natoaktual.cz

Rostoucí ceny munice brzdí snahy NATO o zvýšení bezpečnosti

Předseda vojenského výboru Severoatlantické aliance Rob Bauer varoval před drastickým nárůstem cen munice, který může znamenat, že vyšší výdaje spojenců na obranu negarantují zvýšení bezpečnosti.

„Ceny výzbroje a munice prudce rostou. Právě teď platíme stále více za úplně totéž, což znamená, že nemůžeme zajistit, aby zvýšené výdaje na obranu skutečně vedly k větší bezpečnosti,“ řekl Bauer po zasedání šéfů armád NATO.

Aliance naléhá na zvýšení obranné výroby, aby uspokojila poptávku po zbraních a vybavení, nejen po ruské invazi na Ukrajinu, ale i při vytváření vlastních zásob všech spojenců.

Bauer prosazoval větší soukromé investice do obranného sektoru ke zvýšení výrobních kapacit a naléhal na banky, aby vklady přestaly označovat za neetické.

„Dlouhodobá stabilita musí mít přednost před krátkodobými zisky. Válka je celospolečenskou událostí a takové investice jsou i ve strategickém zájmu soukromého sektoru,“ dodal.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

Ukrajinské speciální služby údajně operují v Súdánu

Ukrajina pravděpodobně stojí za útoky bezpilotních letounů proti milici podporované Vagnerovci v Súdánu.

Operace zahrnovala výpady proti polovojenské skupině Rychlé podpůrné síly (RSF), kterou zřejmě podporuje ruská žoldnéřská skupina Vagner v boji proti súdánské armádě o kontrolu nad zemí.

Osmi úderů se zúčastnily dva drony, které využívají Ukrajinci, přičemž na ovladači byl vidět ukrajinský text. Neobvyklá byla i taktika jejich náletu přímo na cíl.

Zařízení odpovídají těm, která používá Ukrajina k ovládání dronů DJI MAVIC. Ukrajina se však k útokům oficiálně nepřihlásila.

Uniklá videa ukazují údery bezpilotních letounů ve městě Omdurmán, které je ohniskem bojů mezi dvěma znepřátelenými frakcemi. Osoby na záběrech měly místní oblečení a světlé uniformy, které se shodovaly s vojáky RSF.

Údery se uskutečnily poté, co Vagnerovci zprostředkovali konvoj zbraní do Súdánu přes RSF na jihozápadě země.

Zdroj: CNN(USA)

Bulharsko našlo na svém území havarovaný dron s municí

Na bulharském území havaroval dron nesoucí výbušné zařízení. Byl nalezen v severním městě Tyulenovo na bulharském černomořském pobřeží.

 Bulharské ministerstvo obrany uvedlo, že vyslalo speciální jednotku, aby dron zničila.

Tyulenovo leží asi třicet kilometrů od jižní hranice Rumunska a stovky kilometrů od ukrajinských přístavů na Dunaji, které Rusko v létě ostřelovalo raketami a drony.

Vyšetřovatelé zjistili, že na zbytcích dronu byla připevněna vysoce explozivní munice.

Náměstek bulharského ministra obrany Jordan Božilov údajně uvedl, že je obtížné určit, zda dron patřil Rusku nebo Ukrajině.

Začátkem září oznámilo Rumunsko nález trosek ruského dronu na svém území, nedaleko ukrajinských hranic. Rumunský prezident Klaus Iohannis uvedl, že přistání trosek ruského dronu v Rumunsku by bylo vážným porušením svrchovanosti a územní celistvosti Rumunska, a země zahájila vyšetřování původu trosek.

Zdroj: Politico(USA)

Stoltenberg: Ukrajina naléhavě potřebuje protivzdušnou obranu

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg uvedl, že Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, včetně munice, náhradních dílů a údržby systémů, které již ukrajinská armáda má.

Dodal, že již druhý rok trvající konflikt je sice opotřebovací válkou, ale vzhledem k dosaženým úspěchům Ukrajiny v protiofenzivě, není patovou situací.

„Pokud chceme ukončit válku a dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, pak je vojenská podpora Ukrajině správnou cestou,“ řekl Stoltenberg na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Promluvil poté, co vysoký představitel ministerstva zahraničí uvedl, že posílení protivzdušné obrany Ukrajiny je klíčové, mimo jiné i kvůli ochraně kritické infrastruktury v době, kdy se blíží zima.

Stoltenberg by také rád viděl rychlejší pokrok v ukrajinské protiofenzívě, ale dodal, že její zisky na jihu a východě jsou stále obrovské.

