Turecko blokuje spolupráci NATO-EU v Kosovu
Mise Evropské unie, která má převzít správu Kosova od OSN, se stala jablkem sváru mezi tureckou vládou a generálním tajemníkem NATO i spojenci v NATO. Turecké obstrukce proti využívání zdrojů Severoatlantické aliance misí EU se staly hlavním zdrojem krize v Alianci.
Mise EU, jejímž cílem je budovat právní základy a správní infrastrukturu, má postupně nahradit misi OSN. Civilní mise se dvěma tisíci členy by se svého úkolu měla chopit již za tři měsíce.
Mise EU by při svém působení chtěla využívat zdroje NATO, které již má v Kosovu rozmístěné jednotky. Turecko však jako člen NATO využívá své právo veta, aby zabránilo přístupu EU k aliančním zdrojům. Argumentuje tím, že EU není loajální k dříve uzavřeným dohodám, podle nichž se Kypr a Malta nemají účastnit spolupráce NATO a EU. Turecko nehodlá sedět u jednoho stolu s řeckými Kypřany, jejichž zemi neuznává. EU se brání, že taková dohoda je platná jen pro vojenské operace, zatímco mise v Kosovu je čistě civilní.
Ve snaze vyhnout se tureckým obstrukcím naplánoval generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer neoficiální jednání mezi EU a NATO o Kosovu. Takový plán ale vyvolal ostrou reakci Turecka, podle něhož NATO funguje na bázi konsensu a Turecko k žádnému takovému setkání svůj souhlas nedalo. Turecku se za přispění několika spojenců včetně USA podařilo schůzku na poslední chvíli zrušit. Pokud by se to setkání odehrálo, bylo by to poprvé v historii NATO, tvrdí turecký představitel. To mělo rozlítit generálního tajemníka NATO Jaap de Hoop Scheffera, který rozeslal všem členským zemím dopis žádající o urychlené řešení problému ohledně mise.
Turecko bylo mezi prvními státy, které uznaly nezávislé Kosovo. Turecké síly také přispívají do vojenských sil NATO v tomto regionu.
Zdroj: Turkish Daily News (Turecko)
---
Sebevražedný atentátník zranil vojáky NATO
Sebevražedný atentátník, který v pondělí zaútočil ve voze naplněném výbušninami na vládní komplex ve východním Afghánistánu, zranil nejméně čtyři vojáky NATO a dva afghánské policisty. K zodpovědnosti za atentát se přihlásil Taliban.
Po atentátu byli evakuováni čtyři vojáci NATO, ale rozsah jejich zranění není jasný, oznámil americký vojenský mluvčí. Žádný by však neměl být ohrožen na životě. Zabito a zraněno však bylo několik Afghánců, kteří ve vládním komplexu pracovali. Provinční guvernér Arsala Jamal ohlásil zranění dvou afghánských policistů.
Zdroj: Daily Times (Pákistán)
---
Scheffer: Spor o jméno ohrožuje pozvánku Makedonie do NATO
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer řekl, že makedonská snaha stát se členem Severoatlantické aliance může být zablokována, pokud se nepodaří vyřešit spor o jméno státu s Řeckem.
Makedonie doufá, že obdrží pozvánku k členství v Alianci na dubnovém summitu NATO v Bukurešti. Řecko však hrozí, že zablokuje tyto plány pokud se Makedonie nevzdá svého jména. Řecko se obává, že používání názvu Makedonie vytváří nárok na severní řeckou provincii téhož jména.
Není tu žádná jistota, že pozvání bude nabídnuto aspirujícím státům, prohlásil Scheffer po jednání s řeckou ministryní zahraničí Dorou Bakoyannis v Athénách. Schefferovo varování přišlo krátce před setkáním ministrů zahraničí členských států Aliance, kde se má právě o budoucím rozšíření NATO jednat.
Čtěte také:
Řekové by zablokovali vstup Makedonie do NATO
OSN navrhla 5 nových jmen pro Makedonii
Zdroj: The New York Times (USA)
---
Americký raketový útok v Somálsku
Americký raketový útok proti osobám podezřelým z terorismu ve vesnici v jižním Somálsku zabil nejméně šest lidí a dalších deset zranil, tvrdí svědci a místní vůdci. Střely Tomahavk byly odpáleny z americké ponorky u pobřeží, oznámili američtí představitelé, ale odmítli identifikovat cíle či poskytnout jakékoli další detaily.
Toto byl čtvrtý americký vojenský útok v Somálsku od prosince 2006, kdy do země vstoupily etiopské jednotky, které pomohly porazit islamistické síly, jež obsadili somálské hlavní město Mogadišo. Od té doby se islamističtí militanti uchylují ke gerilovým útokům. Americké úřady obviňují islamisty z podpory terorismu, včetně atentátů al-Káidy na americké ambasády v Keni a Tanzánii v roce 1998.
„Spojené státy půjdou po al-Káidě a s al-Káidou spojenými lidmi, kdekoli je nalezneme,“ prohlásil na obranu zásahu mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Gordon Johndroe. Věří se, že hlavním cílem útoku byl Hassan Turki, jeden z lídrů somálských islamistických milicí. Turki je obviňován ze spojení z al-Káidou a z provozování vojenských výcvikových táborů v Somálsku.
Čtěte také:
USA podruhé zaútočily v Somálsku
Zdroj: Los Angeles Times (USA)
----
Nové sankce umožňují Íránu přehodnotit jaderný program, tvrdí Rusko
Ruský velvyslanec při OSN řekl po zasedání Rady bezpečnosti (RB), že nové sankce uvalené na Írán dávají Teheránu šanci přehodnotit svůj kontroverzní jaderný program. Na zasedání RB ministři zahraničí šesti zemí – Německa, Francie, USA, Velké Británie, Číny a Ruska – které se snaží přesvědčit Írán k zastavení obohacování uranu, vydali společné prohlášení volající po vyřešení sporu prostřednictvím vyjednávání a nové rezoluce.
„Prohlášení ‚íránské šestky‘ je stejně důležité jako rezoluce OSN a měly by být posuzovány společně. V prohlášení jsou uvedeny nové podmínky a my doufáme, Írán přehodnotí svou pozici podle těchto nových elementů. A ‚šestka‘ by měla mít na mysli pozitivní kroky, které Írán udělal,“ prohlásil ruský velvyslanec Vitalij Čurkin.
Čurkin věří, že další rozhovory povedou Teherán k tomu, aby zastavil konstrukci těžkovodního reaktoru a svůj program na obohacování uranu. Dále věří, že současné ruské dodávky paliva pro elektrárnu v Bušenu, kterou Rusko staví, nabízejí Íránu příležitost zastavit obohacování, aniž by to ovlivnilo jeho mírový jaderný program.
Čtěte také:
Ministři EU a NATO souhlasí s pokračováním nátlaku na Írán
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)
