Co psala světová média o Severoatlantické alianci

USA: Více než 210 vojáků má pozitivní test na koronavirus na dvou výcvikových základnách

Vydáno 03.06.2020

Ilustrační foto. | foto: MON

USA: Více než 210 vojáků má pozitivní test na koronavirus na dvou výcvikových základnách

Více než 140 vojáků ve Fort Benning a více než 70 dalších ve Fort Leonard Wood bylo pozitivně testováno na koronavirus. Všech 210 infikovaných osob na obou základnách bylo izolováno nebo umístěno do karantény. Většina z nich byla bez příznaků. Všechny budovy, jídelny a výcvikové prostory byly dezinfikovány.

„To je scénář, o kterém jsme doufali, že nenastane, ale ujišťuji vás, že naši zdravotníci, četaři, a velení reagovali rychlým a přesným způsobem,“ uvedla velitelka základny generálka Donna Martin.

Kam dál?
USA: Pomoc armády by v případě druhé vlny koronaviru mohla vypadat jinak (29.5. 2020)

Zdroj: Stars and Stripes (USA)

---

Nová ruská politika umožňuje použití atomových zbraní proti nejadernému útoku

Ruský prezident Vladimir Putin odsouhlasil ruskou jadernou politiku, která umožňuje použít atomové zbraně v reakci na konvenční útok zaměřený na klíčovou vládní nebo vojenskou infrastrukturu.

Zdá se, že zahrnutím nejaderného útoku jako možného spouštěče ruské jaderné odplaty, vysílá Rusko varovný signál Spojeným státům americkým.

Rozšíření o danou pasáž odráží ruské obavy z vývoje zbraní, které by mohly Washingtonu poskytnout schopnost vyřadit z provozu klíčové vojenské prostředky a vládní zařízení bez použití atomových zbraní. V souladu s ruskou vojenskou doktrínou nový dokument potvrzuje, že země by mohla použít jaderné zbraně v reakci na jaderný útok nebo agresi konvenčních zbraní, která „ohrožuje samotnou existenci státu.“

Kam dál?
Lotyšsko se obává, že proti němu Rusko použije „bleskovou jadernou válku“ (6.3. 2020)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Pro-íránské milice v Iráku vedou kampaň fake news proti USA

Za poslední tři měsíce oznámilo pět „nových proíránských milic“ své plány na eskalaci útoků na americké síly v Iráku. Některé z nich se přihlásily k odpovědnosti za velké protiamerické útoky. Důkazy však naznačují, že se spíše jedná o propagandistickou kampaň prováděnou stávajícími milicemi než o novou eskalaci.

Hlavním motivem těchto skupin je pomstít smrt Abú Mahdího Muhandise, vojenského vůdce Lidové mobilizační síly, který byl v lednu zavražděn Spojenými státy americkými spolu s íránským velitelem Kásimem Solejmáním.

Kam dál?
Íránský velitel vyhrožuje americkému námořnictvu po Trumpově tweetu (24.4. 2020)

Zdroj: Al-Monitor (USA)

---

Ministři zahraničí Německa a Ukrajiny diskutovali o NATO a konfliktu na východní Ukrajině

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba hovořil během jednodenní návštěvy Berlína s německými představiteli o probíhajícím konfliktu se separatisty podporovanými Ruskem na východní Ukrajině, o vztahu Kyjeva s NATO a o otázce Krymu, který byl anektován Ruskem.

Na tiskové konferenci uvedl německý ministr zahraničí Heiko Maas, že Německo bude nadále podporovat Ukrajinu v otázce vstupu do Evropské unie a také vazby Kyjeva se Severoatlantickou aliancí. Kuleba a Maas se dohodli na urychlení provádění dohody, které bylo dosaženo v prosinci v Paříži během rozhovorů v rámci tzv. Normandského formátu, jehož součástí je Ukrajina, Rusko, Německo a Francie s cílem ukončit boje na východní Ukrajině.

Kam dál?
Maďarsko chce i nadále blokovat jednání NATO s Ukrajinou. Důvodem jsou práva maďarské menšiny (11.3. 2020)

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR)

---

Filipíny nevypoví dohodu s USA uprostřed napětí v Jihočínském moři

Filipíny změnily své rozhodnutí ukončit důležitou vojenskou dohodu se Spojenými státy americkými, protože v regionu stoupá napětí s Čínou kvůli Jihočínskému moři. Prezident Filipín Rodrigo Duterte se rozhodl zachovat dohodu o přístupu amerických sil na Filipíny „s ohledem na politický a další vývoj v regionu.“

Dohoda podepsaná v roce 1988 umožňuje americkým vojenským letounům a plavidlům volný vstup na Filipíny a uvolňuje vízová omezení pro americký vojenský personál. V únoru dala filipínská vláda USA 180denní výpovědní lhůtu s cílem ukončit dohodu, což naznačovalo, že by se Manila musela v otázce své obrany spoléhat na své vlastní zdroje.

Kam dál?
Filipíny chtějí ukončit spojeneckou dohodu s USA. Může to znamenat nárůst vlivu Číny v regionu (19.2. 2020)

Zdroj: CNN (USA)

ade; natoaktual.cz