Podle návrhu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho by 3,5 % mělo jít na přímé vojenské výdaje a 1,5 % na související obranné investice, jako je infrastruktura či kyberbezpečnost.

K signatářům patří vedle tradičních zemí s vysokými obrannými výdaji, jako je Polsko a baltské státy, i Česko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko. Harmonogram pro dosažení tohoto cíle zatím dohodnut není – zvažují se roky 2028, 2032 i 2035. O podrobnostech včetně toho, co vše se bude do obranných výdajů počítat, jednají tento týden ministři obrany v Bruselu.

Navýšení vojenských rozpočtů by bylo před pár měsíci těžko představitelné, ale obavy ze stažení vojáků nebo techniky Spojených států amerických z Evropy a hrozba ruských útoků mění priority. Rutte však ujistil: „Neexistuje žádný náznak, že by se USA měly náhle stáhnout z Evropy.“

Státy rovněž požadují, aby červnový summit v Haagu potvrdil nevratnou cestu Ukrajiny k členství v NATO. Dva diplomaté NATO potvrdili, že by závěrečné prohlášení mělo obsahovat „potvrzení, že Ukrajina zůstává na své cestě k členství“. Konečná formulace ale dosud nebyla sdílena.

Zdroj: Euractiv (Belgie)