vznikají nové brigády, které potřebují k podpoře vojenskou techniku.

„Nizozemsko brzy dodá Kyjevu další stíhačky F-16,“ uvedl Brekelmans bez upřesnění časového harmonogramu dodávky. Prvních šest stíhaček na Ukrajinu dorazilo letos v srpnu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 Nizozemsko přislíbilo vojenskou podporu ve výši 10 miliard eur, z nichž byly dosud využity přibližně 4 miliardy.

Zdroj: Euronews (Francie)

Polsko kritizuje Pobaltí za pomalou modernizaci dopravní infrastruktury Via Baltica

Polský deník Rzeczpospolita vydal článek, který vyjadřuje obavy z pomalé modernizace dálnice Via Baltica, která spojuje Pobaltí s Polskem a je považována za klíčovou pro vojenskou mobilitu Severoatlantické aliance v případě ruského útoku.

 Podle deníku by bez modernizace infrastruktury mělo NATO potíže s obranou regionu. Polsko modernizaci své části dálnice Via Baltica dokončilo na konci září, zatímco Litva plánuje úsek z Polska do města Kaunasu dokončit v příštím roce, ale přesný termín na dostavení infrastruktury není stanoven.

„Infrastruktura silnic pro vojenskou mobilitu je problematická. Nicméně nejdůležitější je, že se dokončuje úsek Via Baltica vedoucí do Kaunasu,“ uvedl litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas. „V našich obranných plánech jsou nejdůležitější silnice vedoucí k našim hlavním vojenským cvičištím,“ dodal Kasčiūnas a nemůže prý souhlasit s tvrzením Polska, že Via Baltica je hlavní tepnou pro mobilitu NATO v případě války.

V pobaltských zemích se však objevují obavy, že by modernizace silnic nevyřešila problém v případě války, kdy by byly zaplněny lidmi prchajícími před válkou a vojenskou technikou.

Pobaltské státy proto mají alternativní trasy pro mobilitu, a to zejména po vstupu Finska a Švédska do NATO. Tito členi Aliance otevřeli nové možnosti pro přesun spojenců. Média sousedních zemí Pobaltí také upozorňují na zpoždění projektu Rail Baltica, který by měl za pomoci vlakové dráhy dlouhé 870 km propojit Evropu a pobaltské státy.

Zdroj: LRT (Litva)

Čína by měla mít dle satelitních snímků trvalou základnu v Kambodži

Satelitní snímky pořízené americkou firmou BlackSky ukázaly, že po většinu roku na kambodžské námořní základně Ream u nového Čínou postaveného mola stály dva šedé objekty.

 Podle všeho by se mělo jednat o čínské námořní korvety typu A56. Jednání Číny v Kambodži potvrzuje obavy Washingtonu o rozšiřování čínské vojenské přítomnosti v Jihočínském moři. Kambodžská vláda opakovaně popírá takovou možnost a jako důkaz uvádí svou ústavu, která zakazuje jakoukoliv trvalou přítomnost zahraničních vojsk. Ale podle kambodžské vlády je základna Ream otevřena všem přátelským námořnictvům, což by nemělo kolidovat s kambodžskou ústavou.

Několik let byla základna Ream modernizována s pomocí Spojených států amerických. Po roce 2017 však USA tuto pomoc omezily, když byla zakázána hlavní opoziční strana a její vůdci byli vyhnáni nebo uvězněni. Kambodžská vláda změnila strategické partnery a zrušila pravidelná cvičení s USA. Na místo toho přešla na tzv. cvičení Zlatý drak s Čínou. V roce 2019 Wall Street Journal informoval o uniklé dohodě mezi Kambodžou a Čínou o pronájmu 77 hektarů základny na 30 let. To údajně zahrnovalo umístění vojenského personálu a zbraní. Informace z uveřejněné dohody Kambodža považuje za falešné.

Většina analytiků se domnívá, že dlouhodobá čínská přítomnost v Ream by Číně přinesla minimum výhod. Setrvávající přítomnost čínských ozbrojených sil ale znepokojuje Thajsko i Vietnam.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Americké letectvo čelí problémům s náborem do specializovaných vojenských pozic

Podle nové zprávy amerického think tanku Rand Corporation čelí letectvo Spojených států amerických vážným problémům při náboru na specializované pozice známé pod zkratkou AFSPECWAR.

Tyto specializované pozice v letectvu zahrnují například bojové řízení, záchranu parašutistů nebo speciální průzkum. Zpráva ukázala, že 82 % americké veřejnosti má omezené povědomí o těchto specializovaných pozicích AFSPECWAR, přičemž 58 % amerického obyvatelstva o nich vůbec neví. Oproti tomu je široká veřejnost velmi dobře obeznámena s prací Navy SEALs nebo speciálních jednotek americké armády často přezdívaných Zelené barety.

Nedostatek povědomí o AFSPECWAR komplikuje nábor nových rekrutů, kteří čelí náročnému výcviku. Úspěšně výcvik dokončí méně než 30 % rekrutů. V roce 2023 americké letectvo nesplnilo své náborové cíle o téměř 10 %, což mělo dopad i na pozice v AFSPECWAR.

