Podle interních dokumentů Pentagonu, které získali američtí novináři, plánuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa stažení až jedné třetiny svých vojáků z Evropy, desítek vojenských letadel a několika klíčových vojenských lodí. Tento krok, který by zasáhl společná cvičení, logistiku i modernizaci infrastruktury na východním křídle Aliance, znamená největší oslabení amerického závazku vůči evropské obraně od konce studené války.

Bílý dům tento radikální krok odůvodňuje nutností přesunout strategické kapacity do oblasti Indo-Pacifiku kvůli rostoucí hrozbě ze strany Číny a také neochotou evropských spojenců plnit své finanční závazky. Evropští představitelé vyjádřili nad tímto rozhodnutím hluboké znepokojení a varují, že krok Washingtonu může povzbudit Rusko k agresivnějšímu chování.

Na jednu stranu sice oznámené škrty přicházejí v nejméně vhodnou chvíli před červencovým summitem Aliance v Ankaře, kdy se generální tajemník marně snaží vyjednat zmírnění opatření s prezidentem Donaldem Trumpem. To nutí evropské státy k urychlenému hledání vlastních finančních zdrojů. Na druhou stranu však vedení NATO vidí v situaci příležitost ke změnám.

Mluvčí Aliance Allison Hart uvedla, že rostoucí investice Evropy a Kanady umožní posunout rovnováhu odpovědnosti a snížit dlouhodobou nadměrnou závislost na amerických silách. Podle Hart to v důsledku obranu celé mezinárodní organizace posílí, protože se omezí závislost na jediném spojenci.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)