Od Ruska přes Blízký východ až po Afriku přibývá bezletových zón, což způsobuje krizi v mezinárodním letectví a přetváří ekonomiku, bezpečnost i uhlíkovou stopu letecké dopravy. Tam, kde piloti dříve létali přímo přes kontinenty, se nyní musí vyhýbat bezletovým zónám a vojenským hrozbám. Letadla se tísní v přeplněných koridorech, což zvyšuje riziko srážek.

Piloti čelí mimořádným situacím přímo ve vzduchu. Například v únoru 2025 Čína provedla neohlášené námořní cvičení s ostrou palbou v Tasmánském moři. Komerční letadla změnila kurz až poté, co pilot Virgin Australia zachytil varování na běžně nepoužívané rádiové frekvenci. Letoví dispečeři řeší složité logistické situace, když jsou některé spoje nuceny se vracet nebo přistávat jinde.

Změny letových tras, a tedy ve velké většině případů jejich prodloužení, mají výrazné ekologické a ekonomické důsledky. Podle nedávné studie Univerzity v Readingu ve Velké Británii a francouzského institutu Pierre-Simon Laplace jen vyhýbání se Rusku vedlo během jednoho roku k nárůstu emisí CO₂ o 8,2 milionu tun. Výzkum z roku 2024 Viktorie Ivannik z Dublinské městské univerzity ukázal, že aerolinky produkují až o 40 % více emisí CO₂ v porovnání s předchozím obdobím.

A zatímco západní aerolinky ekonomicky tratí, čínské aerolinky mají výhodu, jelikož mohou létat přes ruský vzdušný prostor. Jejich spoje z Evropy do Asie jsou tak rychlejší a levnější, čímž vytlačují západní konkurenci, aniž by bylo třeba politických zásahů. Globální civilní letectví tak čelí největší krizi od konce studené války.

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (USA/ČR)