Reagoval tak na Trumpovy výroky, že by Spojené státy mohly uvalit cla na evropské země, které vyslaly své vojáky do Grónska. Starmer zároveň zdůraznil, že bezpečnost v Arktidě je společnou prioritou aliančních států a že sankcionování spojenců za dodržování principů kolektivní obrany NATO je chyba.

Prezident Trump pohrozil zavedením desetiprocentních cel od února a jejich dalším zvýšením v červnu, pokud by se nedosáhlo dohody o Grónsku, což vyvolalo jednotnou kritiku napříč britskou politickou scénou i mezi dalšími evropskými státy. Starmer sice zaujímá tvrdý postoj k otázce suverenity Grónska, zároveň se však snaží udržet funkční vztahy s Washingtonem a vyhnout se obchodní eskalaci. Britská vláda dává přednost diplomacii před odvetnými opatřeními a opakuje, že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat výhradně jeho obyvatelé a Dánsko.

Starmer byl v minulosti považován za jednoho z mála evropských lídrů, který má poměrně dobré vztahy s Trumpem. Britští činitelé často vyzdvihovali pozitivní dopady, které z toho plynuly jak pro Velkou Británii, tak pro celé transatlantické partnerství mezi Evropou a Spojenými státy proti Rusku. Někteří britští političtí představitelé ale tlačí Starmera, aby vůči Američanům zaujal tvrdší postoj a více se přiklonil k Evropě.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)