Zdroj: Euractiv(Brusel)

Ázerbájdžán zahájil protiteroristickou operaci v Náhorním Karabachu

Ázerbájdžánská vláda započala protiteroristickou operaci v regionu Náhorního Karabachu.

 Cílem je potlačit rozsáhlé provokace a vyhnat arménské jednotky. Ázerbájdžán obvinil arménské ozbrojené skupiny ze zabití šesti osob při explozích nášlapných min v oblasti.

Vláda je v kontaktu s arménskými obyvateli karabašské oblasti prostřednictvím textových zpráv nebo informačních letáků. Na několika místech jsou humanitární koridory a stanice k evakuaci obyvatelstva z nebezpečných zón.

Ázerbájdžán již několik měsíců blokuje Lačinský koridor, který spojuje separatistický region s Arménií, kvůli pašování zbraní.

Oblast Náhorního Karabachu, která je od roku 1994 dlouhodobě předmětem sporů, podněcuje boje mezi oběma zeměmi.

Po šestitýdenní válce v roce 2020, která skončila mírovou dohodou zprostředkovanou Ruskem, je region pod kontrolou Ázerbájdžánu. Rusko nyní udržuje v Náhorním Karabachu mírové síly, je zároveň v kontaktu s různými stranami, včetně Ázerbájdžánu.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Maďarský politik varuje před možným zpožděním vstupu Švédska do NATO

Maďarsko si není jisté, zda potřebuje schválit nabídku Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance, řekl předseda tamního parlamentu místní televizi.

Švédsko požádalo o členství v NATO loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a většina členů Aliance jeho nabídku rychle ratifikovala – kromě Turecka a Maďarska.

„Není jisté, zda musíme tuto nabídku schválit,“ řekl ohledně Švédska předseda parlamentu Laszlo Kover, vysoký zákonodárce vládní strany Fidesz. Jeho komentáře následují po dopise, který maďarský ministr zahraničí napsal minulý týden svému švédskému protějšku, ve kterém znovu vyjádřil znepokojení nad tím, co nazval „zaujatými a nespravedlivými“ obviněními některých švédských politiků proti maďarské vládě.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

V Jižní Karolíně se nalezly trosky zříceného letounu F-35

Vojenští představitelé našli trosky vojenského letadla F-35, které zmizelo poté, co se pilot katapultoval nad Jižní Karolínou. Trosky letadla v hodnotě 100 milionů dolarů, které zmizelo v neděli odpoledne, byly objeveny na venkově v okrese Williamsburg, uvedly úřady.

Pilot se katapultoval z kokpitu a seskočil na padáku nedaleko města North Charleston. Veřejnost byla požádána, aby pomohla letadlo najít. Vojenští představitelé v pondělním prohlášení uvedli, že trosky byly nalezeny „dvě hodiny severovýchodně od vojenské základny Charleston“.

Úředníci zaměřili své pátrání na jezera Moultrie a Marion, severně od Charlestonu - poslední známé místo stroje. Nalezené trosky byly potvrzeny jako trosky pohřešovaného letadla, řekl vojenský mluvčí.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Austrálie modernizuje svou námořní sledovací flotilu

Austrálie koupí nový bezpilotní letoun a modernizuje stávající hlídkové a zásahové letouny v rámci dohody v hodnotě 965 milionů dolarů na posílení svých schopností námořního sledování, oznámila tamní vláda.

Armáda tak koupí čtvrtý bezpilotní letoun MQ-4C Triton a modernizuje stávající flotilu 14 námořních hlídkových letadel P-8A Poseidon, uvedl v úterý v prohlášení ministr obranného průmyslu Pat Conroy. Triton bude dodán v roce 2024 a bude sídlit v severní Austrálii.

Modernizace letadel poskytnou vylepšení protiponorkového boje, námořního úderu a schopností shromažďování zpravodajských informací, uvádí prohlášení. První Poseidon vstoupí do programu modernizace v roce 2026, přičemž finální letoun bude dokončen v roce 2030.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Čínské manévry přiměly Japonsko k personálním změnám v obraně

Rostoucí intenzita čínských vojenských manévrů poblíž Tchaj-wanu a Japonska vyvolávají změny v postojích japonské vlády. Japonsko minulý týden provedlo dvě důležitá jmenování vojenských představitelů

Několik médií minulý týden informovalo, že Japonsko jmenovalo sloužícího úředníka ministerstva obrany jako svého de facto přidělence obrany na Tchaj-wanu, čímž zvrátilo předchozí politiku jmenování bývalých důstojníků japonských obranných sil do role v organizaci Japan-Taiwan Exchange Association, která zastupuje japonské zájmy na Tchaj-wanu. Analytici se domnívají, že tyto kroky odrážejí rostoucí důležitost, kterou Tokyo přikládá těmto pozicím za Tchajwanským průlivem.