V roce 2024 se situace zlepšila. Letectvo dosáhlo svého náborového cíle s 27 139 rekruty. Na podporu náboru do řad AFSPECWAR letectvo plánuje zaměstnat až 370 nových pracovníků.

Zdroj: Military.com (USA)

Jižní Korea: Severokorejští vojáci bojují za Rusko na Ukrajině

Podle jihokorejského ministra obrany Kima Jong-hyuna je velmi pravděpodobné, že bylo zabito šest severokorejských vojáků při ukrajinském raketovém útoku poblíž Doněcka.

 To naznačuje, že se severokorejská armáda zapojuje do bojů na Ukrajině po boku ruských vojáků. Dochází k tomu v době, kdy se prohlubuje vztah mezi Pchjongjangem a Moskvou, který zahrnuje komplexní strategická partnerství a obranné dohody.

Podle jihokorejských zdrojů se Severní Korea stala významným dodavatelem zbraní pro Rusko. Tento fakt ale Severní Korea popírá. V posledním roce se napětí na Korejském poloostrově zvyšuje kvůli zbrojním testům Severní Koreje. Pchjongjang plánuje zrušit historickou dohodu z roku 1991, čímž by oficiálně definoval Jižní Koreu jako nepřátelský stát.

Zdroj: Al Džazíra (Katar)

EU a NATO posílily spolupráci v oblasti kybernetické obrany

Evropská unie a Severoatlantická aliance (NATO) uspořádaly svůj první strukturovaný dialog o kybernetické bezpečnosti, který měl za cíl prohloubit spolupráci v oblasti kybernetické obrany.

 Dialog navázal na předchozí rozhovory mezi oběma organizacemi a otevřel nové možnosti pro spolupráci v boji proti rostoucím kyberhrozbám. Diskuze se zaměřily na zlepšení koordinace mezi EU a NATO zejména v oblastech detekce, odstrašení a obrany proti kybernetickým útokům.

Účastníci rovněž analyzovali možnosti dalšího sladění kybernetických obranných rámců a nástrojů obou organizací. Součástí jednání byla také diskuse na základě specifického fiktivního kybernetického scénáře, která umožnila identifikovat konkrétní kroky ke zlepšení krizového řízení a spolupráce.

Závěrem obě strany potvrdily svůj závazek pokračovat v budování společné kybernetické odolnosti a ochrany kritické infrastruktury. Další jednání je naplánováno na rok 2025.

Zdroj: EEAS 

Robert Fico: Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO za mé vlády

Slovenský premiér Robert Fico oznámil, že během jeho vlády Slovensko nikdy nepodpoří vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO).

„Dokud budu v čele slovenské vlády, budu poslancům, kteří jsou pod mou kontrolou, dávat pokyn, aby nikdy nesouhlasili se vstupem Ukrajiny do NATO,“ uvedl Fico. Toto prohlášení přichází v době, kdy NATO usiluje o přijetí Ukrajiny do svých řad po skončení války s Ruskem, aby tak zabránilo další agresi Moskvy.

Fico svým postojem ostře kontrastuje s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, který nedávno prohlásil, že „Ukrajina je blíže NATO než kdy předtím“. Podle zakládající smlouvy NATO je rozšíření Aliance možné pouze jednomyslným souhlasem všech členských států, což znamená, že Fico může blokovat ukrajinské členství minimálně do konce svého funkčního období v roce 2027.

Fico se od svého znovuzvolení v loňském roce distancoval od podpory Ukrajiny a místo toho slibuje obnovu vztahů s Ruskem. Fico dokonce v případě, že bude pozván, plánuje navštívit Moskvu při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

Podobný zamítavý postoj ohledně ukrajinského vstupu do Aliance se očekává i od maďarského premiéra Viktora Orbána, který s Kremlem udržuje podobně dobré vztahy.

Zdroj: Politico (USA)

Nový generální tajemník Rutte ujistil Ukrajinu o podpoře NATO

Nový generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte při své návštěvě Kyjeva potvrdil, že NATO pevně stojí za Ukrajinou v jejím boji proti ruské invazi.

Během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským diskutoval o naléhavých potřebách Ukrajiny a o způsobech, jakými může Aliance tuto pomoc posílit. „NATO stojí za Ukrajinou, pro vaši bezpečnost i pro naši,“ ujistil Rutte.

Zelenskyj během jednání nastínil svůj „vítězný plán“ a zdůraznil, že Ukrajina potřebuje zbraně, které by jí umožnily zasáhnout cíle hluboko na území Ruska. Rutte vyzdvihl význam této návštěvy právě v této době, aby „dal naprosto jasně najevo lidem Ukrajiny a všem, kteří to sledují, že NATO stojí za Ukrajinou.“

Rutteho návštěva totiž přichází v době, kdy si Rusové na frontě stále drží výraznou iniciativu. Ve čtvrtek padlo ukrajinské město Vuhledar, které odolávalo ruským útokům více než dva roky.

