Podle dokumentu rozeslaného členským státům NATO Bílý dům zkoumá, zda jednotlivé země veřejně podporují zahraniční politiku Washingtonu, jaká omezení uplatňují při využívání amerických základen a zda nakupují vojenský materiál od amerických zbrojovek namísto podpory evropských dodavatelů. Postup vyvolal mezi spojenci obavy, že americké bezpečnostní závazky mohou být nově více propojeny s politickým a ekonomickým přístupem jednotlivých zemí.

Dotazník souvisí s probíhající šestiměsíční revizí americké vojenské přítomnosti v Evropě, která má skončit v prosinci a podle očekávání může vést k výraznému omezení amerických sil a vojenských kapacit. Washington se v něm mimo jiné ptá na podporu amerických operací na Blízkém východě a na západní polokouli, které proběhly bez podpory NATO. V případě Íránu dokument zjišťuje také to, zda spojenci omezili využívání svých základen pro americké údery a zda jsou ochotni tato omezení zmírnit. Plánované redukce mohou zasáhnout nejen počet vojáků, ale také strategické bombardéry, drony a válečné lodě určené k posílení obrany spojenců.

Dokument se zaměřuje i na výdaje na obranu a nákupy techniky, přičemž Washington zjišťuje plnění rozpočtových cílů i postoj k iniciativám zvýhodňujícím evropské zbrojovky. Revize přichází v době, kdy USA plánují stáhnout z Německa přibližně 5 000 vojáků, zatímco Polsku po zvolení Karola Nawrockého prezidentem přislíbily posílení přítomnosti.

Generální tajemník NATO Mark Rutte označil přezkum za logický krok s ohledem na rostoucí evropské rozpočty, pro řadu spojenců však podmiňování bezpečnostních záruk nákupy zbraní a politickou poslušností představuje citlivý zásah do fungování transatlantických vztahů.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)