Postupně se odklání od jednostranného partnerství s Ruskem a usiluje o širší diverzifikaci zdrojů i mezinárodních vazeb. Ankara rozšiřuje investice do jaderné energetiky, zkapalněného zemního plynu (LNG) a obnovitelných zdrojů, přičemž zároveň hledá rovnováhu mezi ekonomickým pragmatismem a svými závazky v rámci NATO.

Ankara v posledních měsících urychlila snahy o snížení energetické závislosti na Moskvě a uzavřela několik klíčových dohod. Nejvýznamnějším krokem je rozhodnutí ohledně projektu nové jaderné elektrárny v Sinopu, který původně připravoval ruský Rosatom. Turecko aktuálně směřuje k trilaterální spolupráci se Spojenými státy a Jižní Koreou.

Navzdory nové orientaci Ankara vztahy s Moskvou nepřerušuje a nadále je vede v pragmatickém duchu. Turecký prezident Erdoğan opakovaně zdůrazňuje, že projekty jako TurkStream či jaderná elektrárna Akkuyu mají pro Turecko především tranzitní a ekonomický význam, nikoli charakter strategické závislosti. Rusko i přes sankce vnímá Turecko jako klíčového energetického a obchodního partnera v regionu. Společné zájmy obou států zahrnují obchod, dopravu a infrastrukturu, i když politická důvěra zůstává omezená.

Turecký vyvažovací přístup, který se často liší od postupu většiny NATO, představuje pro Alianci jednu z největších strategických výzev. Ankara podporuje Ukrajinu a vystupuje jako prostředník, aniž by se vzdávala úzkých vazeb na Rusko. NATO si je přitom vědomo zásadního geopolitického postavení Turecka, a proto volí zdrženlivý přístup, aby předešlo otevřenému střetu.

Zdroj: Defence24 (Polsko)