Zdroj: Voice of America (USA)

Velká Británie předá Čagoské ostrovy Mauriciu, základna Diego Garcia zůstane

Spojené království souhlasilo s předáním suverenity nad Čagoskými ostrovy Mauriciu, ale v dohodě si zajistilo strategickou vojenskou základnu Diego Garcia, která je domovem okolo 2 500 vojáků, především Američanů.

Diego Garcia je klíčová pro operace v oblasti Blízkého východu, jižní Asie a východní Afriky a byla významnou měrou zapojena také do války v Iráku nebo dlouhotrvajícího konfliktu v Afghánistánu. „Dohoda zajistí efektivní fungování společného zařízení na Diego Garcia do příštího století,“ uvedl Bílý dům.

Dohoda zároveň otevírá možnost návratu obyvatel, kteří byli v 70. letech 20. století vysídleni kvůli výstavbě základny. Spojené království si podle nové smlouvy s Mauriciem základnu ponechá na dalších 99 let, zatímco ostatní ostrovy přejdou pod Mauricius.

Čagoská diaspora však kritizuje, že nebyla zapojena do jednání: „Názory Čagosanů byly opakovaně a záměrně ignorovány,“ uvedla skupina Chagossian Voices.

V samotné Británii nicméně krok vyvolává také obavy, především z možnosti pronajmutí některého z ostrovů Číně. „Je to ostudný ústup, který podkopává naši bezpečnost a nechává naše spojence v nebezpečí,“ tvrdí Tom Tugenhat, kandidát na předsedu britské konzervativní strany.

Zdroj: France24 (Francie)

USA reagují na napětí na Blízkém východě

Spojené státy americké v průběhu posledního roku výrazně posílily své vojenské kapacity na Blízkém východě v reakci na narůstající napětí v regionu, zejména po vypuknutí konfliktu mezi Izraelem a Hamásem.

 Po zahájení izraelské operace proti Hizballáhu se vojenská přítomnost USA opět rozrostla. Významným krokem bylo vyslání úderné skupiny, která se skládá z letadlové lodi USS Abraham Lincoln nesoucí vojenské letouny i vrtulníky, a několika doprovodných plavidel. V srpnu již plavidla operovala v Ománském zálivu a Rudém moři.

Americké síly letos již podruhé pomohly Izraeli ubránit se útoku íránských dronů a raket, když 1. října vypálily torpédoborce operující ve východním Středomoří dvanáct střel proti íránským balistickým raketám. Americký ministr obrany Lloyd Austin ocenil roli amerických sil při ochraně Izraele. „Nikdy nebudeme váhat chránit naše síly a zájmy na Blízkém východě a podporovat obranu Izraele a našich partnerů v regionu,“ uvedl Austin.

Kromě námořních sil byly do regionu vyslány i tisíce dalších vojáků, včetně leteckých jednotek a pozemních sil. K srpnu měla americká armáda na Blízkém východě kolem 40 tisíc vojáků a pomocného personálu.

Zdroj: CNN (USA)

Předvolební průzkumy v USA: Kdo je napřed – Harris nebo Trump?

Voliči v USA půjdou 5. listopadu k volbám, aby zvolili příštího prezidenta. Velká otázka nyní zní – získá Amerika první prezidentku, nebo znovu zvolí Donalda Trumpa?

Kamala Harris vedla v celostátních průzkumech od doby, kdy na konci července vstoupila do prezidentské kandidatury.

I když celostátní průzkumy mohou sloužit jako ukazatel popularity kandidáta, nejsou nutně spolehlivým nástrojem pro předpovídání výsledků voleb.

Důvodem je volební systém USA, který využívá tzv. volitele. Každý stát má počet hlasů, který přibližně odpovídá velikosti jeho populace. Celkově je k dispozici 538 hlasů a kandidát musí získat 270, aby zvítězil. Ačkoli USA mají 50 států, většina z nich tradičně volí stejnou stranu.

Klíč k vítězství se proto skrývá v několika tzv. swingových státech, kde mají oba kandidáti šanci na úspěch.

Průzkumy v těchto státech v tuto chvíli naznačují, že Harris a Trump jsou velmi blízko, rozdíl mezi nimi se pohybuje v řádu několika procentních bodů. Když je rozdíl tak těsný, je obtížné předpovědět vítěze. Je třeba také připomenout, že průzkumy v letech 2016 a 2020 podcenily Trumpovu podporu.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Ruský vliv pokulhává, Austrálie se stává v Asii silnější

Austrálie letos předstihla Rusko a stala se pátou nejvlivnější zemí v Asii, uvádí výroční zpráva, která mapuje měnící se rozložení moci na kontinentu. Podle Indexu moci Asie 2024, zveřejněného Lowyho institutem tento týden, vliv Austrálie v regionu roste, a to především díky oslabení ostatních zemí.

Letošní hodnocení zahrnuje data za posledních pět let a představuje doposud nejkomplexnější analýzu. Index hodnotí relativní moc 27 zemí a území na základě jejich zdrojů a schopnosti uplatňovat vliv.

Austrálie si v roce 2024 polepšila o jeden bod, čímž se její pozice v žebříčku zvýšila. Tento růst je však spíše výsledkem poklesu vlivu Ruska od roku 2018 než výrazného vzestupu samotné Austrálie.

