Nedávno navíc pohrozil vojenským zásahem v Nigérii kvůli údajnému pronásledování křesťanů.

Bílý dům označuje tyto útoky za cílené vojenské operace a další formy nátlaku, jejichž cílem je chránit americké zájmy. Tyto kroky však vyvolávají kritiku nejen mezi umírněnými republikány, ale i mezi některými z jeho nejvěrnějších podporovatelů. Tento rozpor ukazuje, jak citlivě musí Trump balancovat mezi snahou obnovit zahraniční politiku typu „mír skrze sílu“, jakou prosazoval Ronald Reagan, a zároveň si udržet přízeň hnutí Make America Great Again (MAGA), které mu uvěřilo, že ukončí „věčné války“ a udrží Spojené státy americké mimo nákladné zahraniční konflikty.

„Pro lidi, kteří očekávali nebo doufali, že administrativa bude prosazovat zdrženlivější zahraniční politiku než její předchůdci, se děje pravý opak,“ uvedl ředitel Programu americké státnosti při Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír Christopher Chivvis. Podle Chivvise se Trumpova administrativa zřejmě poučila ze svého prvního funkčního období: americkou vojenskou sílu nyní používá k útokům na dálku a tajným operacím, aniž by američtí vojáci byli přímo ohroženi, čímž si chrání svou politickou pozici. Častější zásahy do zahraničního dění však zvyšují riziko, že USA nebudou schopny snadno ukončit konflikty, zejména pokud by byly nasazeny pozemní jednotky.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)