Zdroj: VOA News (USA)

Vojenský výbor NATO bude mít nového předsedu

Vojenští šéfové zemí Severoatlantické aliance se dohodli na prodloužení mandátu současného předsedy Vojenského výboru NATO admirála Roba Bauera o dalších 6 měsíců a na zvolení italského náčelníka obrany admirála Giuseppe Cavo Dragoneho jeho nástupcem.

Toto rozhodnutí bylo přijato během zasedání Vojenského výboru v Oslo. Náčelníci obrany NATO uvedli potřebu kontinuity vedení v nestabilním bezpečnostním klimatu a uprostřed největšího posílení kolektivní obrany Aliance od studené války. Rozhodnutí také umožní admirálu Dragoneovi sloužit jako italský náčelník generálního štábu až do listopadu 2024.

Zdroj: NATO

Evropský program elektronického útoku pro letectva se rozjíždí na plné obrátky

Konsorcium evropských společností pod vedením společnosti Indra se chystá zahájit práce na posílení schopnosti elektronického boje pro Evropskou unii zaměřené na ochranu spřátelených letadel před raketovými útoky.

Konsorcium, které zahrnuje evropské výrobce senzorů Hensoldt, Elettronica a Saab, bylo vybráno v červnu. Na tuto práci obdrželo desítky milionů eur z prostředků Evropského obranného fondu (EDF).

Program REACT má podle přehledu Evropského obranného fondu vyvinout systém schopný rušit jakékoli signály používané k zaměřování evropských letadel a zároveň být schopen deaktivovat nepřátelské vysílače elektronického boje.

Zdroj: Defense News (USA)

Výroba klíčové munice roky před plánovaným termínem, říká Pentagon

Výroba 155mm dělostřeleckých nábojů, které jsou klíčové pro válku na Ukrajině, je podle šéfa akvizic Pentagonu Billa LaPlante ve stavu, kdy má náskok roky před plánovaným termínem.

 Původním cílem Pentagonu bylo vyrobit 85 000 nábojů měsíčně do fiskálního roku 2028. V současné době je tempo 100 000 měsíčně do fiskálního roku 2025, a nejméně 57 000 měsíčně do jara 2024 řekl LaPlante.

Poznamenal, že současná sazba je 28 000 nábojů měsíčně, což je asi dvojnásobek sazby před půl rokem. Toto tempo je vítanou zprávou pro ministerstvo obrany, které má v úmyslu rozšířit svou průmyslovou základnu.

Zdroj: Defense News (USA)

Vysocí představitelé USA a Číny se setkávají na Maltě

Nejvyšší čínský diplomat Wang Yi a poradce pro národní bezpečnost Spojených států Jake Sullivan se o víkendu setkali na dvoudenním jednání na Maltě.

 Čína a USA se snaží stabilizovat problematické vztahy a potenciálně usnadnit cestu k setkání vůdců Joe Bidena a Si Ťin-pchinga v listopadu. V oddělených výstupech obě strany uvedly, že diskuse, které proběhly během několika setkání ve středomořském ostrovním státě, byly „upřímné, věcné a konstruktivní“.

USA uvedly, že se obě vlády zavázaly pokračovat v „dodatečném zapojení a konzultacích na vysoké úrovni“ v klíčových oblastech „v nadcházejících měsících“ jako signál očekávání pokračující diplomacie. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že se obě strany dohodly na pokračování komunikace na vysoké úrovni na několika frontách, včetně konzultací o asijsko-pacifických záležitostech, námořních záležitostech a zahraniční politice.

Zdroj: CNN (USA)

Tchajwanské ministerstvo obrany naléhá na Peking, aby zastavil „vojenské obtěžování“ poblíž Tchaj-wanu

Tchajwanské ministerstvo obrany vyzvalo Peking, aby zastavil své trvalé vojenské pronásledování poté, co během 24 hodin od neděle do pondělí odhalil více než 100 čínských vojenských letadel poblíž ostrova.

Počet zaznamenaných válečných letadel představoval „vážnou výzvu pro Tchajwanský průliv a regionální bezpečnost,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Podle letové mapy poskytnuté ministerstvem překročilo 40 ze 103 čínských válečných letadel střední linii na Tchajwanském průlivu a vstoupilo do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ).