Jako nejvýznamnější střední mocnost se Austrálie řadí po bok zemí jako Singapur a Jižní Korea, jejichž vliv spočívá v jejich schopnosti a ochotě spolupracovat s ostatními zeměmi na prosazování společných zájmů.

Zdroj: ABC News (USA)

Fico: Pokud válka skončí, obnovím vztahy s Ruskem

Slovenský premiér Robert Fikci slíbil, že obnoví vztahy s Ruskem, pokud válka na Ukrajině skončí během jeho funkčního období. „Pokud válka skončí během (2023–2027) mandátu této vlády, udělám vše pro obnovu ekonomických a standardních vztahů s Ruskem,“ prohlásil na tiskové konferenci.

Toto prohlášení přišlo před společným jednáním slovenské a ukrajinské vlády, na kterém chce Bratislava přesvědčit Kyjev, aby zůstal tranzitní zemí pro ruský plyn.

Kyjev v létě zakázal tranzit produktů ruské energetické společnosti Lukoil přes své hranice, což znepokojilo Maďarsko a Slovensko, kteří nadále dostávají ruskou ropu ropovodem přes Ukrajinu díky výjimce z evropských sankcí.

Fico také uvedl, že jeho vláda čelí extrémnímu tlaku ze strany Evropské komise, aby zastavila nákupy od Moskvy. Ukrajina nedávno otevřela možnost nové výjimky, která by umožnila Lukoilu prodávat svou ropu maďarskému energetickému gigantu MOL, jenž by ji pak mohl přepravovat přes Ukrajinu do EU.

Zdroj: Politico (USA)

Izrael může zahájit symbolický útok na íránská jaderná zařízení, tvrdí Barak

Izrael pravděpodobně provede rozsáhlý nálet na íránský ropný průmysl a možná i symbolický útok na vojenský cíl související s jaderným programem, předpověděl bývalý izraelský premiér Ehud Barak.

Barak uvedl, že není pochyb o tom, že izraelská vojenská reakce na íránský útok zahrnující více než 180 balistických střel bude razantní.

Barak, jenž byl v letech 2007 až 2013 ministrem obrany za vlády Ehuda Olmerta a Benjamina Netanjahua, patřil k nejhlasitějším zastáncům izraelských útoků na íránská jaderná zařízení. V té době se mu však nepodařilo přesvědčit americké prezidenty George W. Bushe a Baracka Obamu, aby se zapojili do případné vojenské kampaně.

Současný prezident Joe Biden, stejně jako Obama, vyjádřil nesouhlas s jakýmkoliv izraelským útokem na íránská jaderná zařízení. Barak nyní připouští, že íránský jaderný program je příliš pokročilý na to, aby jej jakákoliv bombardovací kampaň mohla významně zpomalit.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Masakr v Burkině Faso si vyžádal 600 mrtvých

Při srpnovém útoku na město v Burkině Faso bylo během několika hodin militanty napojenými na al-Káidu zastřeleno až 600 lidí. Tento údaj, podle nového bezpečnostního hodnocení francouzské vlády, téměř zdvojnásobuje počet obětí uvedený v předchozích zprávách.

Militanti ze skupiny Jama’at Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM), která je odnoží al-Káidy se sídlem v Mali a aktivní v Burkině Faso, metodicky zahájili palbu na předměstí Barsalogho.

Na motorkách přijeli do oblasti a stříleli na bezmocné vesničany, kteří se snažili ukrýt v příkopech. Mnoho z obětí byly ženy a děti.

Pokud se odhady francouzské vlády potvrdí, obrovský počet obětí by znamenal jeden z nejbrutálnějších útoků v Sahelu. Série převratů v Mali, Burkině Faso a Nigeru vedly k odchodu francouzských a amerických jednotek a ruští žoldáci, povolaní místními juntami, nezvládli situaci stabilizovat. Naopak vytvořili vakuum, ve kterém džihádisté prosperují.

Ruští žoldáci, kteří dorazili do Burkiny Faso téměř před rokem, nebyli schopni přinést stabilitu do země a podle hodnocení jsou částečně stahováni, aby podpořili Moskvu ve válce proti Ukrajině.

Zdroj: CNN (USA)

Britské síly se zapojily do reakce na íránské útoky na Izrael

Britské síly podpořily Izrael poté, co Írán vypálil balistické střely na jeho území, uvedl britský ministr obrany John Healey. Během své návštěvy vojenského personálu na Kypru sdělil, že britské jednotky sehrály klíčovou roli při pokusech zabránit další eskalaci.

Dodal, že stíhačky RAF jsou připraveny zasáhnout proti íránským cílům, pokud by to bylo potřeba.

Healey také uvedl, že stíhačky RAF Typhoon byly ve vzduchu, když Írán zahájil útok, a zdůraznil, že tento krok byl součástí širšího úsilí zabránit další eskalaci a demonstrovat neochvějnou podporu Velké Británie právu Izraele na sebeobranu a zajištění bezpečnosti.

