Tento stav nastal po diplomatické potyčce mezi Západem a Tureckem v roce 2021. Deset velvyslanců v Turecku tehdy vyzvalo k propuštění tureckého filantropa Osmana Kavaly, kterého vnímali jako politického vězně. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v reakci vyhrožoval vyhoštěním těchto velvyslanců. Spor byl nicméně po dvou dnech diplomaticky urovnán.

Mlčení ohledně lidských práv a svobod v Turecku bylo dále umocněno ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022. Západ se od té doby soustředil na posílení bezpečnostních vazeb s Tureckem, jelikož země je regionální vojenskou mocností a významným dodavatelem zbraní.

Diplomatický obrat Západu se naplno projeví na summitu NATO v Ankaře. Podle západních i tureckých diplomatů se neočekává, že by představitelé členských států NATO kritizovali bezprecedentní právní represe vůči hlavní turecké opoziční straně, Lidové republikánské straně (CHP), včetně uvěznění jejího prezidentského kandidáta.

Někteří kritici Erdoğanovy vlády se domnívají, že mlčení Západu podporuje posun vlády k autoritářství, izoluje tureckou opozici a ignoruje základní principy NATO – demokracii a právní stát.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)