ADIZ je jednostranně zaveden a odlišuje se od suverénního vzdušného prostoru, který je podle mezinárodního práva definován jako sahající 12 námořních mil od pobřeží daného území. Nebyla spatřena žádná čínská vojenská letadla vstupující do suverénního vzdušného prostoru Tchaj-wanu.

Zdroj: CNN (USA)

V rámci ukrajinského ministerstva obrany probíhají personální změny

Z ukrajinského ministerstva obrany bylo propuštěno sedm vysoce postavených úředníků, řekl ministr kabinetu Oleh Nemčinov.

Jedná se o největší personální otřes na vrcholu ukrajinského obranného establishmentu od výměny jeho šéfa Oleksije Reznikova začátkem tohoto měsíce.

K tomuto kroku dochází v návaznosti na řadu korupčních skandálů, které se týkají ministerstva – a o něco více než dva týdny poté, co Oleksij Reznikov přišel o místo ministra obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Reznikov byl nahrazen s cílem přinést „nové metody“ na tento post. Prezident od té doby zvolil Rustema Umerova jako nového ministra obrany.

Zdroj: CNN (USA)

Zelenskyj se chystá na setkání s Bidenem a slaví úspěchy na bojišti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se připravuje na setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu. Mezitím si Ukrajina připsala několik vítězství proti ruským silám v probíhající protiofenzívě.

Prezidenti vystoupí na zasedání Valného shromáždění OSN. Zelenskyj pravděpodobně využije projev k získání podpory a zbraní i munice na pomoc v boji.

V polovině září ukrajinské jednotky znovu dobyly město Andrijevka, asi deset kilometrů od Bachmutu, a způsobily nepříteli značné ztráty a slaví i částečné úspěchy v oblasti Kliščiivky.

Zelenskyj uvedl, že pomalejší dodávky zbraní ze Západu protiofenzívu ohrožují a vyzval k obnovení snahy o uvalení dalších sankcí na Moskvu. zaútočilo

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda(ČR/USA)

Ruský pilot se vloni pokusil sestřelit letadlo RAF

Podle nově zveřejněných informací se v loňském roce ruský pilot pokusil sestřelit pozorovací letadlo britského letectva, když se domníval, že má povolení ke střelbě.

Pilot vypálil dvě rakety, z nichž první minula, nikoliv selhala, jak se nejprve tvrdilo. Rusko uvedlo, že incident způsobila technická závada. Velká Británie vysvětlení veřejně přijala.

Podle zdrojů podává ruská komunikace zachycená letounem RAF zcela odlišnou výpověď než oficiální verze. Ruský pilot údajně vypustil raketu vzduch-vzduch, která ale nezaměřila svůj cíl. Jednalo se o chybu, nikoli o poruchu.

Když se dva ruské letouny Su-27 přiblížily k letounu RAF, obdržely komunikaci od své pozemní řídicí stanice, jejíž slova údajně zněla, že mají cíl. Tuto nejednoznačnou formulaci si ruský pilot vyložil jako povolení ke střelbě.

Letoun RAF před střetem plnil pozorovací misi nad Černým mořem v mezinárodním vzdušném prostoru.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Indie chce být mediátorem Ruska a Západu

Po summitu G20 se Indie staví do pozice neutrálního partnera pro země s opačnými zájmy. Země přesvědčila Spojené státy a Evropu, aby zmírnily znění společného prohlášení o ruské invazi na Ukrajinu.

Dokument z Dillí byl vůči Rusku mírnější než formulace z loňského summitu, který důrazně odsoudil agresivní válku Kremlu proti Ukrajině.

Poté, co Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, se Indie ocitla v diplomatickém dilematu, neboť na obou stranách stáli klíčoví strategičtí partneři.

„K mírovým rozhovorům byla malá chuť, ale jsem si jistý, že až bojující strany zasednou k jednacímu stolu, Indie nabídne své služby a diplomacii, aby pomohla zprostředkovat nebo koordinovat konečnou hru,“ řekl bývalý indický diplomat Ajay Bisaria.

Zasedání G20 rovněž oslabilo tvrzení Číny, že zastupuje globální Jih. Zejména v souvislosti s oznámením hospodářského koridoru Indie – Blízký východ – Evropa, který konkuruje čínské iniciativě Pásmo a cesta.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Bulharsko ruší embargo na dovoz ukrajinského obilí

Bulharský parlament odhlasoval zrušení zákazu dovozu ukrajinského obilí od poloviny září.

Bulharsko bylo jednou z pěti zemí, které na základě rozhodnutí Evropské unie uvalily embargo na ukrajinské obilí od dubna do poloviny září letošního roku.