Healey ocenil odvahu a profesionalitu zapojených britských vojáků: „Velká Británie plně podporuje právo Izraele bránit svou zemi a svůj lid před hrozbami.“

V dubnu britské letouny sestřelily několik dronů vypálených na Izrael z Íránu. Tyto drony byly zachyceny v syrském a iráckém vzdušném prostoru, kde RAF operuje v rámci mise Operation Shader proti skupině Islámský stát.

Rozhodnutí použít britské tryskáče v dubnu přijala předchozí konzervativní vláda, a to s podporou současného premiéra Keira Starmera.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Blair: Gazu musí spravovat třetí strana, jinak konflikt neskončí

Bývalý britský premiér Tony Blair vyzval k tomu, aby Pásmo Gazy spravovala třetí strana jako prostředek k ukončení tamního konfliktu, a zároveň vyjádřil podporu Izraeli ve válce proti Hizballáhu.

Blair, který byl britským premiérem během války mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu v roce 2006, podporoval Izrael a odolával výzvám svého kabinetu k vyhlášení zbrojního embarga.

Po odchodu z funkce v roce 2007 byl Blair jmenován mírovým vyslancem pro Blízký východ, kde zastupoval Spojené státy, OSN, Evropskou unii a Rusko.

Usiloval o dohodu mezi Izraelem a Palestinou, ale během svého působení neudělal výrazný pokrok a v roce 2015 na svou roli rezignoval.

Blair nyní uvedl, že území Gazy by nemělo být spravováno ani Izraelem, ani Hamásem, ale spíše blíže nespecifikovanou třetí stranou v rámci mírové dohody, která by zahájila proces obnovy.

Zároveň Blair vyjádřil podporu Izraeli ve válce proti Hizballáhu. „Izrael se rozhodl podniknout kroky k odstranění této hrozby ze severu,“ řekl Blair. „Mohl bych vám poskytnout dlouhý seznam kritik, které jsem v průběhu let vznesl vůči izraelské vládě, ale musíte pochopit, že 7. října byli napadeni, a útoky pokračovaly i 8. října. Proto se budou bránit“.

Zdroj: Politico (USA)

Čínská pobřežní stráž poprvé vstoupila do Severního ledového oceánu

Čínská pobřežní stráž oznámila, že poprvé vstoupila do vod Severního ledového oceánu jako součást spolupráce Ruskem. Toto prohlášení přišlo den poté, co americká pobřežní stráž uvedla, že zahlédla čtyři plavidla ruské pohraniční stráže a čínské pobřežní stráže v Beringově moři.

Beringovo moře, které leží mezi Ruskem a Aljaškou, je součástí severního Tichého oceánu.

V loňském roce se čínská pobřežní stráž (CCG) a ruská Federální bezpečnostní služba, která provozuje ruskou pobřežní stráž, dohodly na posílení námořní spolupráce a Čína byla pozvána, aby se zúčastnila ruského bezpečnostního cvičení „Arctic Patrol-2023.“

Spojené státy vyjádřily obavy z rostoucího vlivu Číny a její spolupráce s Ruskem v strategicky a ekologicky citlivém arktickém regionu, kde obě země dále upevňují své bezpečnostní a ekonomické vztahy. Peking se léta snaží zvýšit svůj vliv v Arktidě.

Zdroj: CNN (USA)

Co znamená pád Vuhledaru? Ukrajinská obrana bude pod tlakem

Koncem ledna 2023 narazila kolona ruských vozidel na tuhý odpor ukrajinské obrany u města Vuhledar na Donbasu, což vedlo k ponižující porážce. Situace se však změnila.

Ukrajinská armáda 2. října potvrdila, že stahuje své jednotky z Vuhledaru kvůli několik měsíců trvající ruské ofenzívě podél širokého pásu východního regionu - Donbasu.

Vuhledar, uhelné město s 14 000 obyvateli, leží asi 90 kilometrů jihozápadně od Doněcka, největšího města Donbasu, které je pod ruskou kontrolou.

Díky své vyvýšené poloze je Vuhledar ideální pro umístění dělostřeleckých a raketových systémů, které mohou ohrožovat klíčovou východo-západní dálnici T-0509 a také hlavní železniční trať.

Asi 80 kilometrů jihozápadně od Kostyantynivky leží další velká bašta ukrajinských sil: Pokrovsk. Ruské síly jsou nyní méně než 5 kilometrů od dálnice N32, která vede z Pokrovska do Kostjantynivky. Obsazení dálnice by přerušilo hlavní zásobovací linii pro ukrajinské síly.

Ztráta Vuhledaru pravděpodobně zvýší tlak na ukrajinskou obranu v Pokrovsku, avšak ruské síly budou nejprve muset bojovat o převzetí plné kontroly nad nádrží poblíž Kurachove, která leží severně od Vuhledaru a jižně od Pokrovska.

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (USA/ČR)

Eskalace mezi Izraelem a Íránem zvyšuje obavy z rozšíření války

Od začátku války mezi Izraelem a Hamásem prezident Joe Biden varoval americké spojence před rozšířením konfliktu na další zástupce Teheránu, včetně Hizballáhu v Libanonu či samotný Írán.

Washington se obává, že další eskalace by mohla Spojené státy přímo zatáhnout do války, pokud by Írán opět podnikl odvetné útoky proti Izraeli, zejména pokud by zasáhl americké zájmy.

