Zároveň však zdůraznil, že země nebude zatažena do širšího konfliktu. Po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem připustil nutnost stabilizace situace, upozornil však, že zajištění bezpečnosti v průlivu je složité a vyžaduje koordinovaný postup. Útoky na tankery a hrozby ze strany Íránu výrazně narušily provoz v klíčové oblasti, což vedlo k růstu cen ropy nad 100 dolarů za barel.

Trump vyzval spojence včetně států Severoatlantické aliance k zapojení do operace a varoval, že odmítnutí pomoci může mít „velmi špatné“ důsledky pro budoucnost Aliance. Kritizoval také zdrženlivost některých partnerů a uvedl, že si zapamatuje země, které nepřispějí. Trump zároveň uvedl, že mu Starmer nabídl možnost nasazení britských letadlových lodí, avšak podle něj takový krok přichází pozdě; Starmer tuto informaci nepotvrdil.

Evropské státy reagovaly převážně opatrně. Ministři zahraničí EU odmítli rozšířit námořní misi Aspides do oblasti Hormuzského průlivu a zdůraznili, že Evropa nemá zájem na dalším rozšiřování konfliktu. Řecko, Španělsko či Itálie odmítly účast na vojenských operacích a vyzvaly k diplomatickému řešení. Německo i další státy vyjádřily skepsi k rozšiřování stávajících misí.

Zdrženlivý postoj zaujaly i další země mimo EU. Austrálie a Nový Zéland uvedly, že se do operace nezapojí, případně neobdržely žádnou oficiální žádost. Japonsko zatím analyzuje možné kroky.

Zdroj: Time (USA)