„Poslední makroekonomické ukazatele naznačily, že zrušení zákazu pro Bulharsko nebude znepokojivé. Přesto zvyšujeme kontrolu veškerého ukrajinského zboží, především obilovin, a přísnou kontrolu radioaktivity a těžkých kovů,“ uvedl bulharský ministr zemědělství Kiril Vatev.

Polsko trvá na tom, že zákaz prodlouží, zatímco Rumunsko, Maďarsko a Slovensko čekají na rozhodnutí EU, zda má embargo pokračovat.

Zdroj: Euronews(Francie)

USA vyhlásily sankce proti 150 osobám a podnikům za ruskou agresi

Spojené státy oznámily další sankce vůči více než sto padesáti osobám a subjektům v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.

Vznesená obvinění se týkají obcházení amerických sankcí, spoluúčasti na podpoře ruských schopností a odpovědnosti za posílení budoucí ruské výroby energie.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken oznámil uvalení sankcí na více než sedmdesát podniků a osob podílejících se na rozšiřování ruské energetické výroby a vývozních kapacit a působících v ruském těžebním a kovoprůmyslu. Jedná se o firmy vyrábějící ruské zbraňové systémy, včetně řízené střely Kalibr, kterou ruské síly používají na Ukrajině.

„Opatření jsou zaměřena na ruské vojenské dodavatelské řetězce a připravují prezidenta Vladimira Putina o vybavení, technologie a služby k vedení jeho barbarské války proti Ukrajině,“ uvedla šéfka ministerstva financí Janet Yellenov.

Zdroj: Anadolu Agency(Turecko)

Ukrajina při útoku na Krym poškodila ruská námořní plavidla

Ukrajina uvedla, že vážně poškodila dvě ruská vojenská plavidla a zasáhla přístavní infrastrukturu v krymském Sevastopolu. Jedná se zřejmě o největší útok na domovskou základnu ruské černomořské flotily.

Představitel ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov řekl, že při úderu bylo zasaženo velké vyloďovací plavidlo a ponorka. „Je velmi pravděpodobné, že jsou plavidla neopravitelná,“ dodal Jusov.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina zaútočila na černomořskou námořní loděnici deseti řízenými střelami a třemi rychlými čluny bez posádky a poškodila dvě vojenská plavidla v opravě.

Později dodalo, že plavidla budou plně opravena a vrátí se do služby, což je v rozporu s tvrzením Kyjeva. Podle gubernátora Sevastopolu Michaila Razvožajeva bylo zraněno nejméně dvacet čtyři osob.

Ukrajinský vojenský analytik Volodymyr Zablotsky určil, že poškozeny byly výsadková loď třídy Minsk Ropucha a útočná ponorka třídy Rostov na Donu Kilo, která může nést řízené střely Kalibr.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

USA: Ukrajinská ofenziva může trvat už jen třicet dní

Podle amerického generála Marka Milleyho zbývá Ukrajině zhruba třicet dní bojů, než ofenzívu znemožní počasí. Podle něj přicházející chladnější podmínky značně ztíží manévrování Ukrajiny.

Připustil, že ofenziva probíhá pomaleji, než se očekávalo, ale Ukrajinci stále postupují a dosahují pokroku. „Je příliš brzy na to, aby se dalo říct, zda protiofenzíva selhala. Ukrajina postupuje velmi stabilním tempem přes ruské frontové linie,“ uvedl Milley.

Pokrok Ukrajiny je podle něj také zásluhou mezinárodního společenství, které vyvíjí ekonomický a diplomatický tlak a Rusko kvůli tomu trpí.

Podle šéfa ukrajinské rozvědky generála Kyryla Budanova budou boje i přes nepřízeň počasí pokračovat. Připustil, že je těžší bojovat v chladném a vlhkém počasí, ale řekl, že je to otázka přizpůsobení, nikoliv vyhlášení přestávky.

Mezitím vzrůstající přátelství Ruska a KLDR je podle Ukrajiny znakem, jak malé množství partnerů Rusku zbývá.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Tchaj-wan zaznamenal čínská letadla a lodě v blízkosti ostrova

Tchajwanské ministerstvo obrany v Tchaj-peji informovalo o desítkách čínských letadel a deseti námořních lodích v blízkosti ostrovního státu.

Ministerstvo uvedlo, že za posledních čtyřiadvacet hodin zaznamenalo v okolí svých břehů šedesát osm čínských vojenských letadel a deset námořních lodí. Od rána překročilo čtyřicet ze zjištěných letadel, mezi nimiž byly stíhačky a dron, střední linii Tchajwanského průlivu a vstoupilo do jihozápadního a jihovýchodního vzdušného prostoru samosprávného ostrova.

