Rusko verbuje vězně už od začátku invaze na Ukrajinu. Ukrajina zahájila mobilizaci vězňů teprve letos v květnu. Od té doby bylo předčasně z vazby propuštěno tři tisíce mužů, kteří se chtějí podílet na obraně země. Vězni nejsou po propuštění skutečně svobodní. Bezprostředně po propuštění jsou pod dohledem Národní gardy odvedeni do odvodní kanceláře, kde podepíší smlouvu s ozbrojenými silami. Odtud zamíří rovnou k základnímu vojenskému výcviku, kde se z nich stanou vojáci.
Mnoho z odsouzených chtělo na frontu odejít už začátkem ruské invaze na Ukrajinu a žádali ředitele věznic, zákonodárce a aktivisty za lidská práva o pomoc s právem narukovat. Mezi zákonodárci proběhla bouřlivá debata, koho by mohla armáda eventuelně přijmout do svých řad. Nakonec se dohodli, že armáda nebude přijímat nikoho, kdo byl odsouzen za trestné činy proti národní bezpečnosti, terorismus, úkladnou vraždu dvou a více osob, útoky na policisty nebo vojáky, řízení pod vlivem alkoholu s následkem smrti, sexuální násilí nebo zvlášť závažné korupční trestné činy. Důležitý je také emocionální a psychický stav vězňů před tím, než se stanou vojáky, a jejich motivace bojovat ve válce. Aby mohli vězni narukovat, musela vláda změnit zákon.
Podle odhadů ukrajinského ministerstva by mohlo potencionálně narukovat asi 20 tisíc vězňů. Dále ministerstvo nevyloučilo možnost zrušení několika současných omezení pro nábor odsouzených i za jiné trestné činy. Zákon by se mohl rozšířit i na vězenkyně.
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)