Uzbeci pokukují po vojenském materiálu z mise v Afghánistánu
Během probíhajících příprav na odjezd vojáků Severoatlantické aliance z Afghánistánu přišel sousední Uzbekistán s nabídkou: pro přepravu veškerého vybavení bude možné využít uzbecké silnice a železnice. Výměnou ovšem Taškent očekává, že vojáci přenechají některé své vozy a jiné vybavení právě Uzbekům.
Uzbeci již v tichosti kontaktovali americké, britské a německé představitele mise a doufají, že se jejich vojenský arsenál rozroste o obrněná vozidla, detektory min, helikoptéry, navigační přístroje a vybavení pro noční vidění. Prý nevadí, že vybavení bude použité a plné písku z afghánských plání – k vojenskému materiálu totiž nemají kvůli mezinárodním embargům přístup.
Během následujících let bude NATO muset z Afghánistánu odvézt přes 70 tisíc vozidel a 120 tisíc kontejnerů plných vojenského materiálu, což bude vyžadovat železnici a kvalitní silnice. Při stahování vojáků USA z Iráku v roce 2011 se ukázalo, že náklady na odvoz techniky často převyšují její hodnotu.
Uzbecký plán, který vzbudil mezi spojenci značnou pozornost, dělá vrásky na čele především Moskvě. V reakci na tento návrh chce posílat více zbraní do jiné sousední země – Kyrgyzstánu.
Kam dál?
Uzbekistán a Turkmenistán pustí přes svá území zásobovací konvoje NATO (26.2. 2009)
Zdroj: The New York Times (USA)
---
Hagel hájil u senátního slyšení své názory na Írán, Izrael a jaderné zbraně
Chuck Hagel, kterého americký prezident Barack Obama nominoval na post ministra obrany po odcházejícím Leonu Panettovi, čelil před senátním výborem pro obranu zdrcující republikánské kritice zejména kvůli jeho vlažné podpoře Izraele, ústupkům vůči Íránu nebo zeštíhlování jaderného arzenálu.
Hagel však své často kontroverzní názory postupem času mírnil a v klíčových otázkách navrhuje razantnější postup. Republikánským senátorům slíbil, že v žádném případě nepřipustí, aby Írán jadernou zbraň získal, a Izraeli vyslovil širokou podporu. Dříve tvrdil, že íránský program by se měl řešit pouze diplomatickou cestou a před čtyřmi lety šokoval výroky o údajném vlivu izraelské lobby ve Spojených státech.
Senátní výbor může o Hagelově nominaci hlasovat už 7. února. Záleží však na samotném kandidátovi, zda včas dokáže republikánským senátorům objasnit své názory a poskytnout požadované informace, které naznačí, jakým směrem se ministerstvo obrany pod Hagelovým vedením bude ubírat.
Kam dál?
Obamova kandidáta na ministra obrany čeká v senátu horké slyšení (21.1. 2013)
Zdroj: Defense News (USA)
---
Operace v Mali odhalila nedostatky v evropské obraně, tvrdí Rasmussen
Skutečnost, že Francie během své operace v africkém Mali potřebovala pomoc od Spojených států, ukazuje na jisté nedostatky v evropské obraně, tvrdí šéf Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Ve své každoroční zprávě upozorňuje na jasně patrný rozdíl v rozpočtech na obranu mezi oběma stranami Atlantiku. Nedostatečné investice na evropské straně mohou NATO vážně ohrozit vzhledem k tomu, jak narůstají obranné rozpočty nových nastupujících velmocí, například Číny.
Dokument |
Francouzská intervence v Mali znovu odhalila slabé stránky obrany evropských zemí, podobně jako k tomu došlo před dvěma lety během operace v Libyi. Tehdy se Evropa musela výrazně spoléhat na pomoc Washingtonu zejména v oblastech doplňování paliva za letu, zpravodajských služeb nebo sledování.
Kam dál?
Rasmussen: Škrty v obraně by mohly ohrozit sílu Aliance (31.1. 2013)
Americká přepravní letadla pomohou francouzským jednotkám v Mali (18.1. 2013)
Zdroj: Reuters (USA)
---
Světoví lídři míří do Mnichova jednat o palčivých bezpečnostních otázkách
Politické špičky z celého světa se právě scházejí na bezpečnostní konferenci v Mnichově, aby prodiskutovali například problematickou situaci s radikálními islamisty v Mali nebo syrský krvavý konflikt. Na třídenní schůzce nebude chybět ani americký viceprezident Joe Biden, který právě vstupuje do svého druhého funkčního období.
Kyberhrozby, krize eurozóny nebo energetická bezpečnost patří k dalším tématům, o kterých budou hovořit i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen nebo odstupující izraelský ministr obrany Ehud Barak.
Lídři se nevyhnou ani íránskému jadernému programu. Na konferenci totiž dorazí i íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi a šéfka evropské diplomacie Catherine Ashton, která zastupuje světové velmoci v jednání o těchto kontroverzních íránských ambicích.
Zdroj: The Local (Německo)
---
Šéfa OSN znepokojuje izraelský nálet v Sýrii
Generální tajemník Organizace Spojených národů Pan Ki-mun vyjádřil vážné znepokojení ohledně údajného izraelského leteckého útoku a trápí ho, že je prakticky nemožné nezávisle zjistit, co se vlastně stalo. Zároveň vyzval všechny, kterých se to týká, aby „zabránili napětí nebo jeho eskalaci v regionu.“
Pan Ki-mun se k události vyjádřil poté, co Sýrie podala oficiální stížnost k OSN kvůli incidentu, který měl podle Asadova režimu představovat izraelský letecký útok na syrské centrum vojenského výzkumu. Izrael odmítl incident komentovat.
Kam dál?
Izraelské stíhačky zaútočily na cíle v Sýrii (31.1. 2013)
Zdroj: Radio Svobodná Evropa (ČR)