Tchaj-pej již dříve uvedla, že některá z těchto letadel a válečných lodí mířila do blíže nespecifikované oblasti západního Pacifiku, aby provedla společný námořní a letecký výcvik s čínskou letadlovou lodí Šan-tung.

Začátkem týdne Tchaj-wan varoval, že Čína zintenzivňuje aktivity v šedé zóně kolem ostrova. Obvinil Peking, že se snaží vyvolat regionální napětí a vyvíjet tlak na území, které Čína prohlašuje za své vlastní, a zároveň se vyhnout úplnému konfliktu.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Ázerbájdžán doufá, že vojenské cvičení Arménie a USA nezvýší napětí v regionu

Ázerbájdžánský ministr zahraničí Džejhun Bajramov věří, že současná společná cvičení Arménie a Spojených států nezvýší napětí v oblasti.

Desetidenní cvičení, které má arménské síly připravit na mezinárodní mírové mise, začalo v době, kdy mezi Arménií a sousedním Ázerbájdžánem panují dlouhodobé neshody.

Bajramov poznamenal, že se nejedná o něco, co přímo souvisí s pozicí Ázerbájdžánu, přesto se k cvičení vyjádřil. „Doufáme, že tyto akce nebudou Arménií využity ke zvýšení napětí v regionu,“ dodal ministr.

Zopakoval také výzvu Ázerbájdžánu, aby se Arménie vyvarovala provokací na hranicích a okamžitě zastavila financování a podporu nelegální vojenské přítomnosti Arménie v Ázerbajdžánu.

Vztahy mezi zeměmi jsou napjaté od roku 1991, kdy arménská armáda obsadila Náhorní Karabach, území mezinárodně uznané jako součást Ázerbájdžánu, a sedm přilehlých oblastí. Mírová dohoda však prozatím nebyla dokončena.

Zdroj: Anadolu Agency(Turecko)

Kim Čong-un pozval Putina do KLDR

Severokorejský diktátor Kim Čong-un pozval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby během summitu navštívil Severní Koreu. Učinil tak během své návštěvy Ruska.

Podle severokorejské agentury KCNA Putin pozvání přijal, ačkoli z Kremlu nepřišlo žádné bezprostřední potvrzení. Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 cestuje Putin do zahraničí jen zřídka.

„Kim Čong-un zdvořile pozval Putina, aby navštívil KLDR. Ten pozvání s potěšením přijal a potvrdil svou vůli nezměnitelně pokračovat v historii a tradici přátelství mezi Ruskem a KLDR,“ uvedla KCNA.

Spojené státy a spojence přátelství mezi Kimem a Putinem znepokojuje. Washington obvinil Severní Koreu, že dodává zbraně Rusku, ale není jasné, zda k nějakým dodávkám došlo.

Podle ministerstva zahraničí USA nebude Bidenova administrativa nebude váhat s uvalením dalších sankcí na Rusko a Severní Koreu, pokud uzavřou nějaké nové zbrojní dohody.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

USA: Senátorova blokace jmenování generálů nadále činí potíže zákonodárcům

Podle závěru americké Kongresové výzkumné služby (CRS), by Senát potřeboval přibližně sedm set hodin práce, aby jednotlivě hlasoval o stovkách vojenských důstojníků, jejichž povýšení blokuje alabamský republikánský senátor Tommy Tuberville.

Počet nevyřízených nominací se od sepsání memoranda koncem srpna přesáhl již tři sta osob.

Senát nebyl doposud schopen potvrdit nominace jednomyslným souhlasem, protože Tuberville prohlásil, že bude proti. Senátor nominace plošně pozastavil na protest proti politice Pentagonu v oblasti reprodukčního zdraví. Nevyřízená povýšení vojenských důstojníků se nadále hromadí a desítky příslušníků služby zůstávají v nejistotě.

Tuberville opakovaně reagoval na kritiku prohlášením, že vůdce senátní většiny Chuck Schumer by teoreticky mohl každého nominanta jednoho po druhém přednést a potvrdit.

Zdroj: CNN (USA)

Arménie a Ázerbájdžán znovu otevírají trasy přes Náhorní Karabach

Ázerbájdžánská vláda a separatističtí Arméni v Náhorním Karabachu pravděpodobně uzavřeli dohodu o znovuotevření dvou sporných dopravních spojení, včetně klíčové trasy známé jako Lačinský koridor.

