Vzhledem k rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem se Ankara nejprve pokusila vystupovat jako prostředník.

Ankara se obává, že by americko-izraelská válka s Íránem mohla přerůst v širší regionální konflikt s humanitárními, ekonomickými i politickými dopady. Írán a Turecko sdílejí 530 kilometrů dlouhou hranici v oblasti, kde žije početná kurdská menšina.

Turecko se obává, že by konflikt mohl narušit ekonomiku, zvýšit inflaci, způsobit vážné problémy v energetických dodávkách a zpomalit cestovní ruch. Ankara je zároveň znepokojena nepředvídatelným politickým vývojem na Blízkém východě a nechce zažít návrat k napětí s ozbrojenými kurdskými skupinami v regionu. Z humanitárního hlediska navíc raketové útoky v bezprostředním sousedství Turecka posílily obavy z nové rozsáhlé vlny uprchlíků, podobné té z roku 2015.

Turecko má na svém území několik základen klíčových pro NATO, včetně letecké základny Incirlik, největší americké vojenské základny v zemi, a radarové stanice Kürecik ve východní provincii Malatya.

Zároveň se však Ankara ocitá v dilematu. Na jedné straně by kolaps teheránské vlády mohl sousední Írán uvrhnout do chaosu. Na druhé straně by ale i přežití současného režimu mohlo znamenat pokračování konfliktů a další nestabilitu.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)