Přestože spojenci slíbili navýšit obranné výdaje na 5 % hrubého domácího produktu (3,5 % na armádu, 1,5 % na širší bezpečnost), Trump prohlásil, že jeho závazek závisí na „definici článku 5“ a mluvil „pouze o přátelství“. To mezi evropskými partnery vyvolalo pochybnosti o spolehlivosti Spojených států.

Velká Británie reagovala oznámením nákupu letounů F-35 schopné nést jaderné zbraně, Německo plánuje dosáhnout cílů rychleji než ostatní, ale Španělsko se k závazku staví rezervovaně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s Trumpem krátce setkal, ale jeho role na summitu byla méně výrazná. Ačkoliv NATO ujišťuje, že podpora Ukrajině je neochvějná, oficiálně se členství Ukrajiny kvůli Trumpově nesouhlasu do závěrů nedostal.

Summit tak ukázal hlubší obavy Evropy – nejen z obnovující se ruské hrozby, ale i z rostoucí nepředvídatelnosti hlavního spojence. Evropští lídři proto čím dál více přemýšlejí o posílení vlastní obrany nezávisle na Spojených státech.

Zdroj: Le Monde (Francie)