 Ázerbájdžán dříve omezil průchod separatistického regionu na arménské území, čímž si vynutil ústupek od vlastních desetiletých požadavků Ázerbájdžánců.

Kroky, o kterých informovala arménská agentura Armenpress a které Ázerbájdžán potvrdil, přinejmenším částečně vyhovují jeho desítky let starému požadavku. Tím je obnovení dopravního spojení mezi územím ovládaným ázerbájdžánskou vládou a Náhorním Karabachem, nad nímž Arméni převzali kontrolu v devadesátých letech minulého století.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Afghánistán a Pákistán se vzájemně obviňují z incidentu na hranicích

Afghánští a pákistánští představitelé se obviňují z uzavření klíčového hraničního přechodu Torcham, k němuž došlo minulý týden po přeshraniční střelbě.

Torcham je hlavním tranzitním bodem pro cestující a zboží mezi Pákistánem a vnitrozemským Afghánistánem.

Od uzavření přechodu na severozápadě Pákistánu po přestřelce ve sporu o rozestavěnou afghánskou základnu uvízly na obou stranách stovky kamionů převážejících zboží.

Mluvčí ministerstva zahraničí Mumtaz Zahra Baluch v Islámábádu obvinila Tálibán z budování nezákonných staveb a nevybíravé a nevyprovokované střelby. Rovněž zopakovala tvrzení, že Afghánistán umožňuje, aby jeho území bylo využíváno k teroristickým útokům na Pákistán. Tálibán obvinění pákistánské vlády odmítl.

Zdroj: Al Jazeera (Katar)

Americká armáda vyslala do Pobaltí kybernetický tým

Americký vojenský kybernetický tým provedl tzv. obrannou loveckou operaci v Litvě.

 Uvedlo to kybernetické velitelství Spojených států (CYBERCOM).

V prohlášení CYBERCOM stojí, že jde o druhé takové nasazení od května roku 2022. Tehdy byla mise vedena operátory z kybernetických sil CNMF (Cyber National Mission Force), kteří ji vedli spolu s kolegy z odboru informačních technologií a komunikací litevského ministerstva vnitra.

Během několikaměsíčního nasazení analyzovaly týmy klíčové sítě, které partner určil a stanovil jako prioritní, z hlediska důkazů o škodlivé kybernetické činnosti a zároveň identifikovaly zranitelná místa.

Zdroj: Newsweek(USA)

Gruzínská pobřežní stráž se zapojila do operace NATO

Do Řecka odletěla gruzínská výsadková skupina složená z dvanácti příslušníků taktické skupiny pro vymáhání práva z pobřežní stráže gruzínské policie.

Připojila se k námořní bezpečnostní operaci Severoatlantické aliance známé jako Sea Guardian.

Podle gruzínského ministerstva vnitra podtrhuje zapojení výsadku do operace NATO příspěvek Gruzie k euroatlantické bezpečnosti a posiluje gruzínskou kooperaci s námořními složkami NATO. Účast probíhá pod záštitou Aliance a představuje významný milník v prohlubování praktické spolupráce mezi Spojeneckým námořním velitelstvím NATO (MARCOM) a gruzínskou pobřežní stráží.

Zdroj: Civil Georgia (Gruzie)

Poblíž Jerevanu začalo vojenské cvičení Arménie a USA

Arménie a Spojené státy americké zahájily společné vojenské cvičení.

Desetidenního cvičení „Eagle Partner“ se účastní 85 amerických a 175 arménských vojáků a jeho cílem je připravit Armény na účast v mezinárodních mírových misích. Probíhá na dvou cvičištích nedaleko hlavního města Jerevanu.

Arménské ministerstvo obrany uvedlo, že „účelem cvičení je zvýšit úroveň interoperability jednotek účastnících se mezinárodních mírových misí v rámci mírových operací, vyměnit si osvědčené postupy v oblasti řízení a taktické komunikace“.

Ačkoli se nejedná o cvičení velkého rozsahu, podráždilo Rusko, které má v Arménii vojenskou základnu a považuje se za hlavního garanta bezpečnosti v regionu.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Tchaj-wan upozorňuje na čínskou letadlovou skupinu v západním Pacifiku

Čínská námořní formace vedená letadlovou lodí Šan-tung proplula 60 námořních mil (111 km) jihovýchodně od Tchaj-wanu a vstoupila do západního Pacifiku kvůli výcviku, uvedlo ministerstvo obrany Tchaj-wanu.

