Denní bombardování Ukrajiny Ruskem názorně ukazuje, jak důležitá je protivzdušná obrana. Podle analýzy washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Rusko od začátku invaze na Ukrajinu vypálilo více než 25 tisíc raket a dronů.

„Vidíte, co se děje ve velkých ukrajinských městech. Totéž by se mohlo stát i ve velkých městech Evropy. Pokud si myslíte, že žijete pod nějakou kouzelnou ochranou jako z televizních seriálů, jste na omylu,“ řekl bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) Philip M. Breedlove.

„NATO má několikaúrovňovou protivzdušnou obranu, která zajišťují široké pokrytí,“ oznámil velitel 64. jednotky amerického námořnictva komodor Mike Dwan z americké protiraketové základny v polském Redzikowu na pobřeží Baltského moře. Spolu s velitelstvím v italské Neapoli, obdobnou základnou v rumunském Deveselu a flotilou amerických torpédoborců operujících ze Španělska tvoří systém zvaný Aegis, který dokáže zachytit balistické střely v horních vrstvách atmosféry. Tento systém byl loni dvakrát úspěšně použit proti íránským balistickým střelám středního doletu, které směřovaly na Izrael. Systém spoléhá na síť senzorů, což však podle Breedlova představuje i jeho slabinu.

Breedlove upozorňuje na důležitý faktor, kterým je pravděpodobnost zničení cíle (POK). V oblastech s hustou sítí senzorů může dosahovat až 95% úspěšnosti, jinde ale její spolehlivost klesá na 30 %. To podle Breedlova není dobré a Evropa by měla zahustit svou síť protivzdušné obrany.

Podle Dwana je v tomto případě důležité odstrašení. Pokud například systémy Aegis střelu nezachytí, musí na řadu přijít další vrstva obrany. Další slabinou protivzdušné obrany NATO je ochrana proti dronům.

„Ukrajina čelí masivnímu nasazení dronů, na které není protivzdušná obrana Spojených států amerických natož Evropy připravena,“ prohlásil Breedlove. Podobně se o situaci vyjadřuje i bývalý velitel americké armády v Evropě Ben Hodges. Podle Hodgese vojenští plánovači NATO analyzují běžné dny ruských útoků na Ukrajinu a promítají je na možná cílová místa v Evropě, aby zjistili, zda je evropská obrana dostatečná. Hodges o připravenosti v tomto ohledu pochybuje, ale jistou kompenzaci by mohly představovat stíhací letouny evropských zemí.

Aby Evropa svou protivzdušnou obranu posílila, zahájilo Německo v reakci na ruskou invazi Ukrajiny v roce 2022 iniciativu European Sky Shield (ESSI). Do iniciativy se zapojilo 24 evropských zemí s cílem společně nakupovat prostředky protivzdušné a protiraketové obrany, a zajistit tak jejich vzájemnou kompatibilitu. Francie, Španělsko a Itálie se k iniciativě nepřipojily.

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (USA/ČR)