„To by mohlo zahrnovat útok na ropná zařízení v Saúdské Arábii,“ uvedl Aaron David Miller, bývalý americký vyjednavač pro Blízký východ. S největší vojenskou přítomností v regionu, ve srovnání s ostatními vnějšími aktéry, jsou Spojené státy již nepřímo zapojeny.

Dva torpédoborce amerického námořnictva, USS Bulkeley a USS Cole, rozmístěné ve východním Středomoří, se připojily k izraelským protivzdušným jednotkám a vypustily asi tucet střel, aby sestřelily přilétající íránské rakety.

Podle prohlášení Izraelských obranných sil zahájil Izrael v posledních deseti dnech leteckou kampaň proti Libanonu a zasáhl více než 3 600 cílů spojených s Hizballáhem. Izrael také spustil takzvanou omezenou pozemní ofenzivu na jih Libanonu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zároveň slíbil odvetu za to, že Teherán odpálil 180 raket na Izrael.

Zdroj: Hlas Ameriky (USA)

Německé úřady zatkly čínského špiona napojeného na AfD

Čínský občan je obviněn z předávání citlivých informací bývalému zaměstnanci AfD, který čelí obvinění ze špionáže.

 „Čínský občan spojený s bývalým zaměstnancem strany Alternativa pro Německo (AfD) byl zatčen pro podezření ze špionáže,“ uvedly německé úřady.

Podle federálního státního zastupitelství pracovala podezřelá, identifikovaná pouze jako Yaqi X, pro logistickou společnost působící na letišti v Lipsku. Využila své pozice k získání informací o přepravě vojenského materiálu a osob napojených na německou zbrojní společnost. Je obviněna z toho, že tyto informace sdílela s bývalým zaměstnancem krajně pravicového německého europoslance, který byl již dříve obviněn ze špionáže ve prospěch Číny.

Tento obžalovaný, identifikovaný pouze jako Jian G, pracoval jako zaměstnanec Maximiliana Kraha z AfD. Krah trvá na tom, že o špionáži ve své kanceláři nemá žádné povědomí, a přestože v jeho kanceláři zasáhla policie, byl v letních volbách do Evropského parlamentu opět zvolen na kandidátce AfD.

Zdroj: Euronews(Francie)

Rutte: Musíme zajistit, aby Ukrajina zvítězila jako suverénní, nezávislý, demokratický stát

„NATO musí zajistit, aby Ukrajina zvítězila ve válce proti Rusku,“ uvedl nový generální tajemník NATO Mark Rutte.

 Rutte označil Ukrajinu za svou největší prioritu. Bývalý nizozemský premiér převzal tuto funkci po Jensi Stoltenbergovi, více než tři měsíce po svém jmenování 32 členskými státy Aliance.

„Musíme zajistit, aby Ukrajina zvítězila jako suverénní, nezávislý, demokratický stát,“ řekl. Rutte a také zdůraznil, že vzhledem k eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem je situace v Libanonu rovněž na vrcholu jeho priorit. Nový šéf NATO dále uvedl, že ho nadcházející prezidentské volby ve Spojených státech neznepokojují, protože je přesvědčen, že bude schopen spolupracovat s kýmkoli, kdo bude zvolen.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že chce s Ruttem produktivně spolupracovat na integraci Ukrajiny do NATO.

Zdroj: Al Jazeera(Katar)

Nový šéf NATO Mark Rutte vyzývá členy, aby zvýšili výdaje na obranu

Nový generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil, že členské země Aliance musí utrácet více na obranu, což zařadil mezi své hlavní priority v nové funkci.

 S širokým úsměvem a plný energie převzal Mark Rutte vedení největší a nejmocnější vojenské aliance světa.

V bruselském ústředí NATO, které posílilo svůj význam poté, co Rusko před více než dvěma lety napadlo Ukrajinu, bude mít Rutte velké poslání zajistit, aby členové Aliance byli připraveni na válku. Navzdory své pověsti zastánce úsporných opatření několikrát ve svých prvních prohlášeních k 32 velvyslancům NATO zdůraznil, že členské státy musí zvýšit výdaje na obranu, bez ohledu na to, kdo vyhraje americké prezidentské volby v listopadu.

„Aby NATO zůstalo silné a naše obrana účinná a důvěryhodná tváří v tvář všem hrozbám, potřebujeme více sil, lepší schopnosti a rychlejší inovace, to vyžaduje více investic,“ uvedl Rutte. V současnosti 23 členů NATO vydává na obranu více než 2 % svého HDP, což je rekordní hodnota oproti době před deseti lety, kdy tento cíl splňovaly pouze tři státy.

Během studené války však země NATO vynakládaly na obranu zhruba 3,5 % svého HDP. Východoevropské státy naléhají na diskusi o zvýšení minimálních výdajů na obranu ze současných 2 % na 3 % HDP každé země.

Zdroj: Euractiv(Francie)

Japonský ministr zahraničí: asijské NATO je myšlenkou budoucnosti

„Myšlenka vytvoření asijského NATO, kterou představil nový japonský premiér, je spíše střednědobou až dlouhodobou vizí než bezprostředním cílem,“ uvedl nový japonský ministr zahraničí Takeši Iwaya.

