Spojené státy totiž čelí obavám z vyčerpání národních zásob raket a munice v důsledku probíhajících vojenských operací v Íránu. Bílý dům potřebuje nutně doplnit klíčové zbraňové systémy a zároveň ujistit své spojence, že americká průmyslová základna dokáže udržet krok s poptávkou, přestože Trump v současnosti usiluje o mírový rámec s Teheránem.

Navyšování vojenské produkce se již přímo promítá do konkrétních miliardových smluv. Agentura pro protiraketovou obranu udělila firmě Lockheed Martin zakázku v hodnotě 35,3 miliardy dolarů na výrobu raketových systémů THAAD a společnost Raytheon získala kontrakt na střely AMRAAM.

Bílý dům navíc požádal Kongres o dodatečné výdaje ve výši 87,6 miliardy dolarů, primárně na pokrytí nákladů spojených s válkou v Íránu. Trump již dříve aktivoval zákon o obranné výrobě, aby proces urychlil, jelikož se zbrojní sektor potýká s omezenou kapacitou a křehkými dodavatelskými řetězci, jejichž rozšíření běžně trvá celé roky.

Vztahy mezi Bílým domem a zbrojařskými giganty jsou však kvůli financím napjaté. Administrativa totiž po dodavatelích požaduje, aby upřednostňovali armádní zakázky před vyplácením dividend akcionářům a zpětným odkupem akcií.

Klíčový senátní výbor již schválil zákon, který by zbrojařům zakázal tyto finanční operace provádět bez předchozího schválení Pentagonu, proti čemuž firmy ostře protestují. Trumpův tlak na zvýšení výroby naopak v Bílém domě podpořil generální tajemník NATO Mark Rutte, který prohlásil, že americký obranný průmysl má dostatečnou kapacitu a patří k nejsilnějším na světě.

Zdroj: CNBC (USA)