Podle Demokratů šlo o protiústavní krok provedený bez souhlasu Kongresu a zároveň o porušení mezinárodního práva, což kritizovaly i mezinárodní instituce včetně OSN. Kritika míří zejména na skutečnost, že zákonodárci nebyli o operaci předem informováni, a to ani členové tzv. „gangu osmi“, kteří bývají v otázkách národní bezpečnosti standardně konzultováni.
Demokraté odmítají tvrzení administrativy, že šlo pouze o protidrogovou či policejní akci, a považují zásah za plnohodnotný válečný akt zahrnující nasazení elitních jednotek, tisíců vojáků a rozsáhlé letecké operace. Podle nich Trumpova vláda vědomě obcházela Kongres, přestože ústava i zákon o válečných pravomocích vyžadují jeho souhlas. Zásah je kritiky označován za nezodpovědný krok, který ohrožuje postavení USA ve světě a může vést k dlouhodobému konfliktu.
Kauza zároveň posílila šance na schválení rezoluce o válečných pravomocích v Senátu, jež má prezidentovi zabránit v dalších vojenských krocích proti Venezuele bez výslovného souhlasu Kongresu. Kritici varují, že Trumpův postup popírá jeho vlastní předvolební sliby o ukončení „nekonečných válek“ a podle některých Demokratů může být skutečným motivem zásahu snaha o kontrolu venezuelských ropných zdrojů ve prospěch úzkého okruhu ekonomických zájmů, nikoli bezpečnost Spojených států.
Zdroj: The Guardian (Velká Británie)
tisknout 