Ministerstvo uvedlo, že rovněž zpozorovalo 11 čínských vojenských letadel, včetně stíhaček J-16, v identifikační zóně protivzdušné obrany Tchaj-wanu a že jeho síly provedly odpovídající reakci.

Loď Shandong, uvedená do provozu v roce 2019, se v dubnu účastnila čínských vojenských cvičení v okolí Tchaj-wanu a operovala v západním Pacifiku. V červnu rovněž proplouvala Tchajwanským průlivem.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Japonci díky Okinawě mění pohled na americké vojenské základny

V souvislosti s rostoucím napětím ve vztazích s Čínou a šokem z ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se zřejmě mění názory japonské veřejnosti na americké vojenské základny na jihojaponských ostrovech Okinawa.

Spojené státy mají na Okinawě přibližně 30 000 aktivních vojáků rozmístěných na mnoha základnách po celém hlavním ostrově, včetně některých uprostřed zastavěných obytných oblastí. Okinawa tvoří pouhé 1 % rozlohy Japonska, ale nachází se na ní 70 % všech amerických vojenských základen v zemi.

Průzkumy ukazují, že přibližně 70 % obyvatel Okinawy se domnívá, že nesou nespravedlivou zátěž. Často se ozývají hlasy, že by se na japonské pevnině měly nacházet další americké základny. Zdá se však, že se nálady pomalu mění. Mladší lidé mají na americkou přítomnost méně negativní názor.

Zdroj: VOA News (USA)

NATO připravuje průmyslový plán na zvýšení výroby zbraní

Státy Severoatlantické aliance se dohodly na novém akčním plánu na posílení průmyslové základny Aliance.

Členské země NATO se snaží doplnit svůj zbrojní arzenál a zároveň posílají vojenskou pomoc Ukrajině.

V dokumentu, který byl zařazen do komuniké nedávného summitu v litevském Vilniusu jako bod 36, se popisuje akční plán obranné výroby jako způsob, jak využít úlohu NATO jako „svolavatele, tvůrce standardů, stanovovatele a shromažďovatele požadavků a dodavatele na podporu udržitelných obranných průmyslových kapacit“.

Plán se zpočátku zaměří na munici pro pozemní síly, uvádí se v komuniké, a poslouží k pochopení vnitřního fungování rozsáhlého obranného průmyslu Aliance, včetně malých a středních podniků.

Zdroj: Defense News (USA)

Rusko rozšiřuje vojenské základny u finských hranic

Rusko vybudovalo tři nové velké budovy na vojenské základně poblíž finských hranic, kterou využívá moskevská Arktická motostřelecká brigáda, uvedla finská státní televize Yle.

Nové budovy se podle zprávy nacházejí na vojenské základně Alakurtti, asi 50 kilometrů od finských hranic. Finská vysílací společnost uvedla, že satelitní snímky ukázaly, že Rusko vybudovalo také nový velký vojenský sklad v Petrozavodsku, který leží asi 175 km od hranic.

„Stavební projekty jsou první konkrétní známkou toho, že Rusko po letech s malým nebo žádným rozvojem opět začalo investovat do svých vojenských základen v blízkosti Finska,“ uvedla Yle. Stavba v Petrozavodsku však bude pravděpodobně sloužit k údržbě techniky.

Zdroj: Al Arabiya (Saúdská Arábie)

USA pravděpodobně dodají Ukrajině balistické střely ATACMS

Americká administrativa pravděpodobně dodá Ukrajině taktické balistické střely (ATACMS).

Podle amerických úředníků je dodání střel již projednáváno a pravděpodobně budou zahrnuty do nadcházejícího balíčku vojenské pomoci Kyjevu.

Podle mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho však rozhodnutí o jejich odeslání ještě nepadlo. „V tuto chvíli není o ATACMS rozhodnuto,“ uvedl Kirby během rozhovoru v indickém Dillí a dodal. „O možnosti uplatnění systému ATACMS nadále jednáme.“

S doletem až 190 mil (300 km) by nasazení ATACMS mohlo Ukrajině umožnit dosáhnout téměř čtyřikrát vzdálenějších cílů než současně dodávané střely pro systémy HIMARS a raketové systémy M270. Jejich nasazení by donutilo ruské jednotky k mnohem větší odstupové vzdálenosti a ve výsledku tak ztížit opětování palby. Kromě toho by také mohly pomoci Ukrajině snadněji dosáhnout cílů na Krymu.

Spojené státy americké od začátku invaze v únoru 2022 vyčlenily na bezpečnostní pomoc Ukrajině více než 43,7 miliardy dolarů.

Zdroj: ABC News(USA)