Oba muži požádali o přesun do Jižní Koreje, protože návrat domů do Severní Koreje by pro ně mohl mít vážné následky. Jeden z nich řekl, že by návrat nepřežil, protože se ostatní vojáci raději zabili. Organizace spojených národů v únoru upozornila, že Ukrajina by neměla válečné zajatce navracet do zemí, kde jim hrozí mučení.

Aktivisté a severokorejští přeběhlíci upozorňují, že severokorejská doktrína zakazuje kapitulaci a že režim může zajatce považovat za zrádce. Podle jejich výpovědí by trest nemusel dopadnout jen na samotné vojáky, ale i na jejich rodiny, protože v zemi platí zásada kolektivní viny. Historicky byli navrátivší se zajatci vystaveni nuceným pracím a označováni za nepřátelské živly, což zvyšuje obavy z podobného postupu i dnes.

„Režim svým vojákům nařídil, aby se raději zabili, pokud by hrozilo, že budou na Ukrajině zajati,“ řekla Kim Eujin, která uprchla ze Severní Koreje jako teenager v 90. letech. „Nevíme, jak režim zareaguje na vojáky, kteří nesplnili rozkaz zabít se raději, než aby se nechali zajmout, protože se to ještě nikdy nestalo. Můj odhad ale je, že je budou považovat za zrádce. A nedopadne to pouze na ně: potrestány budou i jejich rodiny,“ dodala.

Jižní Korea zatím s přijetím zajatých váhá, přestože její ústava považuje Severokorejce za své občany. Podle odborníků je důvodem složitá mezinárodní situace a snaha Soulu nezhoršit vztahy s Pchjongjangem. Jednání mezi Soulem a Kyjevem uvízla na mrtvém bodě a bez dohody může Ukrajina muže předat Rusku. Kritici tvrdí, že jihokorejská vláda nevyvíjí dostatečné úsilí a dává přednost opatrné diplomacii před ochranou jejich práv. „Pořád říkají, že je to ‚složitá otázka‘, ale nemyslím si, že se snaží dost,“ uvedla Kim Eujin.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)