 Asijské země reagovaly na návrh premiéra Šigeru Išiby se skepsí a zdrženlivostí.

„Myslím, že je to jeden z nápadů budoucnosti“ řekl Iwaya na tiskové konferenci v Tokiu v rámci snahy o vytvoření vícevrstvé sítě stejně smýšlejících zemí a posílení regionálního odstrašení. Ve zprávě pro think-tank Hudson Institute v září Išiba argumentoval pro zapojení Spojených států do asijského NATO jako způsobu, jak odradit Čínu od použití vojenské síly v Asii.

Spojené státy však tento nápad neoficiálně zamítly. „Na takové rozhovory je ještě příliš brzy,“ uvedl minulý měsíc Daniel Kritenbrink, náměstek ministra zahraničí USA pro východní Asii a Pacifik.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

Izrael po útoku Íránu posiluje vojenskou přítomnost v Libanonu

Izraelská armáda oznámila, že pěchotní a obrněné jednotky se připojují k pozemním operacím v jižním Libanonu, čímž zvyšují tlak na Hizballáh.

 Izrael se připravuje na odvetu proti íránským raketovým útokům.

Izrael, který již vede boj proti Hamásu v Gaze, posiluje svou přítomnost v jižním Libanonu v konfliktu s Hizballáhem, den poté, co byl napaden Íránem. Nasazení pěchoty a obrněných jednotek ukazuje, že operace překročila rámec omezených náletů speciálních jednotek. Izraelská armáda uvedla, že pozemní operace se zaměřuje převážně na ničení tunelů a další infrastruktury na hranicích, a neexistují žádné plány na širší útoky směřující na Bejrút nebo větší města v jižním Libanonu. Írán prohlásil, že jeho raketový útok na Izrael, který byl dosud největší, je ukončen. Nadále ovšem dochází k provokacím, Izrael a Spojené státy slíbily reakci.

„Za téměř rok přeshraničních bojů v Libanonu bylo zabito téměř 1 900 lidí a přes 9 000 dalších bylo zraněno, přičemž největší počet obětí připadá na poslední dva týdny,“ uvedla libanonská vláda.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

Mark Rutte přebírá vedení NATO v kritické době

Bývalý nizozemský premiér Mark Rutte přebírá funkci nového generálního tajemníka NATO v kritické době pro západní vojenskou alianci.

Vzhledem k tomu, že ruská válka na Ukrajině zuří již třetím rokem, NATO čelí významným výzvám.

Aliance se potýká s možností návratu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Během svého prvního funkčního období Trump zvažoval vystoupení Spojených států z NATO a hrozil, že nebude chránit spojence, kteří nevynakládají dostatečné prostředky na obranu.

Země NATO, v čele se Spojenými státy, poskytly 99 % zahraniční vojenské pomoci, která od roku 2022 umožnila ukrajinským silám pokračovat v obraně. Jak se konflikt blíží ke svému čtvrtému roku, Rutte bude mít klíčovou úlohu při zajišťování pokračující podpory pro Kyjev.

Bez ohledu na vývoj války na Ukrajině spojenci NATO předpokládají, že v příštích desetiletích budou pravděpodobně čelit hrozbě ze strany Ruska. Někteří odhadují, že Rusko by se během deseti let mohlo připravovat na potenciální konflikt s NATO. Další výzvou je rostoucí partnerství mezi Čínou a Ruskem, které vzbuzuje obavy mnoha evropských spojenců. Tato situace vede k posilování vztahů NATO s partnery, jako jsou Japonsko, Jižní Korea a Austrálie.

Zdroj: France 24(Francie)

Slovinsko váhá s členstvím Ukrajiny v NATO

„Slovinsko se nepřipojilo k prohlášení devíti východoevropských členů NATO na podporu členství Ukrajiny v Alianci, a to kvůli obavám z možných rizik,“ uvedla slovinská ministryně zahraničí Tanja Fajon.

Ukrajina v pátek požádala o členství v NATO a vyzvala k urychlenému přístupovému procesu, který však v současnosti není možný.

Prohlášení na podporu žádosti Ukrajiny podepsalo devět zemí, zejména z východní Evropy a Balkánu, ale Slovinsko mezi nimi nebylo. „Pokud by NATO rozhodlo o přijetí Ukrajiny za člena, mohlo by to být vnímáno jako jasné vyhlášení války,“ uvedla Fajon.

Dále varovala, že válka na Ukrajině eskaluje, a vyjádřila obavy z možnosti, že by Rusko mohlo použít taktické jaderné zbraně. „Pokud by NATO uvažovalo o přijetí Ukrajiny, představovalo by to významné bezpečnostní riziko,“ uvedla Fajon s tím, že je v zemi potřeba seriózní debaty o tom, kam taková situace vede. Slovinsko podle ní prosazuje politiku míru, dialogu a jakékoli rozhodnutí vedoucí k eskalaci je třeba pečlivě zvážit.

Zdroj: Euractiv(Francie)

Co znamená indo-pacifická politika NATO?

