Americký prezident Joe Biden a jeho poradci přitom veřejnosti ještě nedávno tvrdili, že je vysoce nepravděpodobné, že by taková rychlá porážka mohla nastat. Tento rozpor tak vyvolává otázky, proč Bidenova vláda tyto informace ignorovala a nepřipravila se alespoň na zabezpečení Kábulu a tamního letiště, kam nyní překotně musela vyslat další vojáky.
Není však jasné, zda kromě těchto zpráv neexistovaly také jiné, které situaci v zemi viděly pozitivněji. Například jeden z vysokých vládních úředníků pod podmínkou zachování anonymity prozradil, že tajné služby žádnou jasnou a důvěryhodnou předpověď vývoje situace nenabídly.
K tomu však měla blízko historická analýza, která byla poskytnuta Kongresu. Ta dospěla k závěru, že se Taliban poučil ze svého postupu v devadesátých letech a jako očekávanou strategii hnutí označila rychlé obsazení hraničních přechodů a hlavních měst provincií, ovládnutí severu země a následný postup na Kábul, což se také potvrdilo.
Je ovšem otázkou, zda by mohla americká vláda konat zásadně jinak, i kdyby potřebné informace letos v červenci měla. Všechna klíčová rozhodnutí totiž byla učiněna již dlouho před tím, tedy v době, kdy se bezpečnostní komunita shodovala, že se afghánská vláda v případě útoku nejméně osmnáct měsíců udrží.
Zdroj: Ekathimerini (Řecko), The New York Times (USA)