Fedorov podotkl, bez změny vojenského vedení nevidí cestu k vítězství. Sám Zelenskyj připustil, že spolu oba představitelé nedokázali spolupracovat.

Fedorov se profiloval jako zastánce modernizace armády, digitalizace, reformy vojenských zakázek a rozsáhlého využití dronů a kybernetických technologií. Díky předchozím zkušenostem z digitalizace státní správy prosazoval rychlejší rozhodování a technologické inovace jako odpověď na nedostatek vojáků.

Syrskyj naopak podle analytiků zastává tradiční přístup centralizovaného velení, při němž jsou taktické zisky žádoucí i za vysokou cenu životů vojáků. Za vysoké ztráty při obraně Bachmutu si Syrskyj vysloužil přezdívku „Řezník“. Přesto se Syrskyj osvědčil při koordinování obrany Kyjeva a při vedení Charkivské protiofenzivy v roce 2022.

Rozdílné pohledy se projevily také v otázce mobilizace. Fedorov upozornil na rostoucí počet dezercí a případů vyhýbání se odvodům a představil reformy zahrnující vyšší platy, časově omezené kontrakty či intenzivnější nábor zahraničních dobrovolníků. Zelenskyj považoval výsledky těchto změn za nedostatečné a jejich přínos zpochybnili i někteří představitelé vládní strany.

Analytici označují spor za střet dvou koncepcí vedení dlouhodobé války. Jedna sází na technologickou převahu, automatizaci a drony, druhá na dostatek vojáků a klasické vojenské schopnosti. Shodují se však, že Ukrajina bude pro pokračování obrany potřebovat obojí a že samotné technologie nemohou nahradit lidské síly na bojišti.

Zdroj: France24 (Francie)