Západní spojenci si uvědomují hrozbu na hranicích NATO a rostoucí vazby mezi Ruskem a Čínou.

Moskva se snaží odvést pozornost Spojených států od Evropy a oslabit Alianci, zatímco Čína se soustředí na zastrašení regionálních protivníků.

V červenci ruské a čínské bombardéry poprvé společně vzlétly v mezinárodním vzdušném prostoru u amerického pobřeží Aljašky, zatímco v Evropě čínští vojáci prováděli společná protiteroristická cvičení v Bělorusku, jen několik kilometrů od hranic s Polskem.

„Diplomatickým cílem Evropy je zachovat status quo a neprovokovat Čínu, která několikrát varovala, že NATO se nemůže rozšířit do Indo-Pacifiku,“ uvedl Sari Arho Havrén, expert na čínsko-zahraniční vztahy z Royal United Services Institute.

Individuální dohody NATO s asijskými partnery odrážejí rozdíly mezi nimi a opatrný přístup k Číně. Členské státy NATO byly opatrné v otázce, jak daleko zajít. Francie například loni vetovala otevření styčného úřadu NATO v Tokiu, označila jej za velkou chybu.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Rusko zvýší vojenské výdaje pro rok 2025 na rekordní úroveň

Rusko podle návrhu rozpočtu zveřejněného v pondělí zvýší své vojenské výdaje v příštím roce téměř o 30 %.

 Rozpočet na rok 2025 zvýší ruské vojenské výdaje na 145 miliard dolarů, což je o 32 miliard více než v letošním rozpočtu. Jedná se o nejvyšší vojenské výdaje Ruska od dob Sovětského svazu.

Ruský útok na Ukrajinu, největší evropský konflikt od druhé světové války, vyčerpal zdroje obou zemí. Ukrajinský vojenský rozpočet na příští rok ve výši 54 miliard dolarů je výrazně nižší než ruské vojenské výdaje. Válka obě země ekonomicky vyčerpává.

Ukrajinská armáda oznámila, že sestřelila 67 ze 73 ruských dronů, které byly vypuštěny při nočních útocích na různé oblasti po celé Ukrajině. Kromě dronů ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila jednu ze tří ruských raket. Útoky zasáhly oblasti Čerkasy, Černihiv, Dnipro, Charkov, Kirovohrad, Kyjev a další.

Zdroj: Hlas Ameriky(USA)

USA posílají další vojáky a vojenská letadla na Blízký východ jako obrannou hráz proti Íránu

Po zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha izraelskou armádou se Bidenova administrativa připravuje na možné odvetné akce ze strany teheránské sítě milicí a militantních skupin.

 Pentagon proto v oblasti plánuje nasadit několik tisíc dalších amerických vojáků.

Konflikt mezi Izraelem a íránskými zástupci eskaloval do celoregionálního střetu. Přesuny vojáků nařídil ministr obrany Lloyd Austin poté, co Izrael minulý týden provedl sérii náletů v okolí Bejrútu, jejichž cílem bylo zneškodnění Nasralláha. Pentagon zároveň posiluje některé již nasazené jednotky, včetně letců na stíhačkách F-16, F-15E, F-22.

Během této krize na Blízkém východě si Pentagon na moři udržuje významnou palebnou sílu. Austin také nařídil rozšíření rozmístění několika vojenských lodí. Na palubě lodí se nachází 24. námořní expediční jednotka, která je vycvičená k evakuačním operacím a připravená zasáhnout, pokud by USA nařídily evakuaci svých občanů z Libanonu.

Zdroj: The Washington Post(USA)

Orbán lehce zkritizoval svého poradce za výrok, že by se Maďarsko vzdalo Rusku

Balász Orbán, Politický poradce maďarského premiéra Viktora Orbána (nemají příbuzenský vztah), se na sociálních sítích omluvil za svůj výrok v rozhovoru, kde naznačil, že kdyby se Maďarsko vyskytlo v pozici Ukrajiny, tak by se vzdalo ruské armádě.

 Za své činy se ale omluvil až poté, co ho premiér Orbán za jeho výrok lehce pokáral. Opoziční politici chtěli, aby poradce premiéra odstoupil.

„Můj politický poradce formuloval svůj výrok zmateným způsobem, což je v tomto kontextu chyba, protože naše společnost má kořeny v revoluci z roku 1956, z níž vyrostla,“ omlouval premiér Orbán svého poradce v rozhovoru pro maďarský státní rozhlas.

Premiér částečně narážel i na začátky své kariéry, kdy ještě jako liberální proatlantický a protiruský politik v roce 1989 vyzval sovětskou armádu k odchodu z Maďarska během symbolického pohřbu bývalého maďarského premiéra Imreho Nagye, který byl v roce 1958 popraven Sověty za přímou podporu maďarského povstání v roce 1956.

Podle premiéra Orbána jeho strana stále ctí památku hrdinů, kteří roku 1956 zahynuli nebo byli později popraveni. Premiér svého poradce varoval před vnášením nedotknutelné památky těchto hrdinů do současné politické atmosféry, kdy se Maďarsko staví proti pomoci Ukrajině nejen v Evropské unii.

Zdroj: Politico (Belgie)